Srpen v myslivosti

01.08.2011 | Agris

Pokud to počasí dovolí, na polích v srpnu pokračuje sklizeň obilnin. Ta letošní je v některých regionech o dva týdny zpožděná, což se výrazně projeví i na kvalitě produkce. Deštivé počasí způsobuje napadení nesklizených obilnin černěmi (houbami rodu aspergillus, cladosorium,…) a postupně ztrácí kvalitativní ukazatele. U sladovnického ječmene dochází ke ztrátě barvy, poklesu obsahu škrobu, poklesu klíčivosti a k porušení enzymatického aparátu, který je nutný pro sladování ječmene. U pšenice a žita dochází rychle k ztrátě objemové hmotnosti a pádového čísla, které jsou důležitými výkupními parametry. Sklizní se zvěři i dalším volně žijícím živočichům ve velmi krátké době změní potravní a krytové podmínky. Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve dostatek klidových a potravních možností rázem mění na „potravní poušť“, bez zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Sláma je za kombajnem většinou ihned drcena a rozmetena na pole a krátce na to je provedena podmítka, která zapraví do půdy slámu a zlikviduje poslední zbytky možné pastvy pro zvěř. To předznamenává počátek intenzivnější péče myslivců o zvěř. Již v srpnu platí stará zásada: „Poslední snop z pole, první zrno do zásypů“, tedy po žních je nutno začít s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvěře, protože ta má v tomto období přizpůsobený trávicí systém pro trávení škrobnatých zrnin. Letošní sklizeň obilnin bude dobrá a obilní zadiny pro zvěř bude dostatek. Důležitá je však kontrola kvality krmiv. Obilí nesmí být vlhké (vlhkost do 14%) nebo zaplísněné, protože pak obsahuje i nebezpečné mykotoxiny, které zvěři následně způsobí závažné zdravotní problémy včetně poruch plodnosti. Při kombajnové sklizni a sběru slámy dochází k velkým škodám na drobné zvěři. Na tichých procházkách přírodou můžeme ještě začátkem srpna pozorovat končící srnčí říji, teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Po ukončení srnčí říje začíná lov silnějších trofejových srnců. Od 1. 8. začíná doba lovu zvěře vysoké, mufloní, jelena siky, dospělé zvěře černé nebo holuba hřivnáče. Od 16. 8. pak dále zvěře daňčí, siky Dybovského a všech našich husí. U jmenovaných druhů spárkaté zvěře se myslivci věnují výlučně průběrnému odstřelu samců I. věkové třídy a nevodících samic. Černá zvěř přechází z pšeničných polí do kukuřičných lánů, ve kterých je prakticky nelovitelná až do sklizně. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky lovecké upotřebitelnosti pro lovecké psy. Myslivci do přírody vypouštějí odchované bažanty a koroptve a dále provádějí monitoring zdravotního stavu volně žijících ptáků, a případné odchylky či úhyny okamžitě hlásí veterinářům. Při teplém počasí se často u divokých kachen na zabahněných rybnících vyskytuje botulismus, který způsobuje hromadné úhyny. V krajině chybí voda, proto při suchém počasí musí myslivci doplňovat vodu do napajedel. Nedostatek vody v krajině způsobuje i vysokou migraci zvěře, která je jednou z příčin škod na zemědělských kulturách. Na časněji sklizených polích probíhá orba a následné setí ozimé řepky jako hlavní tržní plodiny současnosti. Často jsou osety souvislé plochy přesahující 500 ha, což dokládá nesmyslnost argumentů lobbistů, kteří prosazují snížení velikostí honiteb na 100 ha.

Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost k volně žijící zvěři. Bez jakýchkoliv blokád a demonstrací ekologických aktivistů začali rybáři v některých regionech odstřel zákonem chráněných kormoránů. Již deset let ekologičtí aktivisté tvrdí, že výskyt kalamitně přemnoženého kůrovce na Šumavě již graduje, a ten mezitím způsobil škodu Českému republice jako vlastníku tamních lesů v řádu miliard korun. Ekologové i nadále ochraňují svými těly kůrovcem napadené stromy a prosazují devastaci dalších částí Šumavy.

Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale i s turisty a cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

Poslední snop z pole, první zrno do zásypů. Již v srpnu začínají myslivci přikrmovat zvěř, protože jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“. Tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, slámu rozdrtí, krátce na to následuje podmítka či orba. Pole se tak z velmi úživného prostředí před žněmi rychle proměňuje na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, vody a ani úkrytu. V polních honitbách začínají proto myslivci s přikrmováním jak bažantů, tak zajíců. Zejména tam, kde se pěstovaly velké plochy obilovin, řepky a následně bylo pole podmítnuto, je nutné zajícům nabídnout seno a podle možností i dužnatá krmiva, bažantům zasypat přiměřené množství zadiny do zásypů. I když výnosy obilnin nejsou na loňské úrovni, obilí bude dostatek. Důležitá je kontrola kvality. Zrno z polehlého obilí, z opožděné sklizně či vlhké může zplesnivět a obsahovat nebezpečně mykotoxiny. Ty pak mlhou způsobit zvěři vážné zdravotní komplikace od průjmů počínaje, abortus a úhynem konče. Kvalita a způsob uložení obilních krmiv na suchých zastřešených místech musí být důsledně kontrolována. Po vzoru kolegů z Rakouska se rozšiřuje také umísťování napáječek do remízků, do kterých je nutno pravidelně doplňovat vodu, zvláště za teplého počasí.

Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. „biopásy“. To jsou části pole, které jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání okolní velkoplošné zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na „biopásu“.

Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici, svazenku) - tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava i kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště. Na loukách se sklízí otava (druhá seč), která je méně vhodná pro přikrmování zvěře v zimním období, protože obsahuje méně vlákniny. Na polích probíhá setí řepky ozimé. Ve vyšších polohách je dokončována sklizeň pozdních odrůd pšenice, ječmene a žita. Porosty kukuřice po odkvětu ukončují růst a začínají vytvářet palice. Probíhá sklizeň poloraných brambor a máku.

PŘI SKLIZNI DOCHÁZÍ KE ŠKODÁM NA ZVĚŘI

Moderní výkonné kombajny mají vysokou pojezdou rychlost. Žací lišty kombajnů mají záběr až 9m, zvěř reaguje přimáčknutím k zemi a na to doplácí svým životem. Mnoho zvěře zahyne i při sběru slámy. Drobná zvěř ukrytá pod řádkem slámy se cítí v bezpečí. Ve skutečnosti je to past, protože rychle jedoucí sběrací ústrojí lisu nebo sběracího vozu nedá zvěři žádnou šanci. Žně mají i predátoři, protože po sklizni se krajina stává přehlednější a na to doplatí mnoho mláďat zvláště drobné zvěře.

KUKUŘIČNÁ POLE MUSELA BÝT OŠETŘENA PROTI ZAVÍJEČI

Většina porostů kukuřic v teplejších regionech byla ošetřena insekticidy, protože letošní nálet obávaného škůdce zavíječe kukuřičného byl v teplejších regionech nad prahem škodlivosti. Kukuřice a poskytuje i dobrý potravní zdroj pro zvěř a donedávna byla plodinou, kterou nebylo nutné ošetřovat insekticidy. Z pohledu ochrany přírody i zvěře je proto lépe využít moderní způsoby ochrany proti nebezpečnému zavíječi i rozvíjejícímu se bázlivci kukuřičnému bez používání pesticidů díky odolnosti rostlin, což nijak neohrožuje životní prostředí. Zavíječ způsobuje požerky v stéblu a palici kukuřice, které jsou následně napadány fuzariózami a vytváří se v nich nebezpečné mykotoxiny. Díky tomu, že ekologičtí aktivisté v Evropě prakticky zablokovali používání hybridů kukuřice selektivně odolných proti napadení zavíječem kukuřičným, jsou každoročně aplikovány do polí tuny jedovatých insekticidů likvidující absolutně všechen hmyz i necílové organismy, což ukazuje na nesmyslnost argumentů ekologických aktivistů a svádí k myšlenkám, kdo vlastně soustavnou kampaň proti GMO plodinám financuje.

PROJEVŮ BEZOHLEDNOSTI K PŘÍRODĚ PŘIBÝVÁ

Lidem, kteří se starají o krajinu, zůstává rozum stát nad smyslem pořádání hlučných technoparty ve volné přírodě. Technoparty jsou čirým projevem bezohlednosti člověka k přírodě. U technařů bylo zaznamenáno minulosti zaznamenáno pytláctví s odůvodněním, že chtěli vyzkoušet i jiný druh zábavy.

Srnčí říje

Na začátku srpna končí srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání aby tak do období rozmnožování měli co největší pravděpodobnost zanechat potomstvo. Hrabánkování srnec vytváří kopítky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků. To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena. Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a pochvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).

Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud ani jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v době říje v honitbě mít, protože na takové „škůdníky“ je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.

Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci v tomto období zásadně neloví pod přísnými sankcemi.

Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích.

LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ.

V srpnu začíná doba lovu řady druhů naší spárkaté zvěře (vysoké, sičí, daňčí, mufloní a dospělé zvěře černé). Pozornost průběrného odstřelu zaměřujeme zejména na samčí zvěř I. věkové třídy a na nevodící laně a muflonky. Začátek srpna využijeme ještě k lovu dospělých, trofejových srnců, ale to až těsně po říji, kdy nejkvalitnější srnci zanechali potomstvo. Na strništích po obilninách a řepkách zle lovit černou zvěř, která byla zvyklá chodit do obilí a několik dnů po sklizni chodí stále stejnou cestou. Předmětem lovu by měli být především selata a lončáci. Zásadně se neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace.

Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti.

Myslivecký hospodář pokračuje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sklizní, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Otavy na loukách sice nejsou tak vysoké, zvláště při letošním suchém počasí, nicméně pojezdová rychlost žacích strojů při sečení je tak vysoká, že přesto hrozí zvěři zranění i smrt. Nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři je vyhánění zvěře z porostů před sečením myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa v kombinaci s pachovými či optickými plašiči. Sklízeče píce musí být ze zákona vybaveny platičem zvěře, tato povinnost není ze strany zemědělců dodržována.

V srpnu Probíhají práce v lese

V semenářství probíhá sběr semen břízy a jeřábu. Ve školkách probíhá výsev semen břízy a pletí dříve vysetých kultur. V pravidelných intervalech je nutno postřikem chránit borové a modřínové sazenice před chorobami a škůdci. Na neosetých plochách a kompostech je nutno zlikvidovat plevele, zvláště vytrvalé jako je pýr. V lesích probíhá příprava půdy pro podzimní a jarní zalesňování. Pro podporu přirozeného zmlazení je nutno porušit povrch půdy nakypřením. Pokračuje se v prořezávkách a probírkách porostů, ve vybraných porostech se uskutečňuje suchý oklest. V ochraně lesa se dokončuje zpracování lapáků se sesterským a druhým pokolením lýkožrouta smrkového. Zpracovává se každý nalétlý strom kůrovcem ihned po jeho zjištění. Kontroluje se výskyt ploskohřbetky smrkové, pilatek, bekyně mnišky, bourovce borového a obaleče dubového a v případě překročení prahu škodlivosti se použijí registrované přípravky na ochranu rostlin, zvláště v lesních školkách. Pozornost je nutno věnovat protipožární ochraně zvláště v období pálení slámy. V tomto období jsou ideální podmínky pro opravy lesních cest.

SRPEN ve včelařství

Květiny postupně odkvetly a med je odebírán především z medovice (sladký výměšek mšic). Sběr medovice závisí na absenci výrazných srážek a samozřejmě na početnosti napadení stromů mšicemi. V této době se líhnou tzv. zimní včely, které žijí 6-8 týdnů, tedy mnohem déle než letní. Koncem srpna už musí být všechna včelstva zakrmena, protože jinak ustává jejich plodování a i z velice silných včelstev se může příští rok vytvořit včelstvo slabé. Nezakrmené včelstva mají rovněž větší pravděpodobnost vyloupení nebo naopak loupí a jsou agresivnější. Na úlech je nutno najít veškeré škvíry a rychle je opravit, aby se do úlů nedostaly myši nebo vosy. Česno se v srpnu musí zúžit, protože včely už tolik nelétají a více zůstávají v úle. Česno se zužuje rovněž proto, aby včely strážkyně mohly uhlídat celý úl od vyloupení. Toto období je také dobou pro léčení včelstev proti roztoči na včelách varroa destructor. Přeléčení koordinuje místní organizace Českého včelařského svazu. Včelař odevzdává do laboratoře „spad“ ze včelstev (opad ze včelstva v plodišti úlu na podložku) a následně je mu sdělena intenzita napadení varoázou (počet na nalezených roztočů ve vzorku). Intenzitě napadení roztočem se přizpůsobí i dávka při fumigaci včelstev. Varroáza je onemocnění, které se v ČR vyskytuje stále ve větší míře, a proto je nutné v případě zjištění následně aplikovat léčivo.

SRPEN V ZEMĚDĚLSTVÍ

Deštivé počasí způsobuje napadení nesklizených obilnin černěmi (houbami rodu aspergillus, cladosorium,…) a postupně ztrácí kvalitativní ukazatele. U sladovnického ječmene dochází ke ztrátě barvy, poklesu obsahu škrobu, poklesu klíčivosti a k porušení enzymatického aparátu, který je nutný pro sladování ječmene. U pšenice a žita dochází rychle k ztrátě objemové hmotnosti a pádového čísla, které jsou důležitými výkupními parametry. Obrovský zábor nejkvalitnější půdy pro výstavbu logistických center a solárních elektráren ukazuje na absenci jakékoliv dlouhodobé zemědělské politiky. Pro některé potravinářské výroby se musí zboží již dovážet, což prodražuje výrobu a dopravou zatěžuje životní prostředí. Jen podél dálnice D1 vlastníci pozemků prodali developerům 530 ha většinou té nejkvalitnější půdy. Při přívalovém dešti o 100 mm srážek se jen na této ploše uvolní do kanalizace 530 000 m3 vody.

V srpnu se na polích pokračuje sklizeň obilnin. Zvěři i dalším volně žijícím živočichům se ve velmi krátké době změní potravní a krytové podmínky. Po přejezdu kombajnu se pole poskytující dříve dostatek klidových a potravních možností rázem mění na „potravní poušť“, bez zdroje pastvy, krytu i vody pro zvěř. Sláma je na kombajnu většinou ihned drcena a rozmetena na pole a krátce na to je provedena podmítka. Při kombajnové sklizni a sběru slámy dochází k velkým škodám na drobné zvěři. Deštivé počasí přináší opoždění sklizně, polehnutí obilí a rozvoji plísní v zrnu (Penicillium, Asergillus, Fusarium), což má negativní vliv na kvalitu či klíčivost produkce.

Na citlivých plodinách je potřeba nadále sledovat výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic. Je nutné zabránit šíření houbových chorob na cukrovce, bramborách, rajčatech, cibuli, okurkách, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách. Na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy (SRS) www.srs.cz/meteo, jsou teplotní modely vývoje fytopatogeních druhů hmyzu a modely epidemií houbových chorob.

Probíhá sklizeň raných brambor. U pozdních odrůd pokračuje ošetřování porostů proti plísni bramborové a hnědé skvrnitosti v pravidelných intervalech po každých výrazných dešťových srážkách. Dále je nutné sledovat výskyt druhé generace mandelinky a mšic. Do polí je nutné instalovat plašiče proti černé zvěři, protože častěji prochází krajinou a při hledání myší mohou nadělat výrazné škody i na porostech brambor. Osvědčuje se rovněž odváděcí krmení v lesích, které pomůže udržet tlupu divočáků na jednom místě.

U Cukrovky je nutné kontrolovat výskyt skvrničnatky řepné a ramularie, které spolu s dalšími chorobami (padlí řepné, bakteriální skvrnitost) dokáží v příznivých podmínkách zcela zlikvidovat porosty.

V kukuřičných polích je nutné sledovat napadení zavíječem kukuřičným. Larvy tohoto motýla způsobují zvýšenou lámavost stébel, vyšší sklizňové ztráty a zvýšení napadení palic fuzariózami. V oblastech s výskytem bázlivce kukuřičného je nutné dodržovat opatření dle Státní rostlinolékařské správy proti šíření tohoto nebezpečného škůdce.

Na polích probíhá orba, příprava půdy a setí řepky ozimé. Ihned po setí probíhá válení polí a aplikace herbicidů a moluskocidů. Následně po vzejití řepky je nutno kontrolovat výskyt dřepčíků, krytonosce zelného a pilatky řepkové.

V ovocných sadech i na révě je nutné kontrolovat celou řadu chorob a škůdců, které napadají jak listovou plochu, tak i plody a v případě nutnosti aplikovat ochranný prostředek. Podle potřeby pokračujeme v ošetření proti strupovitosti a padlí jabloňovému. Na citlivých odrůdách révy je nutno pokračovat podle potřeby až do fáze zaměkání bobulí v ošetření proti plísni révové, padlí révovému, obalečům a případně i plísni šedé. Šedá hniloba (také plíseň šedá nebo botrytida) napadá hrozny od doby po odkvětu až do úplné zralosti. Základní ošetření se provádí v době zaměkání bobulí, u silně ohrožených rostlin se ošetření opakuje podruhé za 10 až 14 dnů. U náchylných odrůd révy (André, Frankovka, Műller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Tramín, Zweigeltrebe …) se může projevit i odumírání třapiny hroznů (fyziologické ochrnutí stopek) s následným poškozením šedou hnilobou. Tato porucha (nedostatek přijatelného vápníku případně i hořčíku) se projevuje na začátku zaměkání bobulí, kdy zaschnou stopky i třapina a bobule vadnou a zůstanou kyselé.

Podle potřeby je nutno ošetřovat okurky proti plísni dýňovitých v závislosti na infekčním tlaku, intenzitě růstu a použitém přípravku. Za deštivého počasí většinou v sedmidenních intervalech (většinou vždy po sběru plodů) s dodržením předepsaných ochranných lhůt.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině srpna:

- končí srnčí říje

- probíhá kaňkování kun

- odlétá rorýs obecný

- dozrávají ostružiny

- na polích se dokončuje sklizeň obilnin, dokvétá slunečnice, kukuřice začíná vytvářet palice, probíhá orba časněji sklizených polí pro setí ozimé řepky

- včelaři vytáčejí kvalitnější tmavý (lesní, medovicový) med

- rybníkáři intenzivně přikrmují ryby v nádržích a rybnících

- v lesích jsou odstraňovány polomy z letních vichřic

V druhé polovině srpna:

- odlétá ťuhýk obecný a čáp bílý

- na polích se seje řepka ozimá, probíhá sklizeň slámy obilovin, podmítka či seťová orba pro ozimé obiloviny, probíhá desikace porostů máku, probíhá sklizeň poloraných odrůd brambor a máku

- na zaseté pole řepkou se aplikují herbicidy

- vychází deváté číslo časopisu Myslivost s novými informacemi v myslivosti

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil:

604 953 043

SRPNOVÉ pranostiky z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

O sv. Bartoloměji zchladí jelen vodu. Na sv. Bartoloměje jelen prvně zapěje.