Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošní sklizni a také situaci na trhu s potravinami. O jejich kvalitě i ceně.

Moderátor (Václav Moravec):

Letošní žně se pomalu ale jistě chýlí ku konci. Například zemědělci na Zlínsku mají důvod k radosti. I když sklizeň ještě neskončila, výnosy jsou prý víc než dobré. Tady jsou slova předsedy kroměřížské Agrární komory Milana Hebnara:

Záznam Milana Hebnara:

Pokud bude příznivé počasí, tak já věřím, že koncem měsíce by ty žně měly být hotové. Výnosy jsou samozřejmě vyšší, jsou podniky, které dosahují 9,5 tuny z hektaru, což je úplné, ale jsou pozemky, kde je i přes 10 tun z hektaru, u pšenice teda. Takže to samé u řepky, ty výnosy jsou, bych řekl, nadprůměrné.

Moderátor (Václav Moravec):

Zaznamenalo o víkendu Rádio Impuls slova předsedy kroměřížské Agrární komory Milana Hebnara. Letošní sklizeň základních obilovin by podle červencového odhadu Českého statistického úřadu měla být o víc než šest procent vyšší než ta loňská. Hostem dnešních Impulsů, prezident Agrární komory Jan Veleba. Vítejte po čase v Impulsech, přeji hezký dobrý večer, pane prezidente.

Host (Jan Veleba):

Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):

Před 14 dny, pane prezidente, měli čeští a moravští zemědělci pod střechou víc než třetinu letošní úrody obilí. Kolik je to dnes?

Host (Jan Veleba):

Dnes je to už 80 procent, respektive mluvím o svodce z dnešního dne, to znamená k pondělku včetně. Dneska byl další pěkný žňový den, takže touto chvílí to bude už kolem 85 procent.

Moderátor (Václav Moravec):

Do konce týdne tedy bude sklizeno?

Host (Jan Veleba):

Nebude, protože obilí, ta sklizeň se přesouvá do vyšších poloh. My máme v sobotu v Českých Budějovicích na Živitelce národní dožínky, já si myslím, že v tu dobu bude sklizeno přes 90 procent. Takže ta sklizeň se podle mého názoru ukončí tak do 10 dnů.

Moderátor (Václav Moravec):

Bude to dobrá sklizeň?

Host (Jan Veleba):

Ta sklizeň nemá cenu to nějakým způsobem zakrývat nebo bagatelizovat nebo natož brečet, ta sklizeň bude velmi dobrá. Letos je co do úrody v zemědělství velmi úrodný rok a neplatí to jenom o obilí.

Moderátor (Václav Moravec):

Pokud byste měl letošní dožínky a tu úrodu srovnat s těmi minulými v uplynulých 10 letech, je to nejlepší úroda za posledních 10 let?

Host (Jan Veleba):

Myslím si, tak ještě sklizeno není, to se nemá nikdy říkat dopředu, i když většina už sklizena je, ale já si myslím, že vycházím z toho, že počasí hlásí teď několik dnů velmi dobré, takže já věřím tomu, že už se to sklidí po těch prvních, po té první polovině, která nebyla příjemná co do počasí. Tak já si myslím, že to bude jedna z nejlepších úrod za posledních 10 let.

Moderátor (Václav Moravec):

Ony i ty první odhady sklizně ukazovaly právě na velmi dobrou úrodu, i když v uplynulých týdnech trápily zemědělce vytrvalé deště v České republice. K tomu ministr zemědělství Ivan Fuksa poznamenal:

Záznam Ivana Fuksy:

Je vyšší výnosnost, je vyšší cena než v loňském roce. Samozřejmě je v ohrožení to, že pokud by ty deště trvaly, tak pokud to nestihnou sklidit, tak jako to riziko do určité míry hrozí. Ale to největší nepřítel zemědělců je jaro, léto, podzim, zima, že jo, a nikdo neví, jak se pánbůh shůry zachová, tak to riziko tu teda teoreticky hrozí. Nicméně všechny předpoklady jsou pro to, že ta úroda i jak po objemové, i po finanční stránce pro ty zemědělce bude lepší než vloni.

Moderátor (Václav Moravec):

Pronesl v uplynulém týdnu český ministr zemědělství Ivan Fuksa. Český statistický úřad ještě v červenci odhadoval, že by ta letošní úroda obilovin mohla být o šest procent vyšší než ta loňská. Ukazuje se, pane prezidente Velebo, už dnes, že šest procent bude překonáno, že ty červencové odhady Českého statistického úřadu byly příliš při zemi?

Host (Jan Veleba):

Já se domnívám, že to bude překonáno, zejména je to díky vynikajícím výnosům hlavní obiloviny, což je ozimá pšenice. Té je zaseto kolem 800 tisíc hektarů, takže ano, tady tento nárůst bude podle mého názoru vyšší.

Moderátor (Václav Moravec):

K 10 procentům se dostanete?

Host (Jan Veleba):

K 10 procentům, může to být i přes 10 procent.

Moderátor (Václav Moravec):

To se bude hodně slavit v sobotu na Zemi živitelce, ne?

Host (Jan Veleba):

Tak oslavíme to, samozřejmě, budou tam taky patřiční hosté, má tam být předseda vlády, bude tam i primas český, arcibiskup Dominik Duka, čehož si velmi vážíme, čili bude důvod k oslavě.

Moderátor (Václav Moravec):

Teď aby měli slavit důvod i zákazníci. Nakolik vyšší sklizeň, pane prezidente, srazí ceny obilí, což by se v konečném důsledku mohlo projevit u nás u zákazníků, tedy u cen potravin, respektive pekařských výrobků, které v tom uplynulém roce šly strmě nahoru?

Host (Jan Veleba):

Tak především by na to měli odpovědět potravináři, to znamená pekaři. Já mohu jenom mluvit o cenách obilí, to znamená farmářských cenách obilí. Zdálo se, ty ceny měly určitý vývoj. Zjara se dělaly termínované obchody obilí k žňovému datu, kdy byly ceny velmi vysoké, u potravinářské pšenice to bylo kolem šesti tisíc korun. Pak to šlo dolů. Souviselo to s dluhovou krizí světovou, souviselo to se sníženým ratingem, byť od jedné agentury, Spojených států, začala jaksi fungovat špatná nálada na trzích a ty komoditní trhy začaly jaksi pokulhávat. V současné době se situace stabilizovala, v současné době jdou trhy nebo indexy na světových burzách obilí mírně nahoru, to znamená, že v současné době jsou zabezpečeny celkem slušné ceny. Nejsou to extrémní ceny, ale nejsou to ani nějaké slabě průměrné ceny.

Moderátor (Václav Moravec):

Za kolik tedy myslíte, že čeští zemědělci prodají tu letošní nadprůměrnou úrodu, nejlepší úrodu za posledních 10 let?

Host (Jan Veleba):

Tak třeba dneska na německém serveru Agrar Heute je cena potravinářské pšenice 202 euro, což je 4950 korun, to znamená, řekněme, pět tisíc korun. Cena krmného obilí je tam něco přes čtyři tisíce. Tady ty ceny u toho krmného obilí budou nižší, protože tady je nadvýroba obilí, je tady málo dobytka. To nadbytečné množství se musí vyvézt. Takže tady v současné době je cena kolem 3400-3500 u krmného obilí, u té potraviny je to přes čtyři tisíce, tak 4500 řekněme.

Moderátor (Václav Moravec):

Když s posluchači Impulsů podívají na růst cen potravin v České republice, my jsme byli svědky strmého růstu například cen pečiva. Chléb podražil v posledním roce v průměru o třetinu, v červenci když to vezmeme meziměsíčně o 60 haléřů. Podle údajů Českého statistického úřadu stálo v červenci kilo chleba v průměru 23 koruny, v celé České republice. Z toho, co říkáte o cenách potravinářské pšenice a dalších obilovin, tak je tedy nereálné, že by ceny potravin, respektive třeba pečiva klesaly?

Host (Jan Veleba):

Já si myslím, že klesat nebudou, ale proč to tak poskočilo? Já si myslím, že se tam akumulovalo víc vlivů a jeden z těch vlivů byl dlouhodobý růst cen energie, který se dlouhodobě do těchto cen nepromítal. Takže tam se promítly dva vlivy. Já bych neřekl, že ty ceny, řekl bych takhle, k růstu nyní nebude podle mého názoru žádný důvod, ale myslím si, že to ani nebude klesat. Musíme si taky uvědomit, že od nového roku bude jiné DPH u potravin, takže…

Moderátor (Václav Moravec):

Takže pravděpodobně dojde k růstu, ale o DPH, nikoliv o ceny…

Host (Jan Veleba):

Nikoliv, ano, o ceny potravinářské pšenice, potravinářského obilí.

Moderátor (Václav Moravec):

Ty, řekněme, poměrně slušné ceny, navíc říkáte velmi dobrá úroda, připomínám, když jsem se díval na údaje, že loni vzrostl zisk českého zemědělství o zhruba 3,5 miliardy korun na šest miliard, víc než šest miliard byl zisk loni českého zemědělství. Ta dobrá úroda přinese podle vás i vyšší zisk českého zemědělství v letošním roce, že byste mohli překonat těch 6,2 miliardy loňského zisku?

Host (Jan Veleba):

Lze to předpokládat, protože na začátku jsem tady řekl, že není dobrá úroda jenom u obilí, je třeba u brambor, tam je opravdu vynikající úroda, ovšem ta cena farmářská půjde dolů, je jich moc. U chmele je vynikající úroda, chmelaři budou mít velký problém vůbec ten chmel prodat. Pravděpodobně se jim to nepodaří. Je rok na kukuřici, je rok na slunečnici, vyjma teda těch jarních mrazíků, kde pomrzlo ovoce a pomrzly nějaké vinohrady, tak ten rok je opravdu letos jaksi velmi, velmi příznivý. Takže je, ano, je předpoklad, že zemědělství bude v lepším zisku. Mimochodem těch šest miliard není tak mnoho, aby české zemědělství zabezpečovalo nebo aby byly předpoklady pro rozšíření výroby, tak ten zisk by musel být o něco větší.

Moderátor (Václav Moravec):

Očekáváte, že byste se mohli dostat k 10 miliardám jako Agrární komora nebo jaký je váš odhad zisku?

Host (Jan Veleba):

My, pane redaktore, v současné době tady toto nijakým způsobem nepočítáme, bylo by to velmi předčasné.

Moderátor (Václav Moravec):

Jeden z dotazů posluchačů Impulsů: Podle mých zkušeností předchází vždy úrodný rok několik neúrodných let. Doufám, že s tím počítáte?

Host (Jan Veleba):

Tak každý hospodář, je-li hospodář, tak s tím počítá a jedno z úsloví nebo přísloví říká, že čeho je nejvíc, tím se má nejvíc šetřit. Takže ano, zemědělci jsou takto naučeni a podle mého názoru budou se chovat velmi obezřetně. Může to pomoct jedné věci, může to pomoct, pokud se to promění tato úroda v peníze, v tržby, tak může to pomoct prostě investicím, modernizaci, řešení produktivity, zvýšení mezd v zemědělství. Zemědělci dělají asi za 75 procent toho, co je průměr této republiky mezd. Máme dluhy k půdě, málo se hnojí a tak dále a tak dále. Takže může to pomoct, ano.

Moderátor (Václav Moravec):

Téměř třetina české populace někdy nakupuje na farmářských trzích, z toho čtyři procenta víc než velmi často. Chodíte na farmářské trhy, pane prezidente?

Host (Jan Veleba):

Já jsem z Velkého Meziříčí nebo bydlím, jsem z Velkého Meziříčí, tam bohužel, je to divné, ale farmářské trhy nejsou. Čili nemám kam.

Moderátor (Václav Moravec):

Je to proto, že právě většina lidí u vás má nějakou půdu, nějakou zahrádku, tudíž jste soběstační?

Host (Jan Veleba):

To určitě ne, toto cesta není, jak se nedávno i pan ministr o tom mluvil, že to je cesta. Není to cesta. Rád bych viděl řešení soběstačnosti pražské aglomerace, jak by se to dělalo. Takže toto cesta není. Je to pravděpodobně tím, že, těžko vysvětlit. Já jsem nikdy nad tímto problémem nepřemýšlel, u nás farmářské trhy nejsou.

Moderátor (Václav Moravec):

Nakolik podle vás ať už obliba farmářských trhů nebo to, že se lidé více starají o původ potravin, je způsobeno těmi různými, ať už dioxinovou aférou nebo aférou kolem e.coli, kterou jsme mohli sledovat letos na jaře?

Host (Jan Veleba):

Já si myslím, je to můj názor, já si myslím, že to je především způsobeno tím, že lidé chtějí změnu, že lidé už jsou unaveni obchodními řetězci, tou uniformitou, to anonymitou toho zboží. Když tam si chcete něco přečíst, musíte mít s sebou lupu a tak dále a tak dále. A já si myslím, že určitá část populace, určitá část spotřebitelů chce přímý kontakt, chce vidět, jak to zboží je vyrobeno, chce poznat toho farmáře a tak dále a tak dále. A tady to, co jste řekl, bych řadil až jako na druhé místo. A začalo to určitě tím, že lidé chtějí poznat něco jiného, než jsou ty obchodní řetězce.

Moderátor (Václav Moravec):

Nakolik jsou ale podle vás na to čeští zemědělci připraveni, když se podíváte, jak klesají jednotlivé plochy ať už osázení zeleninou, když se podíváte také na maso, jak klesají stavy prasat, stavy hovězího dobytka, zkrátka ty stavy, o nichž a jejichž poklesech se bavíme v uplynulých letech, co jste navštívil Rádio Impuls?

Host (Jan Veleba):

Jsou s tím problémy a dochází to v mnoha oblastech do situace, kdy farmářské trhy jakoby se rozvíjely, ale není už kde, od kterých farmářů to zboží kupovat. Čili je tady logicky dopad toho, že došlo k dramatickému poklesu chovu hospodářských zvířat, to znamená produkce z toho vyplývající.

Moderátor (Václav Moravec):

Kdy se podle vás to může změnit? Jestliže tady veřejnost jasně říká: máme zájem o farmářské trhy, čím dál víc se díváme na to, odkud pocházejí potraviny, respektive zemědělské komodity, které nakupujeme, tudíž poptávka tady je. Je zemědělství teď před zásadním bodem zlomu, aby začalo růst v některých komoditách a…

Host (Jan Veleba):

Samozřejmě ta poptávka je rozhodující a mě těší, že čím dál větší procento spotřebitelů chce české potraviny, čili české maso, české mléko, české sýry a tak dále a tak dále. Takže je tady vytvořena poptávka a zemědělci na to stoprocentně budou reagovat. To znamená, že budou se snažit přizpůsobit té poptávce, vyhovět jí. Problém je ten, že to zemědělství je jiný obor, než jsou ty ostatní, jsou tam přírodní cykly, čili určitou dobu trvá, než se ta výroba znovu založí. To je třeba teď vidět na česneku, je ho obrovská poptávka po českém česneku. Ti zemědělci, ti zelináři stoprocentně budou reagovat. Jenomže nejde to ze dne na den, protože založit hektar česneku je záležitosti asi 300 tisíc korun a pak taky někdo musí mít tu sadbu namnoženou, čili půjde to pomalu, ale třeba bude se to vracet.

Moderátor (Václav Moravec):

Co pěstujete vy?

Host (Jan Veleba):

Já bydlím ve Velkém Meziříčí, já jsem takový tichý spoluchovatel koní, protože moje dcera chová koně, chová je dobře, žije v přírodě s koňmi, takže já jí pomáhám. To je jediné a pak žena na zahrádce velmi úspěšně pěstuje brambory, letos je skvělá úroda, pak je velká květinářka, tak já teď, já to pouze kontroluji.

Moderátor (Václav Moravec):

A vidíte tedy, že je dostatek zemědělců, kteří jsou teď schopni se právě vrhnout na ty komodity jako česnek a podobně?

Host (Jan Veleba):

Určitě ano, ale jak říkám, bude to chvilku trvat a vždycky ta výroba musí nějakým způsobem s určitým zpožděním kopírovat tu poptávku. My jsme v podstatě 15 let tady na tento okamžik čekali. Takže takoví zelináři mají prostor, třeba tady je zhruba devět tisíc hektarů zeleniny všeho druhu sečteno do kupy, tak prostě předseda Zelinářské unie, kolega Zeman říká, že tady je prostor bez problémů na 15 tisíc hektarů. A teď jde o to, aby ti lidi se přesvědčili, aby to zaseli, aby se přesvědčili, že to prodají a tak dále. Ale já si myslím, že to pozvolna, pozvolna půjde.

Moderátor (Václav Moravec):

Přichází tedy bod zlomu?

Host (Jan Veleba):

To je těžko říct. Já bych to nenazýval bod zlomu, já bych to nazval zastavení propadu a pak zřejmě někdy ten bod zlomu může přijít. Protože zlomit třeba chov skotu, u krav jsou ho tady třetinové stavy, když to srovnám s transformací českého zemědělství, se stavy. Jenomže to telátko když se narodí, tak než začne ta jalovička dojit, to znamená otelí se, tak uplyne 25 měsíců, čili to je strašně, strašně dlouhé, není to tak jednoduché.

Moderátor (Václav Moravec):

Návrh, který zveřejnila Evropská komise, i když unikl zatím k nelibosti Evropské komise, tedy reforma společné zemědělské politiky Evropské unie od roku 2014. Klíčový dokument, který bude ovlivňovat české zemědělství v následujících letech. Z tohoto dokumentu jsme se krom jiného dozvěděli, že přímé platby velkým zemědělským farmám, chcete-li podnikům, od Evropské unie se sníží a to na 300 tisíc euro ročně, v přepočtu nějakých sedm a čtvrt milionu korun. Dodejme, že české zemědělství historicky má právě největší množství těchto velkých podniků, velkých farem a to kvůli kolektivizaci českého zemědělství v 50. letech. Dá se říci, pane prezidente, že pokud bude takto vypadat reforma společné zemědělské politiky, tak Česká republika bude nejvíc bita?

Host (Jan Veleba):

Určitě ano. Vedle nás druhá země, která má největší farmy, největší podniky jsou Slováci. My podle mého názoru vedeme a my jsme to ještě nepočítali, ta čísla, která teď, podle mého názoru je to řízený únik těch čísel z Evropské komise, je to sondážní asi balonek, jak ty země budou reagovat.

Moderátor (Václav Moravec):

Vy si myslíte, že to není definitivní, že by velké zemědělské podniky dostávaly…

Host (Jan Veleba):

Určitě, ta čísla, která unikla, určitě nejsou definitivní, protože bude se, to konečné rozhodnutí padne v Evropském parlamentu, Evropský parlament to bude schvalovat. Takže my samo sebou budeme lobovat, lobujeme, máme na to dokonce vytvořeno konsorcium, aby to bylo jaksi trošku jinak a nebudeme lobovat sami. Pokud by to bylo takhle, nepočítali jsme to, ale odhadujeme, že by to bylo kolem pěti miliard korun, které by znamenaly snížení.

Moderátor (Václav Moravec):

To znamená, přišli byste o pět miliard korun, pokud by vstoupil v platnost zatím tento návrh Evropské komise?

Host (Jan Veleba):

Ano, zhruba.

Moderátor (Václav Moravec):

A máte, když říkáte, že lobujete proti tomuto návrhu, zatím, Evropské komise, tak máte spojence krom Slováků ve kterých zemích? Protože není bez zajímavosti, jak jsem se díval, že mezi země s velkými farmami také patří Velká Británie, Německo, to už jsou přece jen země, které mají v Evropské unii…

Host (Jan Veleba):

Jistě, no, Německo, u Německa je to celé Sasko nebo celé bývalé východní Německo, tam jsou podobné farmy, jako jsou tady u nás, v Británii taky. Je to proces velmi složitý. Pan ministr Fuksa, já nevím, bylo to myslím že v březnu nebo v únoru tohoto roku, se mu podařilo získat podpis šesti ministrů, mezi nimi tedy tyto dva, kde zkrátka a dobře podepsali, že budou proti zastropování. Jenomže se ukazuje, že v tom třeba Evropském parlamentu to tak nefunguje, že když ministr té země má nějaký názor, takže ti poslanci automaticky z té země budou mít stejný názor, čili jsou to velice složité záležitosti. Určitě bude mít spojence ve Slovácích, já si myslím, že bude mít spojence v Britech, v Němcích a to už by byli docela silní spojenci.

Moderátor (Václav Moravec):

Vy říkáte, že české zemědělství by, pokud by ten návrh vstoupil v platnost, přišlo o pět miliard korun českých. Pokud se nemýlím, to omezení v rámci toho návrhu Evropské komise je o nějakých šest procent. Kdybych vám řekl, že přece jen Evropská komise když udělá ústupek, tak asi to nebude nula, že by se platily po roce 2014 podobné dotace na velké zemědělské podniky, kolik by mohl být ten kompromis? Když vám šest procent přijde moc?

Host (Jan Veleba):

To je, pane redaktore, opravdu těžko říct. Ono to nebude jenom zastropování, ale zase na druhou stranu budou nějaké platby, budou na tom dobře ty podniky, které mají zaměstnanost, to znamená, které mají živočišnou výrobu, tam budou zase nějaké na druhou stranu příplatky. A je na to příliš brzo. Nám jde o to, aby ty podmínky byly spravedlivé, abychom dostávali v podstatě, nejlépe by bylo, abychom dostávali na hektar obdělávané půdy obdobné prostředky, jako třeba dostanou země evropské patnáctky. To se ovšem takto počítat určitě nebude, takže v říjnu Evropská komise vydá konečný návrh a ten konečný návrh pak půjde do Evropského parlamentu a tam bude ten hlavní směr toho jednání, toho lobování, jsou tam a budou se dělat pozměňovací návrhy, připravujeme se na to. Čili na to, a bude podle mého názoru ještě celý příští rok se kolem toho bude jednat. Ten proces bude velmi složitý.

Moderátor (Václav Moravec):

A o něm se budeme bavit v dalších Impulsech. Pozvání přijal prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Děkuji, že jste byl hostem Rádia Impuls.

Host (Jan Veleba):

Děkuji.

Zdroj: Rádio Impuls