Sláma může nahradit drahá hnojiva
06.09.2011 | ÚZEI, Agronavigator.cz
Vzhledem k stoupajícím nákladům na hnojení je sláma považována za nejlepší alternativu k běžným minerálním hnojivům.
Obilná sláma obsahuje velké množství fosfátů a draslíku, které jsou důležité pro výživu rostlin. Pokud se rozmístí rozřezaná sláma po poli, je zhruba po půl roce rozložena a může působit jako hnojivo. Příští jaro stimulují živiny v půdě růst rostlin. Jak uvádí Rýnský zemědělský svaz (RLV), obsahuje sláma okolo 3 kg/t fosfátů a 14 až 20 kg/t draslíku. Přitom platí také u slámy pravidlo přírodního produktu, což znamená, že hodnoty kolísají podle druhu obiloviny a charakteru půdy.
Podestýlka zlepšuje účinek hnojení
Kromě toho zvyšuje hnojení slámou obsah humusu v půdě a přispívá tak k vyrovnání bilance humusu, která je důležitá pro půdní úrodnost. Ještě vyšší hnojivý účinek vykazuje sláma, pokud byla použita jako podestýlka a byla aplikována na pole obohacená o hnojiva živočišného původu, zdůrazňuje RLV. Tím se kromě fosfátů a draslíku zajistí i přísun sodíku (zhruba 4,5 kg/t). Kromě toho obsahují statková hnojiva nezanedbatelné množství dlouhodobě působícího dusíku. Statková hnojiva vedle využití na poli mohou být na základě svého bohatého obsahu živin používána i k produkci žampionů (zejména koňský hnůj z pšeničné slámy).
Web-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla). Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.
Další články v kategorii
- Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový (23.04.2024)
- Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy (23.04.2024)
- Bublinkový čaj udělal miliardáře z půltuctu Číňanů. Trh je však stále těsnější (23.04.2024)
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, hrozba kalamity je zatím malá (23.04.2024)
- V Čechách pomrzlo 40 procent vinohradů (23.04.2024)