Maloplodost třešně – nebezpečná virová choroba třešní a višní

Maloplodost třešně (Little cherry disease – LChD) je jednou z virových chorob postihujících výsadby třešní a višní. Její výskyt ve výsadbách v Německu koncem minulého století vedl ke značným hospodářským ztrátám. V důsledku dovozu pěstebního materiálu by se mohla tato závažná choroba rozšířit i do České republiky.

Produkční výsadby třešní a višní se rozkládaly v roce 2010 v České Republice na ploše o velikosti 2754 ha. Celková sklizeň třešní a višní (včetně domácností) v roce 2009 činila 25 702 t. V produkčních sadech bylo sklizeno 9486 t třešní a višní (ÚKZÚZ, 2010). Pro úspěšné pěstování třešní a višní jsou důležité příznivé klimatické podmínky, optimální výchova porostů a s tím spojená vhodná agrotechnická opatření a rovněž zdravotní stav pěstovaných rostlin. Množitelský materiál ovocných druhů třešní Prunus avium L. a višní Prunus cerasus L., by měl být testován podle vyhlášky č. 332/2006 Sb. o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu, příloha č. 10, mimo jiných virů a virům podobných organismů i na přítomnost LChD.

Výskyt a šíření

Onemocnění maloplodost třešně bylo poprvé objeveno a popsáno v roce 1933 v Britské Kolumbii v Kanadě. Wilks a Welsh (1964) ve své práci uvádějí, že mezi lety 1947 a 1962 onemocnělo chorobou LChD v této oblasti přes 30 000 stromů. Po ataku LChD v západních státech USA přišli pěstitelé rovněž o značnou část úrody. Je to dané i tím, že se zde převážně pěstují severoamerické velkoplodé odrůdy třešní, které jsou vůči patogenu citlivé. Později bylo dokázáno (Slykhuis, 1980), že je virus přenosný červcem javorovým Phenacoccus aceris.

V 90tých letech minulého století propuklo onemocnění v třešňových výsadbách v Německu, především ve velké pěstitelské oblasti Altes Land v severním Německu. V roce 1994 bylo registrováno 30 firem, u nichž bylo monitorováno přes 1200 stromů s příznaky typickými pro maloplodost. Biologické testování na dřevinných indikátorech přítomnost patogena potvrdilo. Přes 760 napadených stromů bylo okamžitě vykáceno. V dalších firmách byl hlášen podíl napadení mezi 25–40 % z celkového množství pěstovaných stromů. Část stromů byla vykácena a na dalších napadených stromech plody nedozrály, což mělo za následek značné ztráty výnosu. V Německu nebyl doposud přenos hmyzím vektorem potvrzen, i když červec Phenacoccus aceris se zde běžně vyskytuje (Büttner et al. 1994).

Výskyt LChD byl popsán i v dalších evropských zemích jako Itálie (Matic et al. 2009), Belgie, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie (EPPO) nebo Polsko (Komorowská a Cieślińska, 2008), ale vždy pouze v latentní formě, která se zásadně neprojevila. V České republice byl zaznamenán výskyt LChD na třešních i višních.

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2011.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info