Británie a Polsko požadují “radikální” reformu společné zemědělské politiky

Podle Londýna a Varšavy potřebuje unijní zemědělská politika modernizaci. Ve své stávající podobě totiž příliš lpí na „zastaralých praktikách“, které jsou již dávno hudbou minulosti. Obě země se tak svým postojem ostře vymezily vůči největšímu zastánci současného nastavení politiky, kterým je Francie.

Společná zemědělská politika (SZP), která v současnosti spolkne 40 % ročního rozpočtu EU (130 miliard eur), by měla projít radikální proměnou tak, aby se více soustředila na konkurenceschopnost a ochranu životního prostředí, píše se ve stanovisku obou zemí.

Výzva polského ministra zemědělství Marka Sawického a jeho britského protějšku Jima Paicea zazněla během úterního ministerského zasedání v Bruselu. Její načasování nikoho nepřekvapilo, v polovině října (12. října) má totiž Evropská komise vyrukovat se svým návrhem na reformu této společné politiky.

Obě země proto doufají, že exekutiva přijde s návrhem, v němž se bude evropské zemědělství více soustředit na„výzvy a příležitosti, které na něj čekají v příštích desetiletí, (…) a nebude tolik lpět na ochraně praktik, které jsou již zastaralé.“

Nutnost reformy společné zemědělské politiky EU, jejíž základy sahají až do počátku evropské integrace na konci padesátých let, se dostala do popředí zájmů zejména po rozšíření EU o deset nových členských států (včetně Polska se silným zemědělským sektorem). I přesto, že náklady na politiku neustále rostou, některé státy se silnou zemědělskou tradicí nechtějí o změnách ani slyšet.

Asi nejzarytějším zastáncem současného nastavení SZP, a zejména přímých plateb farmářům, je Francie.

Větší důraz na venkov

Polsko a Británie by rády, aby zemědělská politika EU kladla v budoucnosti větší důraz na liberalizaci trhu a zelené inovace.

„Požadujeme reformu a zjednodušení SZP tak, aby zemědělství v EU bylo životaschopné a dominovalo světových trhům,“ uvádí se také v ministerském prohlášení.

Londýn s Varšavou proto chtějí, aby se v budoucím rozpočtovém období, které odstartuje rokem 2014, kladl větší důraz na tzv. druhý pilíř politiky, kterým je politika rozvoje venkova, a nikoliv na první pilíř, který představují právě přímé platby zemědělcům,

„Spojené království požaduje, aby byly platby farmářům redukovány. Tím vznikne konkurenceschopný zemědělský průmysl, který nebude odkázaný na přímé platby,“ uvádí v dokumentu britská strana.

Namísto přímé podpory by podle obou ministrů farmáři spíše potřebovali finanční dotace na modernizaci svých farem a zároveň by se jim měly dostávat odměny za to, že svou zemědělskou činností neničí životní prostředí, ale naopak jsou k přírodě ohleduplní.

Propast mezi starými a novými členskými zeměmi

Obě země se ve svém společném prohlášení také zasazují za spravedlivější dotace pro farmáře z nových a starých členských zemí. To již zatím v posledním návrhu reformy SZP představila i Evropská komise (EurActiv 19.11.2011).

Rozdíly v platbách se totiž v současnosti podstatně různí v závislosti na tom, z jaké země farmář pochází. Například zemědělec žijící v Řecku dostane 500 eur na hektar, zatímco farmář v Lotyšsku na stejnou výměru obdrží pouze 100 eur.

Jak ale ve svém návrhu zdůraznila Komise, změna systému nebude v praxi znamenat to, že by zemědělec ze země, která do EU vstoupila v letech 2004-2007, dostával stejné dotace jako jeho kolega například z Německa. Při určování výše platby by se totiž mělo přihlížet i k faktorům, jakými jsou tržní síla, produktivita nebo klimatické podmínky. Rozdíly mezi dotacemi, který oba farmáři dostávají, by se ale do budoucna měly snížit.

Podle Paříže, která podle vyjádření svých diplomatů v Bruselu nemá proti tomuto přenastavení systému větších námitek, je ale zarážející, že se v této problematice spojily dvě země, jejichž postoj k SZP je dlouhodobě rozdílný.

„V pozadí celého prohlášení stojí ale realita dvou poměrně divergentních vizí o zemědělství,“ prohlásil francouzský diplomat, který poukázal na to, že Polsko dlouhodobě usiluje o navýšení přímých zemědělských plateb pro své farmáře. Spojenectvím s Británií ale bude muset ze svého cíle ustoupit, dodal.

„Je to jako manželství kočky s myší,“ řekl pobaveně diplomat. „Odborníci na SZP se nenechají ošálit,“ dodal.

V Polsku zemědělský sektor zaměstnává 17,4 % obyvatelstva, zatímco ve Velké Británii v zemědělství pracuje pouze 1,4 % občanů.