Úroda je malá, zájem o moštování přesto roste

Moštárny a palírny ovoce v Ústeckém kraji jedou nyní naplno.

Zájem o vylisovanou šťávu z jablek v posledních letech rychle roste. Mošt se přitom díky možnostem konzervace už nemusí vypít v krátké době po výrobě, ale vydrží i dva roky.

Provozovatelé moštáren, které ČTK oslovila, mají zákazníků dost. Úroda ovoce na severu Čech je však podobně jako ve zbytku České republiky jedna z nejnižších za posledních několik desítek let, ovlivnily ji především jarní mrazíky a později kroupy.

Mošt byl dlouhá léta pro řadu lidí zapomenutým nápojem. Na stoly v českých domácnostech se znovu dostal až vlivem zvýšeného zájmu o zdravou výživu, bioprodukty a v posledním roce také díky farmářským trhům.

Pěstitelé v Ústeckém kraji vozí do moštáren z drtivé většiny jablka. »Zájem o moštování je velký. Ale vždy to záleží na úrodě. Letos šly mrazíky v pásech, naši dlouholetí zákazníci nám potvrzují, že někde mají na zahrádce velkou úrodu a vedle soused nemá nic,« řekla Renata Kotoučová z moštárny a palírny v České Kamenici.

Za zpracování kilogramu jablek na mošt se v průměru platí čtyři koruny. Takovou šťávu je nutné vypít nejlépe do tří dnů nebo ji dále zpracovat. Nejlepší je mošt zmrazit, po rozmrazení chutná jako čerstvý. Někdo pro zvýšení trvanlivosti přidává do moštu trochu křenu, to však ovlivní jeho chuť. Lidé jej mohou klasicky také zavařit.

Moderní technologie v moštárnách mohou prodloužit trvanlivost výrobku až na dva roky. »To je pokrok v moštárnách, člověk přiveze jablka a za týden si odveze zakonzervovanou šťávu v uzavřených lahvích. Za takový mošt pak platí členové Českého zahrádkářského svazu osm korun a nečlenové deset korun za litr,« řekl Miroslav Šmoranc z Českého zahrádkářského svazu.

I tak se zpracování jablek z vlastní zahrady vyplatí. Na trhu se za litr moštu platí v průměru 40 korun, ale i 140 korun, tolik stojí lahev šumivého moštu z Francie.

Pokud se objevil na stole před deseti lety mošt, byl většinou čistý. »Dnes už se pije i nefiltrovaný, který obsahuje zbytky ovoce, což má příznivý vliv na trávicí trakt,« uvedl Šmoranc. V nabídce jsou navíc mošty s příměsí nejen hrušek či mrkve, ale také bezinek, malin, celeru, červené řepy či broskve.

Důležité podle provozovatelů moštáren, jejichž seznam je na stránkách Českého zahrádkářského svazu, je, aby lidé vozili jablka bez plísně. »Mohou být potlučená, nepěkná, ale nesmí být nahnilá,« uvedla Kotoučová. Petr Škuta z Unie ovocnářů severočeského regionu řekl, že pěstitelé mohou takto zpracovat jablka poničená kroupami. »Možná proto je v moštárnách větší provoz, jinak ale úroda jablek na severu Čech je velmi špatná. Co nestihly zničit mrazy, to zlikvidovaly právě kroupy,« uvedl.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík nedávno prohlásil, že celosvětové zásoby jablečného koncentrátu jsou nízké a Polsko, které je hlavním producent moštových jablek, čeká jen průměrnou sklizeň, proto je všeobecně o moštová jablka zájem.

V ČR se obvykle při průměrné úrodě na moštové zpracování z profesionálních sadů sesbírá a vytřídí 40 000 až 60 000 tun jablek. Drobní pěstitelé a sběrači obvykle dodají moštárnám několik desítek tisíc tun jablek.