Brambory. Náš druhý chléb

Hektarový výnos byl letos vysoký, pěstitelům však vrásky z čela nezmizely.

Domácí pěstitelé brambor mají za sebou patrně jeden z nejlepších roků v historii. Alespoň pokud jde o hektarový výnos, který statistici odhadují na 29,72 tuny na hektar oproti loňské hodnotě 24,56 tuny. Další ukazatele však už tak třpytivé nejsou. Zejména z hlediska tržeb není letošní rok žádným úspěchem. Vysoký výnos má totiž téměř vždy negativní vliv na tvorbu farmářských cen. Ty se dnes na volném trhu pohybují jen na úrovni dvou korun za kilogram a do konce roku už změny není možné očekávat.

Ztráty místo zisků

„Tato cena je již pod průměrnými náklady na vypěstování brambor, které v současnosti dosahují tři koruny na kilogram. Čistý zisk pěstovatele by přitom měl u brambor činit minimálně deset tisíc korun na hektar, vzhledem k náročnosti pěstování této plodiny,“ komentuje problematiku Miroslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR.

U balených brambor a při drobném prodeji jsou ceny samozřejmě vyšší s ohledem na další náklady. Předpokládá se, že ke zvýšení ceny dojde v jarních měsících, kdy lze očekávat vyšší zájem o kvalitní brambory vhodné pro mytí a balení.

V letošním roce bylo podle statistického úřadu osázeno (bez započítání domácností) celkem 26 450 hektarů, což je ve srovnání s loňským rokem pokles asi o dvě procenta.

Podmínky na jaře byly pro založení porostů převážně velmi vhodné. V době vegetace měly porosty rovněž dobré vláhové podmínky a spolu s odpovídající agrotechnikou byly příslibem dobré úrody, což se také splnilo.

V Polabí, které je typickou oblastí pěstování raných brambor, byla sklizeň zahájena v první dekádě června a hektarové výnosy se tehdy blížily hranici dvaceti tun.

S rostoucí nabídkou zboží a současně stagnací poptávky v návaznosti na prázdniny došlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou. Situace se ještě zhoršila počátkem září při začátku hlavní sklizně na Vysočině. Tento stav s drobnými výkyvy trvá.

Zatímco však prodej konzumních brambor stagnuje, pozitivně se rozvíjí pěstování škrobárenských brambor. Odborníci o této části trhu mluví jako o stabilizačním faktoru celého odvětví.

„Přiznaná kvóta od Evropské unie na produkci bramborového škrobu (necelých 34 tisíc tun) byla v roce 2010 naplněna pouze ze tří čtvrtin, letos se očekává produkce vyšší,“ sděluje Josef Králíček, tajemník svazu.

Starosti s dovozem

I přes velmi dobré výnosy a nízké ceny v tuzemsku se však dovozcům vyplatí zásobovat český trh bramborami ze zahraničí. Proč tomu tak je? Podle Josefa Králíčka to určitě není ještě nižší cenou brambor u našich sousedů, ale potřebou jejich domácích zemědělců zbavit se nadprodukce za jakoukoliv cenu. Dovážejí se zejména z Německa, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Platí to také o výrobcích z brambor, jejichž objem představuje po přepočtu na syrové brambory asi dvě stě tisíc tun.

Zde je ještě velký prostor pro domácí zpracovatele, především výrobce škrobu, bramborových lupínků a hranolků. Dovozu některých druhů výrobků z brambor pro jejich jedinečnost nelze zabránit, ale vyšší míra zpracování domácí úrody je dosažitelnou metou.