V Česku ubývá hospodářských zvířat

04.08.2004 | Lidové noviny

I když může mnoha lidem připadat, že jsou české louky a stráně stále více zaplněné pasoucími se kravami, a počet kusů skotu tedy rok od roku stoupá, opak je pravdou. Tak jako v České republice ubývá lidí, které jen zčásti nahrazují migranti, stejným - ale ještě mnohem dramatičtějším způsobem - klesá populace v říši zvířat. Právě v případě skotu jde o více než šedesátiprocentní pokles oproti roku 1990. Výrazně ubylo ale rovněž ovcí či koz. Před patnácti lety se v České republice chovalo celkem 326 tisíc ovcí, zatímco v současné době se jejich celkové stádo zmenšilo na 103 tisíc kusů. Početní stav koz klesl za stejné období o takřka 70 procent na necelých 13 tisíc kusů.

Roste dovoz potravin ze zahraničí

Co je důvodem výrazného úbytku populace hospodářských zvířat? Kromě změny českého jídelníčku ovlivnil podle odborníků tento úbytek i zvýšený dovoz potravin do ČR a vyšší užitkovost zvířat. "Za dramatickým úbytkem skotu se skrývá hlavně zdražení hovězího masa na začátku 90. let, spojené se změnou stravovacích návyků v Česku," řekl vedoucí odboru komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldan. V roce 1990 snědl každý Čech v průměru takřka 30 kilogramů hovězího, dnes se spotřeba stejného druhu masa pohybuje těsně nad hranicí deseti kilogramů. "Chovatelé se takovému poklesu poptávky museli přizpůsobit," dodal Roldan. Při pohledu na podhorské louky to ale paradoxně vypadá, že krávám se v Česku daří jako nikdy v minulosti. "To je změnou chovatelských podmínek, kdy se chov skotu přesunul z velkochovů v nížinách na louky a do podhorských oblastí," tvrdí Roldan. Celková populace krav, býků a telat však ve skutečnosti poklesla z 3,5 milionu kusů v roce 1989 na současných 1,4 milionu. Také vepřů žije v Česku méně než před patnácti lety. A to i přesto, že spotřeba vepřového dramaticky nepoklesla a udržela se na 40 kilogramech. "Je to ale dáno mnohem větší užitkovostí prasat a rychlostí jejich výkrmu," řekl LN viceprezident České agrární komory Pavel Novotný. Podobná situace je i u drůbeže. Zatímco spotřeba drůbežího masa po sametové revoluci kvůli cenám i jeho zvýšené oblibě mezi konzumenty výrazně vzrostla, početní stavy drůbeže klesly podle Novotného z 32 milionů kusů na dnešních 25,5 milionu. Významnou roli ale u tohoto poklesu hraje také dovoz masa. Novotný přitom tvrdí, že dramatický úbytek populace prakticky všech druhů hospodářských zvířat v České republice nevěstí nic dobrého. "Možná není daleko doba, kdy přestaneme být v produkci masa a mléka soběstační," varuje viceprezident Agrární komory. Výhodnější podmínky a vysoké dotace zemědělcům v západních zemích podle nich dlouhodobě znevýhodňují českou konkurenci a sedláci v Česku se nedokážou ubránit levným dovozům. To údajně může do budoucna způsobit i problémy v údržbě krajiny, v níž skot působí jako takzvaná přirozená sekačka trávy. A neobhospodařované louky mohou zaplevelit zemědělské pozemky v širokém okolí. "Už dnes přitom podle našeho odhadu leží ladem přes 20 procent českých luk," tvrdí Novotný. Úbytek počtu kusů některých známých druhů zvěře - jelení či srnčí je přitom oproti dobám socialismu znát i v českých lesích. I tak je ale podle zástupců ministerstva životního prostředí ve většině českých lesů stále ještě takzvaně přezvěřeno. "Početní stav například srnčí a jelení zvěře by se měl snížit na úroveň, která by zajišťovala přirozenou populační obnovu a přitom neznamenala ničení lesa," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Zatímco ale podle ní hospodářských i některých lesních zvířat v Česku opravdu rapidně ubylo, v přírodě se na druhou stranu zvýšila rozmanitost druhů.

Změny od roku 1990Počet hospodářských zvířat v ČR

SKOT

1990 3 506 000 kusů

2003 1 428 000 kusů

VEPŘI

1990 4 790 000 kusů

2003 3 126 000 kusů

OVCE

1990 326 000 kusů

2003 103 124 kusů

KOZY

1990 40 000 kusů