Kde jsou zlaté časy českého lesnictví
11.01.2005 | Právo
Dávno je tomu, kdy farář, učitel a lesník představovali vrchol inteligence na česko-moravském venkově, posledně jmenovaný byl navíc i významným nositelem kultury. Kde jsou ty doby, kdy první lesní inženýři přicházející z Vídně pomohli založit lesnickou fakultu v Brně a rozvinout školství i praxi na vynikající úroveň. Kde jsou ty časy, kdy lesní správa panství schwarnzenberského představovala ve své době po organizační i odborné úrovni nejlepší lesní závod Evropy.
V éře komunistického režimu bylo lesní hospodářství silně determinováno centrálním plánováním, které těžilo ze substance zanechané předešlými generacemi. Jeho negativní dopad na celkový stav lesa byl výslednicí nejen nadhodnocování těžeb dříví a vysokých stavů spárkaté zvěře, ale i profesní a energetické politiky státu. Tyto vlivy se projevovaly především na ekologicky senzibilních stanovištích a v neposlední řadě i v dramatickém poklesu významu lesnictví ve společenském měřítku.
Po roce 1989 se sice zkonsolidoval stav lesa, ale jeden z největších zločinů komunismu - degradace lidského charakteru - se odrazil i v transformaci bývalých státních lesů. Vznik zcela ojedinělého systému, alibisticky označovaného jako česká cesta, roztříštil možnosti využití nesmírného lesního bohatství. Státu zachoval zcela neprůhledný management a malý podíl udržitelných, rizikově spravovaných zisků; některým jiným podnikatelským aktivitám pak generoval obrovský profit. V současné diskusi o budoucnosti LČR se nejedná jen o chybějící 2 miliardy Kč zisku navíc, ale o znovuzískání prestiže u odborné i laické veřejnosti, o vydobytí místa na evropském výsluní, kam české lesnictví bezesporu patří. Zisk se však nesmí ztrácet v neprůhledných operacích, ale musí se vracet zpět do rozvoje lesního hospodářství.
Česko přišlo již o mnoho ze svých významných substancí. U LČR jde v podstatě o exemplární příklad pomalu uskutečňovaných ekonomických reforem, zmíněných prezidentem Václavem Klausem při jeho novoročním projevu. Chceme-li se vyrovnat západní Evropě, jde také o nezbytnost efektivity práce, proklamované analytiky Českého statistického úřadu. Změny u LČR jsou proto nejen hospodářskou nutností, ale i morální povinností společnosti k významu lesa samého.
(Autor je poradcem ministra zemědělství pro lesnictví)
Pavel Kitzberger
Další články v kategorii Lesnictví
- Výzkum stromu mongongo v Zambii podporuje příjem tamních domácností i udržitelné hospodaření v krajině (10.05.2024)
- Nestátní lesníci pozvou do lesů potřetí veřejnost, akce budou na 40 místech (09.05.2024)
- Lesy ČR po konci kůrovcové kalamity sníží zalesnění o pětinu na 14.000 hektarů (09.05.2024)
- Pomůže nám buk zvládnout klimatickou změnu? (07.05.2024)
- SVOL: Jarní mráz způsobil v lesích škody na mladých porostech za miliardy korun (07.05.2024)
- Na Krnovsku obnovily Lesy České republiky druhou vodní nádrž (06.05.2024)
- V Norsku hrozí vznik velkých kůrovcových ohnisek (03.05.2024)
- Ministerstvo ustoupilo, lidé o volný vstup do lesů nepřijdou (03.05.2024)
- Vědci zachraňují cenné ekotypy a populace smrku ztepilého (03.05.2024)
- Rok spolupráce Mendelovy univerzity s Lesy ČR (02.05.2024)