Pro správnou obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybrat vhodné dřeviny

V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.

Problematikou obnovy (zalesňování) různě narušených lesních a nelesních lokalit se dlouhodobě zabývají týmy vědců složených ze zástupců různých institucí. Jedním z posledních příspěvků je certifikovaná metodika Volba přípravných dřevin pro zajištění melioračního efektu mladých porostů po obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť, kterou zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., a Univerzity Karlovy při řešení výzkumného projektu TAČR TQ03000234 „Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť“

Metodika poskytuje ucelený návod pro výběr vhodných dřevin podle jejich kvantitativního a kvalitativního melioračního efektu. Součástí je rovněž zpracování doporučených kombinací přípravných a cílových dřevin a přehled očekávaných přínosů z hlediska zlepšení půdních a ekologických podmínek.

Vedle kalamitních holin na lesních půdách představují významný problém také degradovaná stanoviště antropogenního původu, zejména důlní výsypky, imisní holiny v pohořích severozápadních Čech či půdy postižené erozí. Tato stanoviště se vyznačují absencí humusového horizontu, extrémními fyzikálními a chemickými vlastnostmi substrátu a ztíženými podmínkami pro přirozenou obnovu lesa. Jejich úspěšná stabilizace a zalesnění jsou přitom nezbytné jak z hlediska krajinotvorného, tak z hlediska vodohospodářského a rekreačního.

Přípravné (pionýrské) dřeviny hrají důležitou roli v přirozených sukcesních procesech. Patří mezi rychle rostoucí a světlomilné druhy schopné obsadit rozsáhlé otevřené plochy, vytvořit porostní zápoj, a tím nastartovat proces obnovy lesa. Jejich ekologická strategie jim umožňuje překlenout období, kdy cílové (klimaxové) dřeviny nejsou schopny na holině či degradovaném substrátu přežít a růst.

Výběr vhodné přípravné dřeviny je klíčovým krokem při obnově lesa na kalamitních holinách i degradovaných stanovištích. Jednotlivé pionýrské druhy se odlišují svými ekologickými vlastnostmi, růstovou dynamikou i intenzitou melioračního účinku. Některé poskytují rychlý zápoj a ochranu půdy, jiné významně zlepšují úrodnost prostřednictvím fixace dusíku či přispívají k podpoře biodiverzity. Je však třeba počítat i s jejich limity, jako např. krátkověkostí, rizikem předstihu (kdy přípravná dřevina roste rychleji než cílová), náchylností k chorobám nebo silným tlakem zvěře.

V metodice jsou proto shrnuty hlavní charakteristiky nejvýznamnějších přípravných dřevin, jejich přínosy i omezení. Vše je pak přehledně uspořádáno do tabulek. Metodika popisuje využití břízy bělokoré, břízy pýřité, olše lepkavé, olše šedé, topolu osiky, jeřábu ptačího, vrby jívy, vrby lýkovcové, modřínu opadavého, javoru klenu, javoru mléče, javoru babyky, dubu zimního.

Praktické zkušenosti z obnovy lesů ukazují, že efektivita jednotlivých postupů se výrazně liší podle typu stanoviště. Vědci své poznatky shrnuli takto:

· Na kalamitních holinách je využití pionýrů nejlevnější cestou k rychlému zajištění porostu a přípravě půdy i mikroklimatu pro cílové dřeviny.

· Na výsypkách a jiných degradovaných stanovištích je využití pionýrů často jedinou reálně proveditelnou cestou obnovy; přímé zalesnění cílovými dřevinami bývá neúspěšné nebo extrémně nákladné.

· Dvoufázová obnova spojuje ekologické přínosy (zlepšení kvality stanoviště, stabilizace půdy, akumulace humusu) s ekonomickými úsporami a představuje adaptivní přístup s vysokou efektivitou.

Metodika navazuje na předchozí práce, přičemž poskytuje několik zásadních doplnění oproti dosavadním postupům:

· Poprvé je představen systematický postup výběru přípravné dřeviny podle jejího melioračního účinku. Zohledňuje se nejen rychlý růst a zápoj pionýrů, ale také jejich vliv na úrodnost půd, mikroklima, hydrologii a podporu biodiverzity.

· Metodika jako první zařazuje i degradovaná stanoviště (zejména důlní výsypky a další antropogenní substráty), která nebyla v předchozích metodikách zohledněna. Poskytuje doporučení pro volbu vhodných pionýrských dřevin a jejich kombinací s cílovými dřevinami v těchto specifických podmínkách.

· Součástí metodiky je také praktická rozhodovací matice umožňující rychlou orientaci lesního hospodáře při volbě přípravné dřeviny podle typu stanoviště a očekávaného melioračního efektu.

· Díky těmto prvkům metodika rozšiřuje dosavadní poznatky a poskytuje lesnické praxi ucelený a aplikovatelný nástroj pro efektivní obnovu lesa jak na kalamitních holinách, tak na degradovaných stanovištích.

Metodika Volba přípravných dřevin pro zajištění melioračního efektu mladých porostů po obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2026/01/LP_3_2025.pdf

Autoři metodiky:

Ing. Jakub Černý, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., VÚLHM, v. v. i. VS Opočno;

RNDr. Olga Vindušková, Ph.D. prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. Univerzita Karlova; e-mail: cerny@vulhmop.cz

Podle originálu připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz