Strategie ministerstva pro vepřové maso: Soběstačnost nám pomohou zvýšit investice, inovace a digitalizace

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo strategii rozvoje sektoru chovu prasat a vepřového masa. Hlavním cílem je udržet a posílit soběstačnost České republiky ve spotřebě vepřového masa a podpořit konkurenceschopnost domácích chovatelů a zpracovatelů prostřednictvím investic, modernizace, inovací a digitalizace technologií.

Vepřové maso tvoří více než polovinu celkové spotřeby masa v České republice. Každý obyvatel ročně spotřebuje přes 43 kilogramů vepřového. Sektor však dlouhou dobu čelí zahraniční konkurenci, prudkým výkyvům cen, které jsou velmi často pod výrobními náklady, a z toho vyplývajícímu poklesu stavů prasat. Situaci by měly zlepšit cílené investice do moderních chovatelských technologií, do rozvoje domácích zpracovatelských kapacit a podpory odbytu vepřového masa na domácím trhu, včetně jeho většího uplatnění ve veřejném stravování.

„Naším cílem je vytvořit ekonomicky stabilní a konkurenceschopný sektor, který zajistí větší podíl domácí produkce vepřového masa pro české spotřebitele. Klíčem jsou investice do moderních technologií, digitalizace, inovací a zlepšování biologické bezpečnosti chovů i zpracování,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Strategie počítá s podporou modernizace chovů prasat, automatizací provozů, využívání digitálních technologií a systémů precizního zemědělství. Digitalizace se stane běžnou součástí většiny středních a velkých chovů prasat. Rozšiřovat se budou automatizované systémy krmení, monitoring stájového prostředí, sledování zdravotního stavu a reprodukce i technologie pro řízení ventilace a spotřeby energií.

Významnou součástí je rovněž rozvoj domácího zpracování. Česká jatka i zpracovatelské podniky mají kapacitní rezervu, kterou lze využít pro zvýšení počtu porážek a zpracování domácí produkce vepřového masa, aniž by byla nutná výstavba nových provozů. Podpora proto bude směřovat zejména do modernizace jatek, bouráren a výroben masných produktů, skladovacích a logistických kapacit, automatizace výroby a technologií s vyšší přidanou hodnotou.

Chovatelé prasat mohou už nyní získat podpory z národních dotačních programů, a to především na zlepšení genetického potenciálu zvířat, na ozdravování chovů a na zlepšení životních podmínek v chovech. Na lepší zdravotní stav a welfare mohou čerpat prostředky i z programů EU.

K naplnění strategických cílů má přispět i řada dalších opatření. Jde zejména o investiční podpory ze Strategického plánu společné zemědělské politiky (např. na technologie ke snížení emisí skleníkových plynů a na investice do zemědělských podniků), o programy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., daňové úlevy z tzv. zelené nafty a o národní podporu investic do zpracování zemědělských produktů v sektoru produkce masa a masných výrobků.

MZe chce také posílit postavení českého vepřového masa na domácím trhu. Pomoci mají systémy kvality, důraz na původ potravin, lepší dosledovatelnost produkce i podpora výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Kromě investic je důležité také snižování administrativní zátěže, zrychlení povolovacích procesů a vytváření stabilního podnikatelského prostředí. To podnikům umožní lépe plánovat dlouhodobé investice a reagovat na nové požadavky na welfare zvířat, ochranu životního prostředí a zvýšení biologické bezpečnosti.

Po dlouhodobém poklesu se podle Českého statistického úřadu meziročně mírně navýšily stavy chovaných prasat. Jejich celkový počet vzrostl ke konci roku 2025 o 29 284 kusů (+2,1 %) na 1 451 107 kusů prasat. Počty prasat tak poslední 3 roky mírně rostou. Přesto produkce vepřového masa stále nestačí pokrýt domácí spotřebu. Ta se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 437 až 466 tisíc tun jatečné hmotnosti, což znamená, že český trh zůstává výrazně závislý na dovozu a loni byla soběstačnost České republiky v produkci vepřového masa historicky na nejnižší úrovni, a to ve výši 46,1 %.

Marek Otava

zástupce tiskového mluvčí Ministerstva zemědělství