Zkušenosti s nadnárodní spoluprací v Evropě jsou

Semináře k problematice „Nadnárodní spolupráce mezi zemědělskými družstvy v EU“, konaného ve dnech 18. - 19. listopadu 2004 ve španělském Madridu a organizovaného Všeobecným výborem zemědělského družstevnictví (COGECA) ve spolupráci se španělskou zemědělskou organizací Caja Duero, se zúčastnilo téměř 150 zástupců zemědělských družstev ze zemí EU-25. Jak dnes informovala Pavla Brožová ze Zemědělského svazu ČR (ZS), Svaz na tomto setkání zastupoval jeho místopředseda Jaromír Řezáč. Smyslem semináře bylo seznámit účastníky s možnostmi přeshraniční spolupráce a podnikání družstev v rámci EU.

Jako modelová studie sloužila pozice a podnikání firmy Arla Food, která vznikla sdružením dánských a švédských firem. Nyní podniká na území Velké Británie, kde nakupuje mléko, a na území pobaltských států a Polska, kam vyváží hotové produkty a kde se snaží o joint-venture s místními družstvy .

Arla Food se drží následujících zásad pro podnikání:

proniknout na trh po vertikální linii v rámci znalosti trhu a aplikace vhodného organizačního modelu,

preferování nových členů v zahraničí, kteří jsou členy družstev,

spojení majetkových-akciových podílů i přes hranice se současným respektováním ziskovosti,

dohledatelnost (traceability) původu výrobků-produktu,

sjednocení cílů - společný zájem všech členů,

stejná práva a povinnosti všech členů,

budování marketingové politiky na tradici a kvalitě,

kulturní a jazyková spřízněnost.

Cílem Arla Food do příštích let je zvýšit svůj podíl na prodeji másla a sušeného mléka na trzích třetích, zejména rozvojových, zemí.

Další příklad z opačné strany zeměkoule prezentoval zástupce mlékařské firmy Fonterra z Nového Zélandu, která se spojila s americkou firmou NFD a tvoří druhou největší podnikatelskou skupinu v oblasti podnikání s mléčnými produkty: mléko-čerstvé i UHT, jogurty, zmrzlina, máslo, sušené mléko, pudinky, sýry a termizované výrobky.

Tato firma usiluje do budoucna zejména o výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou a zvýšení prodeje na trhu EU. V současné době se asi 7% výroby realizuje ne vnitřním trhu Nového Zélandu a asi 93% výrobků jde na export, zejména do USA, Austrálie a rozvojových zemí, kde jsou produkty prodávány pod různými značkami, zejména těmi, které jsou na trhu dobře známé.

Podnětné bylo podle Brožové také vystoupení zástupce Družstevní banky z Francie – Groupe Credit Mutuel, který v podstatě přiznal neochotu bank financovat zemědělské podnikání, konzervatizmus, nezkušenost bank s financováním přeshraniční spolupráce, neochotu riskovat a skepsi. I tato banka se ve Francii omezuje na služby malým klientům, a to ve formě krátkodobých překlenovacích úvěrů na nákup vstupů pro prvovýrobu. Na přímé dotazy auditoria, jak by tuto formu spolupráce financovali přiznal, že v podstatě nijak. Omezili by své aktivity na „politickou podporu“ ve formě doporučujících dopisů, eventuelně záruk.

Omezující faktory, ale i možnosti přeshraniční spolupráce mezi zemědělskými družstvy, shrnul v závěru jednání president COGECA Eduardo Baamonde následovně:

nutnost dostatku likvidního kapitálu,

stanovení společného cíle,

silný marketing,

kalkulace dopravních nákladů,

stejné jazykové a kulturní hodnoty,

zabezpečená distributorská síť,

stálá kontrola toku cash-flow,

prosazování prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou, nebo nalezení „mezery“ na trhu - niche market (vedlejšího trhu),

zvýšená celní ochrana před dumpingovými dovozy ze třetích zemí,

stabilní podnikatelské a legislativní prostředí v partnerských zemích.