Cena vajec poroste, zvyšuje je přestavba chovů a ptačí chřipka

Lidé by si měli začít zvykat na vyšší cenu vajec, zlevňovat totiž nebudou, spíše naopak. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci drůbežářů, obchodníků a potravinářů. Cenu podle nich tlačí nahoru přestavba klecových chovů a utrácení drůbeže kvůli výskytu ptačí chřipky. Před Vánocemi hrozí i výraznější nedostatek českých vajec, uvedli. Podle dat ČSÚ vyšlo loni v prosinci balení deseti kusů vajec na v průměru 78,29 koruny, což bylo o 14,34 koruny více než v závěru roku 2024.

"My jsme měli v ČR strašně dlouho nízký základ těch vajec. Měli jsme nízkou cenu posledních 20 let a lidé byli zvyklí kupovat vejce za tři koruny, v akci třeba ještě za méně. A teď se strašně diví, ale je to tím opravdu, že ta nákazová situace je taková, jaká je," řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Ptačí chřipka se aktuálně vyskytuje nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Pokud se nákaza v chovu potvrdí, musí se všechna drůbež v hospodářství i v pásmu vymezeném kolem napadené farmy vybít.

Například koncem února likvidovali hasiči téměř čtvrt milionu slepic v chovu na Královéhradecku, drůbež se ale utrácí podle Dlouhé i na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku, kde jsou často větší chovy než ty české. "Vejce obecně chybí v celé Evropě, takže domácí výpadky nelze jednoduše nahradit dovozy ze zahraničí," uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR. Podle Dlouhé se do ČR dováží ročně zhruba miliarda vajec.

Prouza v nejbližších měsících pokles cen vajec neočekává, ceny se podle něj spíše stabilizují ve vyšší cenové hladině. "Bude-li nákazová situace pokračovat, cena poroste. V ekonomice totiž platí, že pokud je něčeho nedostatek, cena suroviny se zvyšuje," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Za zdražením ale podle něj stojí i přestavba českých hal.

Zákaz klecových hal má v ČR platit od roku 2027, čeští chovatelé proto v posledních letech své chovy předělávají na voliérové či podestýlkové. "Chovatele to stojí miliony korun, což v kombinaci s nižší nabídkou na trhu zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele," uvedl Zemánek.

Prouza kritizuje to, že ČR přistoupila k zákazu dříve než většina Evropy. "Tuzemští chovatelé tak musejí ve velmi krátkém čase investovat do nákladné přestavby technologií, což zvyšuje jejich náklady a současně výrazně snižuje produkční kapacity. Stalo se tak i po velkém lobbistickém tlaku aktivistických skupin, kdy politická reprezentace nedokázala správně vyhodnotit dopady nové regulace. Výsledek bohužel ve vyšší ceně vajec zaplatí čeští spotřebitelé," uvedl Prouza.

Podle Dlouhé někteří chovatelé své chovy ani nepřestaví, nebo s přestavbou budou vyčkávat, což může způsobit pokles soběstačnosti ČR v produkci vajec až o deset procent. Problém podle Dlouhé také představuje, že do nových voliérových chovů musí chovatelé nakoupit jiné druhy slepic, kterým se bude lépe dařit v novém prostředí, a zároveň musí prodat slepice, které dosud chovají. Než ale začnou nové slepice snášet, trvá to několik týdnů, což může vytvořit na podzim a v sezoně před Vánoci výraznější výpadky v dostupnosti českých vajec, protože od 1. ledna 2027 už nikdo nesmí v klecích žádné slepice chovat, uvedla Dlouhá.

"Vedle finanční náročnosti přestaveb dodavatelé také bojují se složitou regulací a pomalými povolovacími procesy, kvůli kterým se přestavby prodlužují," dodal Prouza. Souhlasí s tím i Dlouhá. "Stavební firmy mají plné kalendáře až do roku 2028," řekla. V Česku se navíc přestavbě věnuje jen pár firem, musí proto vypomáhat i zahraniční, chovy se ale přestavují i v Polsku nebo Nizozemsku a čekací lhůty jsou proto dlouhé.

Přestavbu chovů finančně podporuje ministerstvo zemědělství a podle Dlouhé jsou pro přestavby příznivé i současné vyšší ceny vajec, které chovatelům umožňují do nových chovů investovat.

Unie: Dovoz vajec do ČR roste, ze třetích zemí se loni dovezlo čtyřnásobně víc

Dovoz vajec do ČR každoročně roste, stále více se dováží i vejce ze třetích zemí. Vyplývá to z údajů Českomoravské drůbežářské unie ČR, Státní veterinární správy a Českého statistického úřadu (ČSÚ), které má ČTK k dispozici. Podle drůbežářů se musí do Česka kvůli pokrytí poptávky dovézt ročně zhruba miliarda vajec. Nejvíce vajec dováží ČR z Polska, ze třetích zemí je nejvyšší dovoz z Turecka a z Ukrajiny. Česko je v produkci vajec soběstačné zhruba z 80 procent.

Podle drůbežářů a veterinářů byl v loňském roce nárůst dovozu vajec ze třetích zemí čtyřnásobný v porovnání s rokem 2024, což bylo způsobené zejména nárůstem dovozu z Ukrajiny. Zatímco předloni dosáhla hodnota vajec dovezených z Ukrajiny do ČR 132,8 milionu korun, loni od ledna do listopadu to bylo 533,5 milionu korun, což je nárůst zhruba o 300 procent.

Drůbežáři uvádí, že hmotnost vajec dovezených loni z Ukrajiny dosáhla 12,6 milionu kilogramů, což by při průměrné váze 60 gramů na jedno vejce odpovídalo přibližně 210,5 milionu vajec. V roce 2024 se podle unie dovezlo z Ukrajiny 3,37 milionu kilogramu vajec, meziroční rozdíl činí 9,2 kilogramu vajec.

Z Turecka se podle drůbežářské unie začala vejce dovážet loni v září, podle ČSÚ dosáhla hodnota vajec dovezených loni z Turecka téměř 43,4 milionu korun.

V loňském roce bylo schválených 18 nových závodů pro dovoz vajec a vaječných výrobků z Ukrajiny. Turecko disponuje k 19. únoru letošního roku zhruba 42 schválenými závody pro dovoz vajec a vaječných výrobků do EU, přičemž tři byly schváleny v roce 2025, vyplývá z dat drůbežářské unie a veterinární správy.

Na prvním místě v dovozu vajec je Polsko, ze kterého se do ČR loni dovezla vejce za více než miliardu korun, což je téměř polovina hodnoty celkového dovozu vajec, která loni za leden až listopad dosáhla 2,4 miliardy korun, uvádí ČSÚ. V roce 2024 dosáhla hodnota dovezených vajec 1,7 miliardy korun.

Celosvětově patří mezi země, ze kterých se do ČR nejvíce dováží vejce, také Slovensko a Lotyšsko. Ze Slovenska se loni od ledna do listopadu dovezla podle ČSÚ vejce za 300 milionů korun, meziročně o 127 milionů více. Z Lotyšska za stejné období loňského roku dosáhla hodnota dovozu 368 milionů korun.

Průměrná spotřeba vajec na jednoho obyvatele Česka dosáhla v roce 2024 podle statistiků 238 vajec ročně, o rok předtím to bylo 237 vajec ročně. Při počtu obyvatel 10,91 milionu v roce 2024 to odpovídá zhruba 2,6 miliardy vajec spotřebovaných v ČR.

Česká produkce spotřebu pokrýt nedokáže, čeští komerční chovatelé ročně vyprodukují zhruba 1,4 miliardy vajec, drobnochovy přibližně 800 milionů, uvedla drůbežářská unie.

Od příštího roku by produkce českých vajec mohla klesnout ještě více, kvůli zákazu klecových chovů někteří drůbežáři s chovem skončí nebo chovy dočasně uzavřou, než je zvládnou předělat na neklecové. Unie odhaduje, že soběstačnost ČR v produkci vajec mohla od příštího roku klesnout až o desetinu, což by ještě více zvýšilo tlak na dovozy vajec.

Dovozy vajec do ČR v roce 2024 a 2025 (v Kč):

	2024	2025*
Polsko	1,102.555.000	1,049.968.000
Ukrajina	132.839.000	533.581.000
Lotyšsko	252.199.000	368.102.000
Slovensko	173.820.000	300.789.000
Turecko	-	43.399.000

Zdroj: ČSÚ

*Data za rok 2025 jsou od ledna do listopadu

Autor: ČTK