Čeští potravináři odmítají bruselská pravidla
03.10.2006 | iHNed.cz
Potravinářům se nelíbí, že Evropská komise zavedla u některých dotací jako výlučné příjemce malé a střední podniky. Kritizují také to, že již dva roky marně usilují o podporu pro marketing na trzích mimo EU. Evropská komise v řadě případů nastavuje pravidla znevýhodňující nové členské země, uvedl na setkání s novináři prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Potravinářům se nelíbí, že komise od roku 2007 zavedla u některých dotací jako výlučné příjemce malé a střední podniky. Kritizují také to, že již dva roky marně usilují o podporu pro marketing na trzích mimo EU. Navíc se objevily informace, že Brusel chce omezit možnost podporovat z veřejných zdrojů propagaci potravin, což by se dotklo značky domácích kvalitních potravin Klasa.
Směřování některých dotací z evropských fondů pouze malým a středním podnikům je podle komory pro Česko vzhledem ke struktuře potravinářství znevýhodňující. "To, co oni považují za malé a střední podniky, jsou u nás malé podniky," uvedl Camplík. Vedle velikostního limitu je velkým problémem i požadavek nezávislosti příjemce podpory. V tuzemsku je totiž řada potravinářských výrobců po privatizaci součástí holdingových struktur. Firmy dotčené novými podmínkami si tak na evropské peníze nesáhnou, nebo jen v omezené výši. Z evropských fondů je přitom pro potravináře na příští roky určeno celkově více peněz.
Případné omezení možnosti podporovat z veřejných zdrojů propagaci potravin je podle Camplíka neopodstatněné a neoprávněné. Schodek českého zahraničního obchodu s potravinami se prohlubuje a výrobci věří, že pomoci může právě propagace a Klasa, o níž povědomí díky státem placené reklamě roste.
Brusel se ale prý chystá zakázat, aby stát financoval takovou propagaci v televizi či na billboardech. "Když komise vidí, že to u nás funguje, snaží se nás odstřihnout," míní Camplík s tím, že původní členové vidí v nováčcích konkurenci.
Zásah Bruselu by se týkal všech zemí EU. Staré členské státy ale už do agrárního marketingu investovaly mnohonásobně větší sumy než nováčkové a mají zavedený systém, navíc mnohdy již samofinancovaný z příspěvků výrobců, takže by se jich omezení tolik nedotklo. V tuzemsku je propagace, jejímž jádrem je značka Klasa, v rozjezdové fázi, kdy veřejné peníze potřebuje, tvrdí potravináři.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Šebestyán: Závažné nálezy kontroly NKÚ k činnosti Vinařského fondu řeším odvoláním Rady fondu (13.11.2026)
- Zemědělské dotace vzrostou, část z nich půjde do zpracování potravin (13.11.2026)
- Švestek je letos málo. Takovou bídu dlouho nepamatujeme, hlásí páleničáři (13.11.2026)
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)

Tweet



