REAKCE ODRŮD JARNÍHO JEČMENE NA RŮZNOU INTENZITU PĚSTOVÁNÍ

Reakce odrůd jarního ječmene na různou intenzitu pěstování

Jiří PETR1), Ivan LANGER2)

1) Česká zemědělská univerzita Praha, 2) Selgen, a.s. Šlechtitelská stanice Stupice

Úvod

Zájem pěstitelů i šlechtitelů o reakce odrůd na různou intenzitu pěstování je stále aktuální. Intenzifikační vstupy v podobě hnojiv a pesticidů jsou drahé, energeticky náročné a mají dopady do životního prostředí. Jde tedy o jejich co největší využití ve prospěch výnosu i ochrany porostů. Současné trendy rostlinné produkce v Evropě také sledují postupné snižování nadměrné chemizace, a tak se prosazuje v pěstování většiny plodin způsob s nízkými vstupy, tzv. Low Input systém. Také se rychle rozšiřují ekologické způsoby pěstování, kde se syntetických hnojiv a pesticidů vůbec nepoužívá.

Ovšem otázka lepšího využití živin má význam obecný, jak pro intenzivní pěstování tak i pro pěstování s nízkými vstupy či pro ekologické zemědělství. Za odrůdu vhodnou do Low Input systému považujeme takovou, která při menších dávkách hnojiv i ostatních agrochemikálií, dosahuje stejně vysokých výnosů, jako při pěstování konvenčním. V zahraničí se v posledních patnácti letech věnuje těmto otázkám velká pozornost o čemž svědčí významná konference v Gumpensteinu v Rakousku již v roce 1990 a práce mnoha dalších autorů např. El Bassam, Dambroth, Langhmann, 1990, Kratsch 1991, Richards 1989,1990, Eltun 1996, a další. Také v ČR jsme se této problematice věnovali a na ČZU již v roce 1994 publikoval Habětínek práce o ječmeni, na Slovensku pak Drobný, Sekerka a Sodoma 1994, dále Stehno 1998, a Petr, Škeřík, 1999, a Petr, Leibl, Psota, Langer 2002.

Tato práce navazuje na poslední naši publikaci, je jejím pokračováním, kdy u nově zařazených odrůd jarního ječmene do pokusů ÚKZÚZ pro ověřování registrovaných odrůd (ORO) sledujeme jejich reakci na dvě intenzity pěstování a na ekologický způsob pěstování bez hnojení a pesticidů.

Metodika

Na pokusné stanici ČZU v Uhříněvsi, která je certifikovaná pro pokusy v ekologickém zemědělství, a na Šlechtitelské stanici Stupice, hospodařící ve stejných podmínkách, vzdálená dva kilometry byly v letech 2000 až 2003 vedeny pokusy se stejnými odrůdami a ze stejného osiva. V Uhříněvsi se vedou pokusy podle Metodického pokynu MZe ČR a zákona 242/2000Sb. o ekologickém zemědělství. Ve Stupicích se vedou tyto pokusy podle metodiky ÚKZÚZ pro ověřování registrovaných odrůd na dvou intenzitách , v prvé,je mořené osivo, hnojení a herbicidy. V druhé, je mořené osivo, hnojení, herbicid, fungicid a případně insekticid. Podmínky obou stanovišť spadají do řepařské oblasti s produkčním potenciálem půd 80 - 84 bodů. Průběh počasí je stejný, až na několik výjimek lokálních srážek ( dva rozdíly za období čtyř let) . Zásoba živin v půdě je téměř stejná a vykazuje u všech živin vysoké zásoby ( P 90-118, K 217-249, Mg 143-180, mg/kg, pH 6,5 - 6,7).

Přehled pokusných podmínek

Ročník

2000

2001

2002

2003

Stupice

1. intenzita

Předpl. hořčice, osivo mořené, NPK 52-52-52 kg, Herbicid: Granstar 20 g, Starane 0,5 l, Insekt. Karate 0,3 l /ha

Předpl. :hořčice, osivo mořené, NPK 30-30-30, Herb.:Agritox 1 l, Glean 10 g, Lontrel 0,25 l /ha

Předpl. oz. pšenice, osivo mořené, NPK 35-35-35, Herb.:Agritox 1 l, Glean 10 g/ha

Předpl.: oz.pšenice, osivo mořené, LAV 30 kg N, Herb.:Agritox 1 l, Glean 10 g/ha

Stupice

2. intenzita

Předpl. hořčice, osivo mořené, NPK 52-52-52 kg, Herbicid: Granstar 20 g, Starane 0,5 l, Insekt. Karate 0,3 l /ha, Tilt 0,5 l,Tango Super 1 l,

Předpl. hořčice, osivo mořené, NPK 30-30-30, Herb.:Agritox 1 l, Glean 10 g, Lontrel, 0,25 l /ha, Folicur 1 l, Tango Super 1 l/ha

Předpl. oz. pšenice, osivo možené, NPK 35-35-35, Herb.:Agritox 1 l, Glean 10 g/ha, Folicur 1 l,Tilt 0,5 l

Předpl.: oz.pšenice, osivo mořené, LAV 30 kg N, Herb. Agritox 1 l, Glean 10 g/ha, Folicur 1 l, Tango Super 1 l

Uhříněves, ekologický způsob, bez hnojení a pesticidů

Předplodina pšenice oz., osivo nemořené, 2 x plecí brány

Předplodina pšenice oz., osivo nemořené, 2 x plecí brány

Předplodina jetel, osivo nemořené, 2 x pleci brány

Pokus byl poškozen nadměrnými srážkami a krupobitím

Předplodina jetel, osivo nemořené, 2 x plecí brány

Výsledky a diskuse

V letech 2000 a 2001 byl zkoušený soubor odrůd téměř stejný. V roce 2001 byly vyřazeny odrůdy Krona a KM 1667 a nahraženy odrůdami Annabell a Sabel. V roce 2002 byly zařazeny odrůdy Philadelphia, Diplom, Prestige, Saloon a HE 7513.V roce 2003 byly připojeny odrůdy Biation,Calgary, Faustina a Respekt. Tím jsme měli možnost posoudit reakce nově registrovaných odrůd na různou intenzitu pěstování.

V pokusech bez hnojení a pesticidů se v roce 2000 měly nejvyšší výnos odrůdy: Orthega Pejas, Primus, a Madonna. V roce 2001 odrůdy: Heris, Ditta, Madonna, Amulet, Tolar. Vroce 2002 byl pokus poškozen živelní pohromou a nelze jej výnosově hodnotit. V roce 2003 byly výnosy v ekologickém způsobu výnosnější než u intenzivního pěstování. Vynikly odrůdy: Diplom, Biation, Tolar, Othega a (Nordus). Tříleté průměrné výsledky staví do popředí pro tento způsob pěstování odrůdy Amulet, Heris, Madonna, Tolar, Othega a Nordus. V intenzivních způsobech pěstování vynikly v roce 2000 odrůdy: Othega, Jersey, Tolar, Madonna, Pejas, a v roce 2001 vynikla odrůdy: Annabell, Madonna, Pejas, Primus, Maridol, a Orthega. V roce 2002 vynikly odrůdy: Sabel, Annabell, Tolar, Maridol. Zde se projevil velmi vysoký výnosový rozdíl mezi první a druhou intenzitou pěstování. V roce 2003 byl výnosy v intenzivním pěstování nižší než v ekologickém. Nevyšší výnosy byly u odrůd: Annabell, Biation, Calgary, Orthega a Jersey.

Z tohoto přehledu je zřejmé, že se na předních místech výnosového pořadí umísťují nově registrované odrůdy. To platí i pro Low Input systémy, kdy moderní odrůdy odolné chorobám mohou být využity i v ekologickém zemědělství.

Průměrné výnosy sledovaných pěstitelských systémů byly u ekologického pěstování 4,60 t/ha, u 1. Intenzity 5,68 t, a u 2.intenzity 6,30 t/ha. Výnosový rozdíl mezi ekologickým způsobem a 1. Intenzitou byl 1,08 tuny, a 2. Intenzitou 1,7 tuny. Rozdíly mezi první a druhou intenzitou byl 0,62 tuny (od 240 kg do 1010 kg na hektaru ). Jak je z tabulkového přehledu výnosu (tab. 1) zřejmé, účinnost ošetření je především závislá na průběhu počasí v ročníku, který ovlivňuje výskyt patogénů a tím i účinnost pesticidů. Rozhodující vliv průběhu počasí byl i na tvorbu a redukci jednotlivých výnosových prvků. Potvrdil se i známý vliv předplodiny na úroveň výnosů, která se zřejmě projevila nejvíce v roce 2003 u ekologického způsobu pěstování. Tento rok je pozoruhodný tím, že přinesl u většiny odrůd vyšší výnosy než oba intenzivní způsoby Velmi suché měsíce únor,březen,duben omezovaly odnožování a počáteční růst.Tak se založil malý počet plodných stébel. Až květnové srážky umožnily mobilizaci dusíku, zvláště po předplodině jetel. Tím se podpořila produktivita klasu vyšším počtem zrn a poměrně vysokou hmotností 1000 zrn. U intenzivních způsobů se však nepříznivě projevila obilní předplodina a rostliny strádaly nedostatkem dusíku, což se projevilo na úrovni výnosových prvků. Průběh extrémně suchého počasí v roce 2003 ovlivnil u intenzivního pěstování využití živin z hnojiv a omezil výskyt listových a klasových chorob, a tím se neprojevil účinek aplikace fungicidů.

Počasí na obou pokusných místech bylo stejné, až na dvě lokální přeháňky (přívalový déšť v Uhříněvsi v roce 2002).

V přehledu nejvýnosnějších odrůd se některé odrůdy v jednotlivých letech opakují. Ze starších odrůd jsou to nesladovnické odrůdy Pejas, Primus, Othega, Jersey, a sladovnické odrůdy Tolar, Nordus, Maridol, z novějších Madonna a Annabell. Téměř všechny výše uvedené odrůdy (kromě odrůd v posledním roce registrovaných), se vyskytovaly jako vhodné pro ekologické i intenzivní způsoby pěstování již v předcházejících pokusech z let 1994 1999, Petr, Leibl, Psota, Langer 2002. V této práci jsme vedle výnosových výsledků prokázali, že sladovnická jakost ječmene byla lepší z ekologického způsobu pěstování.

Závěry

Ve čtyřletém pokusu jsme sledovali výnosy odrůd jarního ječmene při dvou intenzitách, kdy ve snížené bylo osivo mořeno, bylo hnojeno průmyslovými hnojivy a aplikován herbicid . V druhé intenzitě byly kromě výše uvedeného použity fungicidy , případně insekticid. K tomu se srovnávaly výnosy z ekologického pěstování, stejných odrůd a ze stejného, ale nemořeného osiva, bez hnojení,herbicidů,fungicidů a insekticidů.

Podle rekce odrůd se pro Low Input a ekologické zemědělství zdají vhodné sladovnické odrůdy Amulet, Madonna, (Nordus), Tolar, a z nesladovnických odrůd Othega, Heris. Z výsledků též vyplývá, že pro tyto způsoby pěstování se hodí moderní výnosné odrůdy s dobrým zdravotním stavem, a ne jak se dříve soudilo původní krajové odrůdy.

V intenzivním pěstování k nejvýnosnějším patřily v daných podmínkách pokusů , kromě výše uvedených, ještě odrůdy Jersey, Sabel, Annabell, Pejas, Maridol, a nově registrované odrůdy Biatlion a Calgary.

Rozdíly mezi ekologickým a intenzivním pěstováním jsou velké, přesahují většinou více než 1 tunu na ha ve výnose. Je však třeba připomenout z našich dřívějších výsledků, že kvalita sladovnického ječmene z ekologického pěstování je lepší než při konvenčním intenzivním pěstování. Za určitých okolností, zejména dobré předplodiny a zvláštním průběhu počasí mohou být výnosy stejné nebo vyšší, než v konvenčním pěstování, viz rok 2003.

Rozdíly mezi oběma intenzitami pěstování jsou podle let rozdílné (240 1010 kg), v závislosti na průběhu počasí, předplodině a hnojení Tyto faktory mohou iniciovat výskyt patogenů a tím i účinnost fungicidů.

Výnosy odrůd jarního ječmene při různé intenzitě pěstování

Odrůdy

2000 výnos t/ha

Odrůdy

2001 výnos t/ha

Odrůdy

2002 výnos t/ha

Odrůdy

2003 výnos t/ha

EKO

1. INT.

2.INT.

EKO

1.INT.

2. INT.

EKO

1.INT

2. INT.

EKO

1. INT.

2. INT.

Akcent

4,57

5,86

5,85

Akcent

3,01

5,01

6,22

Diplom

*

5,98

6,73

Diplom

6,38

5,10

5,05

Amulet

4,58

5,80

6,12

Amulet

3,28

6,04

6,69

Amulet

*

5,40

7,19

Amulet

6,25

4,58

4,90

Ditta

4,98

6,16

6,50

Ditta

3,34

5,77

6,62

HE 7513

*

5,92

7,04

Biation

6,34

5,50

5,80

Forum

4,99

6,23

6,31

Forum

2,89

4,97

6,26

    

Calgary

6,22

5,12

5,86

Heris

4,97

6,17

6,33

Heris

3,38

5,55

6,36

Heris

*

6,29

6,92

Heris

6,17

4,68

5,03

Kompakt

4,49

6,18

6,33

Kompakt

2,75

5,45

6,68

Kompakt

*

5,27

6,70

Kompakt

6,32

4,74

5,18

Krona

4,40

5,83

5,95

Annabell

3,14

5,89

6,80

Annabell

*

6,77

7,52

Annabell

6,00

5,46

6,01

Madonna

5,03

6,32

6,64

Madonna

3,24

5,75

6,82

Madonna

*

6,35

7,28

Madonna

6,14

4,71

4,95

Nordus

4,68

5,82

6,22

Nordus

2,90

5,81

6,61

Nordus

*

6,20

7,21

Nordus

6,44

4,84

5,09

Olbram

4,57

5,89

6,01

Olbram

2,78

5,55

6,19

Olbram

*

5,88

6,48

Malz

5,94

5,21

5,09

Prosa

4,72

6,10

6,44

Prosa

2,73

5,80

6,60

Philadelphia

*

5,69

6,74

Philadelphia

6,00

4,74

5,24

Pejas

5,02

6,58

6,70

Pejas

3,09

5,47

6,79

Pejas

*

5,97

6,93

Faustina

5,80

5,27

5,31

Primus

5,09

5,91

6,55

Primus

2,62

5,58

6,80

Prestige

*

6,32

7,29

Prestige

6,29

5,09

5,02

Scarlett

4,68

5,99

6,42

Scarlett

2,87

5,76

6,25

Scarlett

*

5,90

6,76

Scarlett

6,16

5,12

5,07

Tolar

4,81

6,20

6,60

Tolar

3,21

5,42

6,37

Tolar

*

6,16

7,33

Tolar

6,52

4,49

4,93

Maridol

4,23

6,18

6,44

Maridol

2,91

5,75

6,71

Saloon

*

6,29

7,62

Saloon

4,30

4,63

4,97

Orthega

5,33

6,83

6,86

Orthega

3,18

5,46

6,68

Orthega

*

6,38

7,24

Orthega

6,36

5,62

5,70

Madeira

5,01

6,12

6,25

Madeira

3,10

5,56

6,40

Madeira

*

6,27

6,70

Respekt

6,18

5,06

5,10

Jersey

4,45

6,37

6,74

Jersey

2,79

5,12

5,98

Jersey

*

5,61

6,72

Jersey

6,06

5,23

5,64

KM 1667

4,65

6,04

6,17

Sabel

2,63

5,17

6,25

Sabel

*

6,67

8,01

Sabel

5,47

5,10

5,40

Průměr

4,76

6,13

6,37

 

2,99

5,54

6,50

 

*

6,06

7,07

 

6,06

5,01

5,27

* pokus byl poškozen přívalovým deštěm

Použitá literatura

Drobný,J.,Sekerková,M.,Sodoma,V.: 1994 Die Feldfrüchtesortenwahl für organische Wirtschaftssysteme.45. Arbeitstagung der Arbeitsgemeinschaft der Saatzuchtleiter Gumpenstein.Bericht 1994, 103-105

El-BassamN., Dambroth,M., Longhman,B.,C.: 1990 Genetic aspects of plant mineral nutrition. Proc. 3. Inter.Symp.1988, Kluwer Academic Publishers. Niederlands Cit. podle Haase a Friedta 1990

Eltun, R.: The Apelsvoll cropping systém experiment. III. Yield and grain quality of cereals. Norwegian Jornal of Agricultural Sciences 10, 1996 (1):7-20

Habětínek,J.:1994 Realizace genetického výnosového potenciálu odrůd jarního ječmene a ozimé pšenice při pěstování bez agrochemikalií. Sborník VŠZ Praha, fakulta agronomická, řada A, 56,1994: 121-123

Kratsch,G.: Zur Frage der Low Input Eigenschaften von Getreidesorten. Feldwirtschaft 32,1991 (6):252-255

Oberforster,M., Plakoln,G., Sollinger,J., Werteker,M.: Are Descriptions of Conventional Variety testing suitaible for Organic Farming? Proceedings 13th IFOAM Scientific Conference 2000, The World Grows Organic, Basel 28.-31.8.2000 pp.242

Petr,J.Škeřík,J,: 1999 Výnosová odezva odrůd ozimé pšenice na nízké vstupy. Yield response of winter wheat varieties to low inputs. Rostlinná výroba,45,1999(12):525-532

Petr,J., Škeřík,J.,Psota,V.,Langer,I.: Quality of malting barley grown uder different cultivation systems. Monatsschrift für Brauwissenschaft 53, 2000, (5-6):90-94

Petr,J.,Leibl,M.,Psota,V.,Langer,I.: Spring barley varieties yield and quality in ecological agriculture.Scentia Agriculturae Bohemica , 33,2002 (1) : 1-9

Richards, M.C.:1990 Cereal varieties for the organic and low input geower.BCPC MONO. 1990, No.45 Organic and low input agriculture , pp.147 155

Adresa autora

Prof. Ing. Jiří PETR, DrSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agronomická,

Katedra rostlinné výroby

165 21 Praha 6 - Suchdol

Tel.: 224382546

Fax: 224382535

e-mail: jpetr@af.czu.cz

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info