Transgenní kráva s odolností proti mastitidě
02.05.2001 | ÚZPI
Výzkumníci z organizace Agricultural Research Service (ARS) amerického ministerstva zemědělství a univerzity ve Vermontu vytvořili klon čistokrevné jerseyské krávy, jejíž buňky mohou poskytovat biotechnologickou obranu proti zánětu mléčné žlázy - mastitidě. Uplyne přinejmenším ještě rok, než kráva "Annie" narozená v březnu 2000 začne produkovat mléko a vědci budou moci zahájit testování odolnosti vůči této chorobě. Ačkoliv nejde o první klonovanou krávu, Annie je první, která je geneticky pozměněna genem využitelným pro zemědělské účely. Ztráty způsobené mastitidou stojí ročně americké farmáře okolo 1,7 miliardy dolarů včetně příjmů za mléko. Okolo 30 % případů mastitidy u dojnic je zůsobeno bakterií Staphylococcus aureus, která ničí buňky vylučující mléko v mléčné žláze zvířete. Vědci doufají, že Annie bude odolávat útokům na tyto buňky vylučováním přídavného proteinu zvaného lysostafin. Antibiotika jsou účinná pouze u asi 15 % krav infikovaných bakterií S. aureus. Avšak lysostafin může nabídnout alternativní obranu včleněnou biologickým inženýrstvím do buněk zvířat. Vědci z laboratoře Gene Evaluation & Mapping Laboratory (GEML) organizace ARS zkoušeli také identifikovat přirozeně se vyskytující geny odolnosti, ale bylo jich nalezeno velmi málo. Ať bioinženýrsky vytvořená nebo přirozeně se vyskytující odolnost by mohla snížit únik financí, snížit nadměrné užívání antibiotik a zajistit tím další prospěch pro zdraví veřejnosti. V pokusech v roce 1999 se sedmi transgenickými typy myší produkujících lysostafin, likvidoval tento protein účinně bakterie Staphylococcus aureus jak v mléčné žláze geneticky modifikovaných hlodavců tak v jejich mléce. Vědci se zaměřili na bakterii Staphylococcus aureus, protože patří mezi nejvirulentnější patogeny způsobující mastitidu a způsobuje okolo 30 % všech infekcí u krav. Gen pro lysostafin pochází z benigního druhu bakterie Staphylococcus simulans, která konkuruje svému virulentnímu příbuznému. Testování myší produkujících lysostafin v laboratoři v širokém měřítku pomůže výzkumníkům zjistit, které výsledky pozorované u těchto transgenních hlodavců budou aplikovat na Annie a její potomstvo. Avšak praktickou aplikaci technologie klonování bude možno provádět až za několik let.
Feedstuffs, 73, 2001, č. 4, s. 22 (Vo)
Další články v kategorii Zemědělství
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)
- Česko rozšiřuje plochy ekologického zemědělství. Bio obiloviny a tradiční odrůdy nabývají na oblibě (18.12.2025)
- Důslednější ochranu zvířat před týráním mají zajistit přísnější pravidla (17.12.2025)
- Důvody k optimismu pro sedláky z rodinných farem existují i v nepříznivých časech (17.12.2025)
- Zemědělská a plastikářská firma Patria Kobylí loni snížila ztrátu na 4,7 mil. (17.12.2025)
- Český vědec, který vrátil vědě vůni bylin. Roman Pavela získal prestižní světové ocenění ScholarGPS (17.12.2025)
- Šebestyán vidí jako prioritu úpravu zemědělského rozpočtu, má ho za podhodnocený (17.12.2025)
- MENDELU koordinuje aktivity k ochraně biodiverzity a udržitelnému hospodaření v Amazonii (16.12.2025)

Tweet



