Zemědělství

Známé/neznámé (12): Proso seté

18. 8. 2005 | Zdroj: Jidelny.cz |  Článek

Proso je další potravinou, kterou jsme v dřívější době znali většinou jen z pohádek. Prosná kaše byla oblíbeným jídlem pohádkových hrdinů. Dnes se proso dostává i na pulty obchodů a opět se začíná používat i hromadném stravování. Proso patří do rodu jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Je známo asi 500 druhů.

Jak se označují potravinářské výrobky

18. 8. 2005 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Jelikož se objevují dotazy na způsob značení potravinářských výrobků, se kterými je možné se setkat v rámci tzv. intrakomunitárního trhu, sdělujeme, že všechny potravinářské výrobky musejí být označeny oválným razítkem, přičemž v jeho horní části musí být zkratka země původu, v našem případě Česká republika nebo zkratka CZ, dalším údajem vedle tohoto označení nebo uprostřed razítka je veterinární schvalovací číslo podniku a v dolní části zkratka "EHS". Je též předepsáno, že číslice a písmena musejí být dostatečně čitelná a materiál použitý ke značení (barva) musí vyhovovat hygienickým požadavkům. Jde-li o barvu, musí jít o "potravinářskou" barvu.

Diskontní prodejny překonaly v SRN řeznictví

18. 8. 2005 | Zdroj: Maso.cz |  Článek

Před časem jsme na našich stránkách psali o masivní expanzi diskontních prodejen v Německu na úseku prodeje výsekového baleného masa. Server fleischwirtschaft.de zveřejnil údaje, podle kterých nakoupily německé domácnosti ve 2.čtvrtletí letošního roku více masa v diskontních prodejnách než v klasických řeznictvích. Pod pojmem maso se přitom rozumí maso čerstvé, balené ale i mražené, ovšem bez drůbeže.

Nervozita z ptačí chřipky stoupá

18. 8. 2005 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Holandští farmáři dostali příkaz držet drůbež v uzavřených prostorech. Jedná se o zatím nejpřísnější opatření v zemi Evropské unie proti ptačí chřipce, uvádějí Financial Times. K zavedení mimořádných opatření přispěla obava, že by virus ptačí chřipky mohl být přenesen z Ruska do Evropy. V rámci Ruska se virus přesouvá stále více na východ. Holandsko je jedním z největších exportérů drůbeže světa. Pěstuje kolem 80 milionů kusů drůbeže. Zároveň má tato země s ptačí chřipkou zkušenosti. V roce 2003 musela být vybita čtvrtina drůbeže.

O domácí pálenku je letos nouze

17. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Zahrádkáři, kteří se letos těšili na zásoby vlastní pálenky, nešťastně obhlíží ovocné stromky. Jarní mrazy totiž zničily slibnou úrodu už v zárodku. Většina provozovatelů palíren se tak shoduje v jednom, letošní úroda bude jedna z nejslabších. "Letošní sezona je zatím nejhorší, co pamatuji. Mráz na jaře zničil květy, a proto bylo málo třešní, broskví, meruněk i hrušek, téměř vůbec letos nejsou švestky," uvedl Marek Káňa z Palírny Biskupice nedaleko Jevíčka.

Papírenství je poslední roky na vzestupu,nové investice ale chybí

17. 8. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Domácí papírenské odvětví je v posledních letech na vzestupu, který se projevuje každoročním zvyšováním produkce i domácí spotřeby papíru. "Růst trvá již pět let v řadě. Je přitom založen na racionalizaci a zvyšování efektivnosti, nové investice zatím chybí," řekl ČTK Miloš Lešikar ze Svazu průmyslu papíru a celulózy. Za letošní první pololetí se produkce papírů a lepenek meziročně zvedla o pět procent na 497.000 tun. Tahounem růstu byly zejména grafické papíry i ostatní papíry a lepenky. O 35 procent na 20.500 tun vzrostla výroba papírů hygienických, jejichž spotřeba je zatím kryta z větší části dovozem.

Výroba osiva a sadby v České republice

17. 8. 2005 | Zdroj: ÚKZÚZ |  Soubor

Přehled přihlášených množitelských ploch v roce 2005 - 2.část

Zdražováním energií roste poptávka po palivovém dřevu

17. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Česká ekonomika má v přijímání dřevařských výrobků obrovské rezervy, zejména ve stavebnictví. Spotřeba dřeva na obyvatele je v tuzemsku nízká a v tomto směru se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii. Značná část produkce dřevařského průmyslu jde na vývoz. V zahraničním obchodě se odvětví daří a vykazuje kladnou bilanci. Loni vývoz vzrostl na 26,4 miliardy korun a vznikl tak přebytek téměř 13,5 miliardy korun. Export se ale odehrává v nezdravě vysoké míře v málo zpracovaných výrobcích, jako je kulatina, respektive řezivo. Loni bylo z vyrobené kulatiny , rozhodující suroviny dřevařů, vyvezeno 23 procent, v letech 1995 až 2002 se podíl pohyboval od 11 do 20 procent. Na celkových tržbách se největší měrou, zhruba 42 procenty , podílí výroba stavebně truhlářská a tesařská, například produkce oken, dveří, zárubní, parket či dřevostaveb.

Hnojení řepky stopovými prvky – do půdy nebo na list?

17. 8. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pro dosažení vysokých a stabilních výnosů semene má velký význam zejména výživa řepky bórem podle potřeby. Důležitou pomůckou pro stanovení potřeby hnojení mikroelementy je půdní rozbor a analýza rostlin. Řepka vykazuje vysokou potřebu bóru, střední potřebu manganu a molybdenu a nízkou potřebu mědi a zinku. Nedostatek nebo nedostupnost těchto mikroelementů pro rostliny může vést k závažným růstovým depresím. Pro dosažení vysokých a stabilních výnosů semene má proto velký význam zejména výživa řepky bórem podle potřeby. Důležitou pomůckou pro stanovení potřeby hnojení mikroelementy je půdní rozbor a analýza rostlin.

Obilí ničí vytrvalý déšť, výkupní ceny jsou navíc katastrofální!

17. 8. 2005 | Zdroj: Boleslavský deník |  Článek

Počasí brzdí sklizeň. Déšt úrodu navíc znehodnocuje. Kromě nízké kvality sklizeného zrna trápí zemědělce nízké výkupní ceny. Ty odpovídají době před třiceti lety. Jenomže tehdy stál litr nafty tři koruny. Dominantní plodina Mladoboleslavska, pšenice ozimá, zůstává ze dvou třetin stále na polích. Zemědělci ji sklidit nemohou, brání jim v tom déšť. "Situace je hodně špatná. Obilí začne prorůstat, jeho kvalita půjde dolů," řekla Dagmar Mocová, ředitelka Agrární komory Mladá Boleslav. "Na polích mi zbylo ještě 226 hektarů pšenice. Pravděpodobnost, že si potravinářská pšenice uchová svou kvalitu, je v těchto podmínkách velmi malá," řekl Josef Heřmanský, soukromý zemědělec ze Semčic.

NEWSLETTER

Podporujeme