Zemědělství

The influence of previous crops of winter wheat from family Brassicaceae on biological parameters of soil

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Půda jako ekosystém má minimálně tři základní funkce. Trasar-Cepeda et al. (1997) vymezují funkci filtrační, produkční a degradační. Tradičně je sledována produkční funkce, zaměřená na výnosové prvky, doplňkově funkce filtrační, zahrnující hydropedologické parametry, a konečně degradační, kam náleží živá mikrobní složka půd a její metabolické aktivity.

Vliv biofumigačního působení brukvovitých předplodin na ozimou pšenici

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl v roce 2001 založen maloparcelkový pokus s ozimou pšenicí EBI pěstovanou po různých brukvovitých předplodinách a po pšenici. Cílem je zjištění účinku různých glukosinolátů z různých brukvovitých předplodin proti chorobám jako předpoklad pro nechemickou ochranu ozimé pšenice, včetně vlivu na její výnos a kvalitu produkce. Brukvovité plodiny (ozimá a jarní řepka, ozimá řepice, hořčice sareptská a bílá) jsou pro následně pěstovanou ozimou pšenici lepší předplodinou než pšenice. Po pšenici byl zjištěn nejvyšší výskyt napadených listů listovými skvrnitostmi, intenzita napadení, výskyt braničnatky plevové na praporcových listech, nejnižší výnos i HTZ. Ozimá pšenice pěstovaná po brukvovitých předplodinách měla menší počet napadených listů hlavního stébla listovými skvrnitostmi s menší intenzitou, výrazně menší výskyt braničnatky plevové na praporcovém listu a poskytla vyšší výnosy s vyšší HTZ.

Choroby řepky - význam v ČR a ochrana proti nim

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Fomová hniloba řepky je typickou ukázkou rozšíření a zvýšení škodlivosti choroby nad ekonomický práh v souvislosti s nadměrným rozšířením ploch dané plodiny. V učebnici zemědělské fytopatologie z roku 1958 (Baudyš a kol., Zemědělská fytopatologie, 2. díl) se uvádí, že: "O výskytu této choroby na řepce podává zprávu Cunningham (1927) z Nového Zélandu a Neil a Brien (1933) se zmiňují o případu, kdy řepka setá po tuřínu byla tímto patogenem těžce poškozena. V Evropě není tato choroba na řepce dosud uváděna".

Vliv brukvovitých plodin a hnojení sírou na výskyt chorob a škůdců

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě byl v roce 2001 založen maloparcelkový pokus s různými brukvovitými plodinami (ozimá a jarní řepka, ozimá řepice, hořčice sareptská a bílá, ředkev olejná), pěstovanými jako předplodiny pro ozimou pšenici. Cílem je zjištění účinku různých glukosinolátů z různých brukvovitých předplodin proti jejich chorobám a škůdcům a jako předpoklad pro nechemickou ochranu proti chorobám následně pěstované ozimé pšenice, včetně vlivu na její výnos a kvalitu produkce. Na základě zjištěných údajů lze říci, že hnojení brukvovitých plodin sírou nesnižovalo vždy jejich napadení chorobami. Celkově byla nejzdravější hořčice bílá a nejvíce napadenou se stala řepice. Podle odpočtů z Mörickeho misek nalétávali nejvíce: dřepčíci z rodu Phyllotreta a také krytonosec šešulový. Podle výsledků sklepávání vrcholových květenství brukvovitých plodin nejvíce nalétával krytonosec šešulový a blýskáček řepkový. Vyšších výnosů bylo dosaženo u variant hnojených sírou, kromě hořčice bílé.

Využití ochranných obsevových směsí

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Ochranu proti škůdcům lze výrazně biologizovat pomocí biofumigačního působení rozkladných produktů z glukosinolátů. Jedním z řešení, na které jsme se soustředili, jsou obsevy ozimé řepky v šíři 6 m přezimující směsí. Ta je složena z velmi rané řepky ozimé, jarní řepky a bezerukové ozimé řepice. Směs výrazně atrahuje dřepčíky, blýskáčka řepkového, bejlomorku kapustovou a krytonosce šešulového, ale nepůsobí na ostatní krytonosce. Aplikaci insekticidů lze zpravidla zúžit ze 3 celoplošných jarních postřiků na 1 celoplošnou aplikaci a 2 postřiky obsetých okrajů.

Nové poznatky k aplikaci růstových regulátorů u řepky ozimé

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Na Výzkumné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě byl sledován vliv růstových regulátorů (Horizon 250EW, Caramba, Retacel Extra R68, Raxen a Atonik) na růst a vývoj, výskyt houbových chorob a výnos u dvou typů odrůd řepky ozimé (linie a hybrid). Nejdelší kořen byl na podzim u varianty Raxen (0,5 l/ha), nejsilnější krček u Caramby (1,25 l/ha) a Horizonu s Retacelem (0,5 + 2 l/ha), nejvíce listů u Horizonu s Retacelem a nejmenší epikotyl u Raxenu (0,5 l/ha). Nejméně byly napadeny houbovými chorobami varianty s podzimní aplikací Caramby a Horizonu. Největší výnos měly varianty Horizon (125 %) a Horizon + Retacel (124 % ke kontrole).

Doporučení pro ošetření řepky ozimé na jaře roku 2003

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

V článku jsou doporučení pro ošetření ozimé řepky v předjaří a na jaře roku 2003 po velmi nepříznivém podzimu a zimě roku 2002/03. Ošetření je založeno na N a S výživě rostlin, ochraně proti škůdcům stonků, poupat a šešulí, na aplikaci stimulantů Atonik, Synergin, Sunagreen, listových hnojiv řady Campofort, regulátorů Horizon a Caramba a fungicidů.

Netradiční způsoby ochrany ozimé řepky

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Výskyt slimáčka je zvláště nebezpečný za vlhkého počasí, při kterém se účinnost povolených limacidů (zejména granulátů) snižuje. Přípravek Marshal 25 EC ve srovnání s Vanishem Slug Pellets dosahuje stejných výsledků s tou výhodou, že jeho účinnost ve vlhčích podmínkách je vyšší a zároveň má vedlejší efekt na krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma), pilatku řepkovou (Athalia rosae), dřepčíky (rodu Phyllotreta a Psylliodes) a s nimi související houbové choroby. Jako vůbec nejlepší a do jisté míry i ekologickou metodu, lze hodnotit použití vápenných nedohasků na povrch půdy, které mají vedle limacidního účinku i agrochemický a výživářský efekt. Způsob aplikace vápenných nedohasků není ještě však zcela dořešen.

Minimalizace nebo orba pro řepku

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Příprava půdy bez orby podporuje konkurenceschopnost obilního výdrolu. Řepka po bezorebné přípravě dobře vzchází, ale v důsledku vyššího utužení půdy nevytváří kůlový kořen a je velmi citlivá na podzimní zamokření. Orba snižuje škodlivost výdrolu obilnin a podporuje růst kořenů řepky. Osvědčily se nám pokusné varianty s čerstvou orbou (tj. jeden den před setím), které poskytly nejvyšší výnosy řepky a měly inhibiční vliv na vzcházení obilního výdrolu a dvouděložných plevelů. Bezorebné technologie mají opodstatnění v oblastech, kde jsou aridní podmínky v době výsevu a vzcházení řepky.

Vliv hrudovitosti půdy na škodlivost slimáčků

19. 2. 2003 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Kvalita přípravy půdy pro setí má klíčový vliv, jelikož z důvodu špatného zpracování půdy se zvyšuje škodlivý tlak slimáčků. Jde o slimáčky rodu Deroceras, kteří se vzhledem k svojí velikosti mohou ukrývat kdekoliv v poli. Zjistili jsme, že napadení narůstá s hrudovitostí. To znamená, že základem správné ochrany proti slimáčkům je kvalitní příprava půdy a ne nadarmo aplikovaný limacid.

NEWSLETTER

Podporujeme