Zemědělství

Američané ocenili úroveň našeho veterinárního dozoru

20. 6. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Úroveň našeho státního veterinárního dozoru je legislativně i prakticky na úrovni ostatních členských zemí EU. To je podle mluvčího Státní veterinární správy ČR (SVS) Josefa Dubna závěr mise pěti pracovníků amerického ministerstva zemědělství, která prověřovala v minulém týdnu v ČR úroveň veterinárního dozoru z hlediska garancí zdravotní nezávadnosti případných dovozů potravin a surovin živočišného původu z ČR do USA. Podle vedoucí mise Kelly Rhodes odpovídá účinnost našeho veterinárního dozoru americkým požadavkům. Výslovně uvedla, že dojem z úrovně našeho státního veterinárního dozoru je velmi příznivý. Mise neshledala u nás žádná zdravotní rizika, která by mohla vyplývat z nepříznivé nákazové situace.

Lososový spor EU-Norsko je vyřešen

20. 6. 2005 | Zdroj: Euractiv.cz |  Článek

Evropská unie a Norsko koncem minulého týdne ukončily obchodní spor týkající se lososů. Brusel nakonec souhlasil, že nahradí antidumpingová opatření na dovoz norského lososa odsouhlasenou minimální importní cenou. Minimální importní cena byla prozatím stanovena na 2,81 eur za 1 kg čerstvého lososa.Brusel zavedl ochranná opatření kvůli Irům a Skotům, kteří se nebyli schopni vypořádat s levnější konkurencí. EU tak preferovala skupinu skotských a irských producentů lososů před vztahem ke členské zemi Evropského hospodářského prostoru. K Norsku EU přistupovala v této kauze podobně jako ke třetím zemím, např. k Chile.

Ještě k názvům masných výrobků

20. 6. 2005 | Zdroj: Potravinářská komora |  Článek

Podle vyhlášky č. 264/2003, § 12, odst. 3 lze masný výrobek nazvat podle živočišného druhu zvířete jedině tehdy, obsahuje-li masný výrobek více než 50 % uvedeného masa z celého množství masa ve výrobku. Konstatoval to mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. To lze podle něj například ověřit na výrobku prodávaném v jednom obchodním řetězci jako paštika s vyobrazením kachny. V českém názvu je správně uvedeno „masný výrobek – konzerva“ s tím, že dále je složení, kde na posledním místě se uvádí, že obsahuje kromě jiného masa i 2 % kachního strojně odděleného masa.

Lacryma Christi: Kristovy slzy pod Vesuvem

20. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Odkaz

Podřimující Vesuv budí respekt, ale člověku nabídl i svou přívětivější tvář. Na jeho úrodných svazích se dnes stejně jako před téměř třemi tisíci lety pěstuje vinná réva, z níž pochází známé a populární víno se snadno zapamatovatelným názvem: Lacryma Christi, Kristovy slzy. Neapolská zátoka přitahovala svou krásou už cestovatele z dávných časů. Nádherná podívaná na ojedinělý krajinný reliéf pod majestátním Vesuvem neztratila nic ze svého kouzla ani dnes, ale život se v tomto kraji přece jen proměnil.

Čekají velryby horší časy?

20. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Jsou kytovci ohroženým řádem, nebo jich už je dost a gurmáni po celém světě si přijdou na své? Tak zní otázka, kterou dnes bude řešit Mezinárodní velrybářská komise na svém zasedání v jihokorejském městě Ulsanu. Japonci, kteří v rámci vědeckého výzkumu obcházejí úplný zákaz lovu kytovců, chtějí, aby jim komise povolila výlov některých druhů zdvojnásobit a jiných nově povolit.

Nova: MZe stále nevyplatilo ekologickým zemědělcům loňskou dotaci

20. 6. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Někteří ekologicky hospodařící zemědělci se ocitli v ekonomických potížích. Ministerstvo zemědělství jim dosud nevyplatilo dotaci za loňský rok. Úřad už v dubnu slíbil, že jim peníze vyplatí, někteří zemědělci však dosud nic neobdrželi. V dnešních zprávách to uvedla televize Nova. MZe slibuje, že dotace vyplatí v několika příštích týdnech. Pokud se situace nevyřeší, mohlo by to pro řadu farmářů podle Novy znamenat krach. "V současné době nemáme peníze na leasing a na výplaty," řekl televizi soukromý zemědělec Petr Houdek. Ten má dostat dotaci 3,3 milionu korun. Podle něj nedostalo dotaci ještě zhruba tisíc zemědělců.

V krmivech se nesmí používat živočišné proteiny

18. 6. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Od konce roku 2000 bylo Rozhodnutí o zákazu rozšířeno o zákaz užívání krmných proteinů ze savců, ptáků a ryb všem hospodářským zvířatům chovaným, vykrmovaným a množeným za účelem výroby potravin. Želatina z nepřežvýkavců, mléko a mléčné výrobky, vejce a vaječné výrobky jsou ze zákazu vyloučeny. Za velmi přísných podmínek mohou být do krmiv pro nepřežvýkavce použity rybí moučka, fosforečnan vápenatý a hydrolyzované proteiny.

Brigáda v zemědělství studenty neláká

18. 6. 2005 | Zdroj: Táborské listy |  Článek

Jihočeští studenti si při letních brigádách nejraději přivydělávají jako průvodci po památkách, kde se mohou procvičit v cizích jazycích. Každým rokem naopak klesá zájem brigádníků o práci v zemědělských družstvech. Při hledání brigád mají větší šanci uspět chlapci, ačkoli sezonní práci v personálních agenturách častěji hledají dívky. Vyplývá to z ankety ČTK.

Příroda na Šumavě bude divočejší

18. 6. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Obce potřebují více civilizace a šumavská příroda více divokosti. Jedno nebude potlačovat druhé. Jak bude vypadat Šumava za deset let by asi hodně lidí rádo vědělo. Těžko se to ale dá odhadnout. Pravděpodobně na Šumavě nedojde k civilizačnímu boomu ani k obnově starých, již zaniklých sídel. Zároveň je ale zřejmé, že "divočina" nepozře člověka a šumavská civilizace nezanikne. Hodně bude záležet na tom, jakou volnost dáme přírodě v národním parku. Varianty jsou dvě: buď na Šumavě půjdeme jakousi polovičatou českou cestou a místo skutečného národního parku budeme tolerovat lesní závod a výrobnu dřeva, nebo tu budeme mít mezinárodně uznávaný národní park. Jiné cesty není.

Mezinárodní konference Acid Rain 2005 je u konce

17. 6. 2005 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Konference Acid Rain 2005, která se tento týden konala v Praze, se zúčastnilo více než 600 vědců ze 40 států světa, Evropské komise a několika mezinárodních organizací (EHK OSN, Světové meteorologické organizace, Evropské agentury pro životní prostředí, Světové zdravotnické organizace, UNDP). Acid Rain 2005 byl v pořadí již sedmou mezinárodní konferencí zaměřenou na téma kyselých dešťů. Pražské mezinárodní setkání se zaměřilo zejména na nástroje sloužící k odstranění kyselých dešťů a překyselení půd, posuzování míry a úspěšnosti obnovy a na vztahy s dalšími znečišťujícími látkami, zejména s dusíkem.

NEWSLETTER

Podporujeme