Venkov

O vakcinaci proti bluetongue ve Švédsku

9. 9. 2008 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Kvůli prvnímu případu bluetongue, který zaznamenali u skotu v jihozápadní části Švédska, začnou v nejbližších týdnech vakcinovat v ochranném pásmu do 150 km. Ani ve Švédsku neberou riziko katarální horečky ovcí (bluetongue) na lehkou váhu a monitorují výskyt tiplíků, přenašečů této nákazy, a vyšetřují dobytek. Právě díky rutinnímu vyšetřování byl objeven a 6. 9. potvrzen první případ bluetongue (virus sérotypu 8) na farmě dojnic na jihozápadě země. Prvním opatřením je vakcinace v zóně 20 km a poté v pásmu do 150 km od ohniska.

Ekologové šlapou chovům na paty

9. 9. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Ochránci chtějí, aby ve velkofarmách bylo méně drůbeže. Starý Petřín - Ekologické organizaci Děti Země se po třech letech bojů s úřady a zemědělci podařilo omezit počet brojlerů v novém velkochovu ve Starém Petříně na Znojemsku. Zemědělské družstvo Petřín v něm chtělo původně chovat na 209 tisíc brojlerů, ekologové však prosadili, že jich bude 147 tisíc. „Při původním počtu zvířat by drůbež neměla dostatečný počet krmítek ani napáječek, brojlerů by na určité ploše bylo více, než povoluje vyhláška,“ uvedl Martin Hyťha z Dětí Země.

5. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova se blíží

9. 9. 2008 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Od 7. do 27. října mohou žadatelé předkládat projekty na pozemkové úpravy, investice do lesů, dále na obnovu a rozvoj vesnic, jejich občanské vybavenosti a služeb nebo na ochranu a rozvoj kulturního dědictví venkova v rámci 5. kola Programu rozvoje venkova. Přijímány k vyhodnocení budou rovněž Strategické plány LEADER. Až do 11. listopadu je pak termín pro žádosti o dotace na realizaci projektů spolupráce v tzv. IV. Ose PRV.

Ekologičtí aktivisté dali na web seznamy, jaké ryby lze "udržitelně" jíst

9. 9. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Ochránci přírody varují, že ve vodách států Evropské unie ubývají určité druhy ryb, třeba některé ančovičky či tuňáci. Aktivisté z britské organizace Marine Conservation Society (MCS) proto na internetu umístili seznamy, jakási doporučení, které ryby je prý ještě možné jíst, aniž tím ohrozíme daný druh, a u kterých by se už lidé naopak kvůli jejich počtům v přírodě měli konzumace vystříhat. Seznam ryb, které lidem aktivisté nedoporučují, obsahuje třeba ančovičky z Biskajského zálivu, tresky obecné, některé sledě, tuňáky bílé ze Středozemního moře či platýse obecné.

Stát chystá nové národní parky: Křivoklátsko a Jeseníky

8. 9. 2008 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Příroda na Křivoklátsku a v centrální části Jeseníků je natolik unikátní, že by si podle ministerstva životního prostředí zasloužila nejvyšší stupeň ochrany. Záměr o vytvoření dvou nových národních parků už schválilo vedení ministerstva. "Do konce roku mám předložit další podklady," řekl Aktuálně.cz náměstek ministra František Pelc. V Česku zatím existují čtyři národní parky: Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko a Podyjí.

Nemoc šílených krav tu bude dál. Změna krmení nestačí

8. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Téměř detektivní pátrání přineslo nový závěr: nemoci šílených krav (BSE) se zřejmě nikdy úplně nezbavíme. Tak to alespoň naznačují poslední výzkumy. Zatím panovala představa, že BSE se dá vymýtit změnou krmiva. Teď se ukazuje, že zřejmě může být také dědičná a možná vzniká i spontánně. To by však znamenalo, že tato choroba přežije současné lidské pokusy o její odstranění. Nezbude tedy, než pokračovat ve vyšetřeních poražených kusů skotu na jatkách a vylepšovat metody včasného zjištění choroby.

Prší, a přesto je sucho

8. 9. 2008 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku. Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění. Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Vakcíny poskytují ochranu i plodům

7. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Pro zajištění ochrany plodů před přenosem BVD z organismu jejich matek jsou na trhu k dispozici 4 druhy vakcín. Cílem vakcinace proti BVD u skotu je v první řadě zabránit rozšíření virové infekce v početních stavech skotu, zmírnit klinické symptomy a omezit vylučování virů. Kromě toho je možné tímto preventivním opatřením dosáhnout doplňkové ochrany plodu před přenosem virů z organismu matky. Na vývinu vakcíny, která by splňovala všechny tyto požadavky v současné době pracuje stále více výrobních firem. Tak i živá vakcíny firmy Merial s obchodním názvem Vacoviron FS nyní obdržela povolení pro zajištění fetální ochrany.

Vědci: Včely nosí v těle značné množství pesticidů

6. 9. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Včely pilně nosí do úlů pyl a nektar, ale spolu s nimi také širokou paletu pesticidů, tvrdí vědci z Pennsylvánské státní univerzity. Výzkumníci analyzovali vzorky pylu, larev, dospělých včel a vosku a výsledky prezentovali na 236. setkání Americké chemické společnosti ve Filadelfii. Výsledky ukazují bezprecedentní úroveň pesticidů fluvalinátu a coumaphosu používaných k hubení roztočů způsobujících varroázu - a to jak jak v plástech, tak ve voskové základně. Byla rovněž zjištěna nižší hladina 70 dalších pesticidů a jejich metabolitů obsažených v pylu a tělech včel.

Průjem telat způsobují převážně směsné infekce

5. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Aktuální německý výzkum prokázal, že u 49,5 % případů nemocných telat se jednalo o vzájemnou součinnost více původců průjmových onemocnění. Kryptosporidie a rotaviry jsou nejfrakventovanějšími choroboplodnými zárodky vyvolávajícími vznik průjmových onemocnění u čerstvě narozených telat. Tuto skutečnost potvrdily výsledky aktuálního výzkumu univerzity se sídlem v německém Giessenu. Vědci analyzovali v rámci výzkumu vzorky exkrementů 265 telat postižených průjmovým onemocněním. V 55 % případech se jednalo o kryptosporidiovou a v 33,4 % o rotavirovou infekci.

NEWSLETTER

Podporujeme