Zemědělství

Geneticky modifikované plodiny vynikají lepší bilancí oxidu uhličitého

22. 9. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Studie britské konzultační firmy PG Economics potvrdila přínos pěstování geneticky modifikovaných plodin pro životní prostředí. Ekonomický přínos pěstování geneticky modifikovaných plodin je dobře znám. Nová studie potvrzuje také ekologické přednosti pěstování těchto plodin. Studie britské konzultační firmy PG Economics ukázala, že při pěstování geneticky modifikovaných plodin se emituje méně skleníkových plynů, dosahuje se vyšších výnosů a je zapotřebí méně přípravků na ochranu rostlin. V období let 1996–2006 byly sledovány ekonomické a ekologické účinky geneticky modifikované sóji, kukuřice, bavlny a řepky.

Pro závadnost geneticky upravených potravin nejsou důkazy

8. 9. 2008 | Zdroj: Týden |  Článek

Vědci nemají důkazy, že by potraviny z geneticky modifikovaných organismů měly nějaké škodlivé dopady na lidské zdraví. Vyplývá to ze studie Společného výzkumného střediska (JRC), tedy poradního vědeckého orgánu Evropské komise. Studie, jejíž závěry by měly být oficiálně prezentovány v příštím týdnu, je podle posledního vydání listu European Voice v tomto směru ve shodě se zjištěními Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Stanovisko JRC si před časem vyžádali europoslanci.

První výsledky pěstování GM kukuřice v EU

20. 8. 2008 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Porovnání agronomických a ekonomických ukazatelů GM a konvenční kukuřice pěstované ve Španělsku (2002–2006). Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise vytváří první rozsáhlou studii o agronomické a ekonomické výnosnosti geneticky modifikované plodiny (Bt kukuřice) pěstované v EU ve třech pěstitelských sezonách (2002–2004). Studie se rovněž zabývá socioekonomickým profilem farmářů, kteří přešli k pěstování Bt kukuřice a porovnává je s těmi, kteří takto neučinili.

Modifikované problémy

18. 8. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz |  Článek

Veřejnost se obává geneticky upravených potravin. Polovina Poláků se vyjádřila pro zákaz jejich výroby. Ministerstvo životního prostředí opatrně našlapuje kolem problému geneticky modifikovaných organismů (GMO). Nechce popudit Evropskou komisi, jež je propaguje, ani konzervativní veřejné mínění, které citlivě reaguje na každou zmínku o genetických úpravách. Dvě třetiny Poláků odmítají kupovat geneticky modifikované potraviny. "Polovina dotázaných podporuje zákaz jejich výroby na celém území Polska, i kdyby to znamenalo další růst cen potravin," uvedla agentura PBS, která na toto téma uskutečnila výzkum.

Modifikovaná kukuřice vyjde levněji, jásají farmáři

12. 8. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Nejen zhruba o pětinu vyšší hektarové výnosy, ale také podstatné snížení nákladů na produkci. Takové je v praxi pěstování geneticky modifikované (GMO) kukuřice. Ta se přitom letos pěstuje v ČR na ploše pět tisíc hektarů, přičemž plochy oseté GMO kukuřicí u nás každoročně několikanásobně rostou. "V produkci GMO kukuřice vidím cestu, jak zlevnit a zároveň zkvalitnit naši produkci," uvádí hlavní agronom ZD Mořina Štěpán Čížek. Družstvo podle jeho údajů letos pěstuje tuto plodinu na ploše 500 hektarů a je největším producentem modifikované kukuřice v Čechách.

Česko potvrzuje: Jsme evropský ráj mutované kukuřice

28. 7. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Výměra polí, kde se v Česku pěstuje geneticky upravená kukuřice, rychle rostou - země je tak jednou z evropských velmocí, kde se mutované kukuřici daří. V porovnání s loňským rokem se tak výměra polí osetých Bt kukuřicí odolnou proti škůdci zavíječi zvýšila dvojnásobně. Zatímco loni se kukuřice pěstovala na pěti tisících hektarech, letos je už to podle zjištění hnutí Greenpeace více jak jedenáct tisíc hektarů. Greenpeace už také počtvrté zveřejnilo seznam všech lokalit, kde se mutovaná kukuřice pěstuje. Je to 143 míst po celé zemi, nejvíc Bt kukuřice zaseli zemědělci na jihu Moravy.

Experti: Drahé potraviny a změny klimatu podpoří GMO

14. 7. 2008 | Zdroj: iHNed.cz |  Článek

Podle expertů se Evropa nakonec podvolí a vpustí na své trhy geneticky upravované plodiny. Ty se pěstují již na desetině světové orné půdy. Rostoucí ceny potravin tlačí na evropské země, které se zatím stále staví odmítavě ke geneticky modifikovaným plodinám neboli GMO, a ty začínají přehodnocovat své názory. Podle expertů by nechuť proti GMO měla časem v Evropě slábnout. GMO by v budoucích letech měly mít i výhodu například při léčbě podvýživy a nebo při klimatických změnách. Před týdnem se za GMO postavil i David King, který v Británii funguje jako vědecká autorita.

Je libo rajčata na salát, nebo na demenci?

11. 7. 2008 | Zdroj: Osel.cz |  Článek

Tak nějak by se vás možná mohla v budoucnosti zeptat prodavačka v zelenině. Nebo si možná pro rajčata půjdete s předpisem do lékárny. Nevěříte? Ale to nemá s vírou nic společného, ale s vědou ano! Rajčata by mohla stát vhodným základem pro produkci vakcíny proti Alzheimerově chorobě, tvrdí HyunSoon Kim z Korea Research Institute of Bioscience and Biotechnology (KRIBB) a jeho kolegové z Digital Biotech Inc. a Department of Biological Science na Wonkwang University.

Modifikovaná kukuřice? I na Kolínsku

8. 7. 2008 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Genetické zemědělství na Kolínsku – sience fiction? Ani náhodou. Mezi zemědělci v regionu se totiž objevily už první „vlaštovky“. Takzvaná modifikovaná kukuřice je totiž podle odborníků plodina, která je odolná proti malému motýlku, zavíječi kukuřičnému. Ten prý ničí úrodu nejvíce. Podle vedoucího školního statku v Poděbradech Jana Kocmánka tato plodina nepodléhá škodlivým vlivům a je u ní garantovaný vyšší výnos.

Nestlé: Evropa by měla přehodnotit odpor ke GMO

23. 6. 2008 | Zdroj: iHNed.cz |  Článek

Nestlé vyzvalo evropské politiky k přehodnocení svého postoje k GMO. Mohou tak pomoci i lidem, kteří se díky vysokým cenám rýže a pšenice už nemohou dostat k základním potravinám. Největší světová potravinářská společnost Nestlé vyzvala přední evropské politiky, aby přehodnotili svůj tvrdý nesouhlas vůči geneticky modifikovaným plodinám. Podle Nestlé by biotechnologické zemědělství mohlo pomoci právě v době, kdy rostou ceny komodit a staví tak základní potravinářské plodiny mimo možnosti nejchudších lidí světa.

NEWSLETTER

Podporujeme