Zemědělství

Stručná informace o výskytu škodlivých organismů a poruch č. 7

5. 5. 2005 | Zdroj: SRS ČR |  Článek

Ve sledovaném týdnu bylo polojasno až zataženo se srážkami různé intenzity, místy bouřkového charakteru, v severních Čechách a v obv. PU byly lokálně zaznamenány přívalové deště s kroupami. Zpočátku týdne bylo chladněji, ale noční teploty již neklesaly pod bod mrazu. Ve druhé polovině týdne se postupně oteplovalo až k 25 °C. Nedostatek srážek je hlášen ze středních Čech a z obv. SM a TU.

KALENDÁŘ OCHRANY ROSTLIN - Doporučení na KVĚTEN, ČERVEN

4. 5. 2005 | Zdroj: AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy |  Článek

Braničnatka (Septoria spp.) je fakultativní parazit, který snadněji kolonizuje starší odumírající pletiva, často je silný rozvoj napadení zaznamenáván na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům. Jedná se o parazita ozimé pšenice, který napadá listy, stébla i klas.Rez pšeničná (Puccinia recondita f.sp. tritici), se pravidelně vyskytuje ve všech oblastech pěstování pšenice. Na podzim může silně napadnout rostliny z výdrolu. Škodlivý je její výskyt v době metání pšenice.

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY - 16. týden 2005

29. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Průměrná cena zemědělských výrobců (CZV) netříděné cibule vzrostla v 16. týdnu ve srovnání s předchozím obdobím o 0,40 Kč/kg na 2,- Kč/kg, tj. o 25 %. CZV bílého hlávkového zelí se zvýšila v průměru o 0,50 Kč/kg (o 11,9 %) na 4,70 Kč/kg. Na trhu se objevil pastiňák, který pěstitelé nabízeli za ceny od 7,50 do 13,90 Kč/kg (v průměru za 10,70 Kč/kg). Celer byl v prodeji od 5,50 do 7,90 Kč/kg, ředkvička od 5,50 do 9,- Kč/sv. CZV červeného zelí se pohybovaly v rozpětí od 3,50 do 5,- Kč/kg, průměrná cena činila 4,30 Kč/kg.

Zemědělci končí s tradičním pěstováním zeleniny

28. 4. 2005 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Agro Rubín je největší zemědělský podnik sídlící ve Svijanském Újezdu. Vznikl v roce 1993 po krachu tamního Jednotného zemědělského družstva. To původně zaměstnávalo přes 400 lidí, dnešní akciová společnost Agro Rubín má dlouhodobě 70 pracovníků a produkuje plodiny na 1300 hektarech. Vstupem do Evropské unie a levnými dovozy padla u Agra tradiční výroba zeleniny, když vloni se pěstovala na 50 hektarech, letos na 13, a příští rok se s ní nepočítá vůbec. Ohroženo je i ovocnářství provozované na 80 hektarech.

Nádorovitost brukvovitých rostlin

28. 4. 2005 | Zdroj: Deník Pojizeří |  Článek

Nastává čas rozhodování o nové výsadbě na našich zahrádkách, a právě už zde musíme počítat s ohrožením chorobou brukvovitých rostlin, například zelí, květáku, kedluben, ředkviček, tuřínu, vodnice aj. Původcem nádorového onemocnění je houba, která způsobuje hypertrofie pletiv. Na kořenech se potom vytvářejí nádory různého tvaru a velikosti, které jsou z počátku kompaktní, na průřezu šedožluté. Později hnědnou a za přispění bakterií se rozpadají. Nezaměňovat ovšem za hálky způsobené larvami krytonosce zelného zde jsou larvičky nebo dutinky po jejich žíru.

Pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR má svá pravidla

26. 4. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Od 19. dubna jsou zveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 145 Nařízení vlády, platná pravidla pro pěstování geneticky modifikovaných plodin (GM) nazývaná také pravidla koexistence. Informoval o tom mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Martin Severa s tím, že tato pravidla jsou zmíněna v paragrafu 12 o podmínkách pěstování Bt kukuřice v rámci stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005. ČR tak má podle Severy stanovená pravidla koexistence na rozdíl od některých zemí EU.

Komora: Potravináře ohrožují nižší dotace než v okolních zemích

26. 4. 2005 | Zdroj: Potravinářská komora |  Článek

Potravináři mají po vstupu do EU podstatně nižší podporu než konkurenti z okolních nových členských zemí. To může domácí firmy do budoucna ohrozit, tvrdí Potravinářská komora. Na vině je podle ní hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu, které mělo zpracovatelům přidělovat většinu peněz z evropských fondů, ale později zjistilo, že řadu druhů výrob dotovat nemůže. MPO se brání tím, že přes řadu jednání a schvalování programu se o omezení dozvědělo až loni v prosinci. Potravináři mají na roky 2004 až 2006 k dispozici asi 400 milionů korun v programu ministerstva zemědělství, uvedl u dnešního kulatého stolu k evropským fondům ředitel PK Miroslav Koberna.

Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné. Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Němci nejspíš neseženou Poláky na sběr chřestu

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Každý rok v dubnu se v Německu odehrává stejné divadlo: sotva ze země vylezou první bílé a fialové špičky chřestu, vypukne v republice válka. Barikády vznikají stejně rychle jako kopečky hlíny na polích. "Ať chřest sklízejí němečtí nezaměstnaní," volají jedni. "Vždyť tomu vůbec nerozumíte," tvrdí druzí, jako například Manfred Schmidt, šéf Svazu chřestu v brandenburském Beelitzu. Nespolehliví "Germáni" jsou podle něj k nepotřebě, lepší je zaměstnat sezónní pracovní sílu z Polska, která "má motivaci a je lačná po práci". A jelikož se tvrdé práce nebojí, jsou Poláci při sklizni velkou oporou. Vloni jich do Německa přijelo sklízet chřest, jahody či víno zhruba 280 tisíc.

Tento týden byl největší výkyv cen opět u zeleniny, zjistil ČSÚ

22. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Zákazníci se tento týden opět setkali s většími výkyvy cen ovoce a zeleniny. Z pravidelného šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že zdražila především rajčata a karotka, naopak výrazně levnější byly papriky. Mírně dražší bylo tentokrát také maso či některé sýry, levnější bylo naopak kupříkladu máslo, cukr či minerálky. Rajčata podražila o necelé dvě koruny na průměrných 38,54 Kč/kg. Cena kilogramu hovězího masa se pohybovala od necelých 151 korun v Pardubickém kraji do 170 korun v Libereckém kraji. V průměru stál kilogram hovězího zadního podle zjištění ČSÚ 158,98 koruny. Hovězí už od konce minulého roku podražilo na kilogramu o více než deset korun a zemědělci i zpracovatelé se shodují, že ceny tohoto masa letos zřejmě dál porostou. Papriky zlevnily o více než čtyři koruny, máslo zhruba o 1,30 Kč. Ostatní pohyb cen byl v řádu desetihaléřů.

NEWSLETTER

Podporujeme