Zemědělství

Déšť zajistil kvalitní chmel. Je ho ale tolik, že bude potíž ho prodat

10. 8. 2011 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Deštivé léto zajistilo mimořádně dobrý chmel, důležitou surovinu pro výrobu piva. Tropických dnů, které chmelu nesvědčí, bylo minimum a chmelnice na jindy suchém Žatecku měly dost vláhy. Úterní předsklizňové zkoušky ukázaly, že kvalita chmele letos bude mimořádná. "S obsahem alfa kyselin, tedy pivovarsky cenných látek, by letos neměl být problém," konstatoval po kontrole chmelnic ředitel Chmelařského institutu - výzkumného ústavu v Žatci Jiří Kořen. Letos se tak obrací situace z minulých let, kdy pěstitelé chmele bojovali s nedostatkem vláhy. Nyní naopak mohou mít potíže se sklízením. Na chmelnicích totiž stojí louže, půda je rozbahněná a to bude česačům a traktorům ztěžovat práci.

Vláda projedná novelu zákona o rostlinolékařské péči

10. 8. 2011 | Zdroj: ČTK |  Článek

Vláda dnes projedná novelu zákona o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, která má mimo jiné zavést povinnost státu vytvořit a pravidelně aktualizovat národní strategii používání přípravků na ochranu rostlin a vytvořit systém kvalifikace a jejího osvědčování pro profesionální uživatele a prodejce těchto přípravků. Vyplývá to z předkládací zprávy ministerstva zemědělství k materiálu. Podle návrhu, který do českého právního systému zavádí tři unijní směrnice, mají na tvorbě strategie spolupracovat ministerstva zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí. Dokument má snížit rizika a omezit dopady užívání pesticidů na zdraví lidí a životní prostředí.

Světová produkce cukru

10. 8. 2011 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Světová produkce cukru vzrostla za posledních 25 let 2,9krát. Roční výroba bílého rafinovaného cukru, který je produkován ve více než 100 státech světa činí kolem 150 mil. t. Výroba převyšuje spotřebu, zásoby se hromadí. Cukr patří mezi nejvíce obchodovatelné komodity. Podíl třtinového cukru vzrostl na 76,7 %, podíl řepného cukru klesl na 23,3 %. 85 % třtinového cukru pochází z Latinské Ameriky a Asie. To souvisí se změnou teritoriální struktury. V rozvojových zemích se produkce za 25 let zvýšila o 220 %, ve vyspělých zemích jen o 130 %. V rafineriích na území bývalých koloniálních mocností v Evropě se významně zvýšila produkce cukru z dovážené třtiny – v r. 2006 dosáhla 3 mil. t.

Nový výzkumný ústav ekologického zemědělství v Maďarsku

9. 8. 2011 | Zdroj: bio-info.cz |  Článek

Úkolem v červnu založeného ústavu OMKi je podpora aplikovaných, inovativních výzkumných projektů, které napomohou vývoji a konkurenceschopnosti maďarského ekologického zemědělství a produkce potravin. Nově založený Ústav pro výzkum a poradenství v ekologickém zemědělství zadává a koordinuje inovativní výzkumný projekt. Projekt bude financován nadací Pancivis ve Vaduzu (Lichtenštejnsko), která podporuje vývoj v panonské oblasti. Jak informoval Výzkumný ústav pro biologické zemědělství ve Švýcarsku (FiBL), probíhá výzkum v oblasti ekologického zemědělství v Maďarsku převážně ve státních výzkumných institucích a na univerzitách. Finanční vybavení je však minimální.

Rakousku hrozí pokuta 5,9 mil. EUR za překročení mléčné kvóty 2010/11

9. 8. 2011 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Rakouští farmáři budou zřejmě nuceni zaplatit pokutu za překročení dodávek mléka v r. 2010/2011, a sice 5,9 mil. EUR. V předcházejícím roce kvóta překročena nebyla, v r. 2008/2009 museli odvést do Bruselu 9,19 mil. EUR. Podle míry překročení kvóty činí pokuta 2,79 nebo 6,97 centů/kg. Nižší sazba platí pro překročení kvóty nejvýše O 35,76 %. Kvóta pro Rakousko na rok 2010/11 činila 2 815 777 t, skutečnost byla 2 836 986 (skutečné množství 2 807 559 t bylo se zvýšilo o 4,19 % po korekci na obsah tuku).

Problém posklizňového hnědnutí celeru

9. 8. 2011 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz |  Článek

Britské odvětví celeru stále čelí vážným problémům s posklizňovými změnami barvy celeru jak na řezu řapíku, tak báze. Kvůli vzhledu celeru jsou důvěra spotřebitelů a prodeje postiženy a to představuje velký obchodní problém. Ztráta důvěry spotřebitelů má za následek podstatné ztráty pro toto odvětví. Neschopnost pěstitelů předvídat a kontrolovat tuto poruchu jen zjitřuje tuto situaci. Má se za to, že posklizňové kažení celeru na řezných plochách řezu není houbového nebo bakteriálního původu, nicméně hnědnutí/černání na řezných plochách vnuká spotřebitelům přesvědčení, že produkt stárne. Ukazuje se, že výskyt hnědnutí na vaskulárním povrchu je sporadický, ačkoliv panuje názor, že pěstební podmínky určující zahradnickou zralost bezprostředně před sklizní mohou mít vliv na výskyt a intenzitu tohoto problému.

Rozpočtové pokrytectví Evropské unie

9. 8. 2011 | Zdroj: ASZ |  Článek

Rozpočtový rámec na roky 2014 až 2020 byl předložen Evropskou komisí na konci června. Evropská komise slibovala v oblasti zemědělství zachování výše rozpočtu z minulých let. Návrh je novou koncepcí dotací do zemědělství v nebývalém rozsahu. Čísla jsou zcela jasná. Celkový rozpočet EU-27 má stoupající tendenci, rozpočet na zemědělství klesá. V roce 2014 bude EU-27 hospodařit se 142,5 miliardy eur, z toho v kapitole 2, kde jsou dotace do zemědělství, bude 57,4 miliardy eur, respektive 40,28 procenta z celkového rozpočtu členských států. V roce 2020 počítá rozpočet Evropské unie s celkovou sumou 150,72 miliardy eur, z toho do zemědělství a na rozvoj venkova přibližně 51,8 miliardy eur, respektive 34,4 procenta.

Sklizeň stagnuje, zemědělcům ji brzdí désť

9. 8. 2011 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Kdyby se počasí shodovalo s předpovědí meteorologů, kteří nám mimo jiné slibovali abnormálně teplé léto, tak už zemědělci měli letošní úrodu obilí pod střechou. Střídavé deště ale sklizeň nekompromisně blokují. Jak jsme již psali, mokré je nejen zrno, ale mnohde zemědělci bojují i s podmáčeným podložím, kam nemůže vjet technika. Otto Köstinger z Lužanské zemědělské akciové společnosti potvrzuje, že při slunečném počasí už by žně byly minulostí. Zrno je zralé, dobré kvality, ale všechno brzdí déšť.

Tuňák obecný se dá odchovat v zajetí

9. 8. 2011 | Zdroj: ScienceWorld.cz |  Článek

Tuňák obecný (Thunnus thynnus, též modroploutvý - bluefin tuna) je považován za ohrožený druh. Dosud se jeho chov v zajetí nedařil, respektive k tomu bylo potřeba stejně odchytit mladé jedince z volné přírody a až je dovykrmit (tuňák může vážit až půl tuny). Vědci Umami Sustainable Seafood v San Diegu nyní potvrdili, že se jim poprvé podařilo vypěstovat v zajetí vajíčka i larvy těchto ryb. O tom, že rybky z výzkumné farmy společnosti v Chorvatsku patří právě k tomuto druhu, rozhodl nyní text DNA. Třením ryb v zajetí se už podařilo získat miliardy vajíček i potěru, zbývá ještě dokázat, že v zajetí může probíhat celý životní cyklus. Protože dosud se do zajetí chytaly malé ryby, ona zbývající část cyklu už vlastně není nijak dlouhá.

Při mořském rybolovu se vyhodily ryby za miliardy liber

8. 8. 2011 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Podle zjištění nadace New Economics Foundation (NEF) se podařilo rybářským lodím plujícím pod vlajkou EU vyhodit mezi lety 1963–2008 zpět do moře 2,1 milionu tun tresek. Rybáři tak nečinili s nějakým zvláštním potěšením, museli se prostě jen zbavit části úlovků, aby dodrželi limitní kvóty odchytu. Jak píše server Guardian, NEF vyčíslil hodnotu vyhozených ryb na 2,7 miliardy liber. Studie New Economics Foundation se soustředila pouze na nejlépe dokumentovaný druh lovené ryby – tresku, ale pravdou zůstává, že praxe vyhazování až dvou třetin odlovené tonáže se užívá u všech druhů ryb. Ryby jsou po ulovení házeny zpět z řady důvodů: buď jde o druh, který nesmí rybáři lovit, nebo loď už překročila svou kvótu, nebo jsou ryby moc malé nebo jde prostě o druh, který není na trhu ceněný.

NEWSLETTER

Podporujeme