Zemědělství

Střídmé pití piva zlepšuje mužské zdraví

27. 10. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Střídmé pití českého piva pomáhá mužům v prevenci kardiovaskulárních chorob. Ukázal to výzkum, který provedli odborníci z plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pravidelná konzumace piva má však i poměrně zásadní nevýhodu - přibývání na váze. Výzkumu se zúčastnilo celkem 93 zdravých mužů ve věku od třiceti do šedesáti let. Lékaři je nejprve podrobili zevrubným vyšetřením, aby zjistili, zda jsou opravdu zcela v pořádku. V první fázi výzkumu pak měli účastníci za úkol měsíc téměř abstinovat, což znamenalo vypít maximálně tři piva za týden. Poté se všichni dostavili k dalším vyšetřením, odběrům krve, měřením a vážením.

SZPI zjistila letos nedostatky u poloviny kontrol v řetězcích

27. 10. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila letos nedostatky zhruba u poloviny kontrol v obchodních řetězcích. Tyto nedostatky však v naprosté většině nijak neohrozily zdraví ani peněženku spotřebitele. Bylo poměrně jednoduché je napravit nebo odstranit, řekla ČTK mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Inspekce uskutečnila od 1. ledna do úterý v obchodních řetězcích 4457 kontrol. SZPI podle mluvčí zaznamenala v posledních týdnech zvýšený počet podnětů ke kontrolám v prodejní síti. Od letošního 21. září, kdy zveřejnila první informaci o závažném porušení Zákona o potravinách, přišlo inspektorům přes 400 podnětů, z nichž bylo asi 60 procent oprávněných. Nyní je vyřešena asi třetina z nich.

Pokles výroby masa se vrátil

27. 10. 2005 | Zdroj: ČSÚ |  Článek

Po přechodném zvýšení výroby masa celkem (bez drůbežího) v srpnu 2005 došlo v září k dalšímu poklesu, a to o 5,1 % proti stejnému období minulého roku. Výroba vepřového masa se snížila meziročně o 4,5 % a výroba hovězího masa vč. telecího klesla o 7,8 %. Průměrná porážková hmotnost se zvýšila meziročně u jatečných býků o 2,7 % na 603,7 kg, u jatečných prasat (bez prasnic a kanců) vzrostla o 0,6 % na 105,4 kg. Ceny zemědělských výrobců stouply meziročně u jatečných býků o 5,6 %, u jatečných prasat naopak klesly o 7,8 %.

Ministerstva a podnikatelé budou řešit problém strukturálních fondů

27. 10. 2005 | Zdroj: Strukturální fondy EU |  Článek

Prostor pro zapojení podnikatelské sféry do tvorby nových operačních programů EU poskytne 15. listopadu pražská konference „Strukturální fondy dnes a zítra“, kterou pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj. Její aktivní účastníci budou diskutovat o zkušenostech s programy podpor v tomto programovacím období i o zaměření intervencí v programovacím období 2007 - 2013. Cílem setkání bude usnadnění komunikace zástupců podnikatelského sektoru, potencionálních žadatelů a zainteresované veřejnosti.

Bitva vrcholí

27. 10. 2005 | Zdroj: Ekonom |  Článek

Jednání o liberalizaci světového obchodu, která mají vyvrcholit prosincovou ministerskou schůzkou v Hongkongu, jsou ve stavu klinické smrti. "V příštích dnech lékaři rozhodnou, jestli pacienta od podpůrných přístrojů odpojí," přirovnal stav a vyhlídky obchodních rozhovorů novozélandský vyjednavač Crawford Falconer. Za viníka krize je považována Evropská unie. Ta nyní nabídla osekání zemědělských dotací, které deformují trh, o sedmdesát procent a celních sazeb na dovoz některých zemědělských výrobků o třicet procent. Podle názoru skupiny rozvojových zemí G-20, vedené Brazílií a Argentinou, a vlády Spojených států však nejsou tyto závazky dostatečné.

Evropa řeší problém. Jíst, nebo nejíst syrová vejce?

27. 10. 2005 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Majonéze, tatarským biftekům nebo tiramisu může být v Evropě konec. Tato citace ze včerejšího vydání italského listu Corriere della Sera shrnuje reakci Evropanů na úterní vystoupení Hermana Koetera z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k ptačí chřipce. Koeter totiž mimo jiné připustil, že lidé by se mohli nakazit ptačí chřipkou i konzumací drůbežího masa a syrových vajec. "Nemáme důkaz o tom, že by virus přežíval v potravinách, ale nemůžeme to vyloučit," řekl Koeter. Jeho výrok zintenzivnil obavy z nákazy, které se začaly na kontinentě šířit poté, co se potvrdila ptačí chřipka v Rumunsku.

Agrárníci mají problémy s černou zvěří v polích

27. 10. 2005 | Zdroj: Tachovský deník |  Článek

Ani biopásy nezabrání černé zvěři v páchání škod. Ta už tak připravila zemědělce o statisíce korun. Škodu za 300 tisíc korun způsobila agrárníkům ze zemědělského družstva Vlčák v Černošíně černá zvěř. A to jen na kukuřici. Škoda vznikla také na dalších plodinách a to i přesto, že zemědělci používají na svých polích doporučované biopásy. "Dalších padesát tisíc korun je odhad škody na obilovinách. Navíc, divoká prasata nadělají v honbě za myší velké díry v polích, takže tím trpí naše technika. Tam škodu odhadujeme tak na osmdesát tisíc korun," uvedl Vladislav Moravec z Vlčáku.

Stát mírní ptačí paniku

27. 10. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Česko zůstává jednou z mála evropských zemí, které kvůli ptačí chřipce ještě nezakázaly venkovní chov drůbeže. Veterináři zatím k tomuto razantnímu kroku nevidí důvod a včera naopak mírnili paniku kolem této nemoci. Riziko, že se ptačí chřipka dostane do republiky, je podle nich stále nízké, ačkoli se objevila už i na západě Německa - zatím nejblíže u českých hranic. Uhynulí vodní ptáci nalezení v jezeře ve spolkové zemi Porýní-Falc sice byli infikováni chřipkovým virem, zahynuli ovšem na otravu.

Výsledky průzkumu výskytu viróz na výdrolu obilnin

27. 10. 2005 | Zdroj: SRS ČR |  Článek

Virové zakrslosti, k jejichž hlavním původcům patří virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus – BYDV), především jeho kmen PAV, a virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus – WDV), se řadí mezi nejvýznamnější virová onemocnění obilnin v podmínkách České republiky. V letech silného napadení porostů působí významné ztráty na výnosech a mohou vést až k zaorávkám porostů, jako tomu bylo na jaře roku 2002.

Velká australská úroda zlevňuje pšenici

27. 10. 2005 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Australané sklidí letos o 19 procent více pšenice než se původně očekávalo. Vyplývá to z polední zprávy společnosti AWB, která je monopolním exportérem pšenice z nejmenšího kontinentu světa. Analytici z AWB očekávají, že velikost letošní australské úrody pšenice se bude pohybovat v rozmezí 21 až 23 milionů tun. Za navýšení odhadu muže velmi příznivý vývoj počasí v hlavním australských pěstitelských regionech. V září totiž spadlo v prakticky na celé rozloze zemědělské půdy využívané pro pěstování zrnin nadprůměrné množství dešťových srážek. To by mohlo způsobit další pokles ceny pšenice na globálním trhu.

NEWSLETTER

Podporujeme