Zemědělství

Burzovní zpravodajství z obchodování na OBHK - 23. týden roku 2005

9. 6. 2005 | Zdroj: Obchodní burza Hradec Králové |  Soubor

Obchodovalo se poptávkou po 1000 t semene řepky na 06/05 za cenu 5.250 Kč/t. Proti minulému burzovnímu shromáždění se cena této komodity nezměnila. Obchodovalo se také s pšenicí potravinářskou a krmnou. Pšenice potravinářská byla zakótována poptávkou po 500 t na 06/05 za cenu 2.400 Kč/t. Pšenice krmná byla potom kotována poptávkou po 500 t na 06/05 za 2.100 Kč/t. U obou komodit se cena proti minulému burzovnímu shromáždění nezměnila. Na tomto burzovním shromáždění byla také kotována nabídka na prodej 125 t řepkových výlisků na 06/05 s cenou na úrovni 3.550 Kč/t. U této komodity cena proti minulému burzovnímu shromáždění oslabila na 98,6%.

ZPRÁVA O TRHU ZELENINY - 22. týden 2005

9. 6. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Průměrné ceny zemědělských výrobců (CZV) sledovaných druhů zeleniny se ve 22. týdnu ve srovnání s předchozím obdobím snížily. K největšímu poklesu CZV došlo u kedlubnů, v průměru o 0,90 Kč/ks (o 17,6 %) na 4,20 Kč/ks. Průměrná CZV hlávkového salátu oslabila o 0,60 Kč/ks na 4,10 Kč/ks, tj. o 12,8 %. U šalotky se průměrná CZV snížila o 0,50 Kč/sv. na 3,60 Kč/sv., tj. o 12,2 %. Producentské ceny ředkviček se pohybovaly v rozpětí od 2,70 do 5,- Kč/sv., průměrná CZV činila 3,80 Kč/sv. a proti předchozímu období se snížila o 0,20 Kč/sv. (o 5 %). Na trhu se objevily salátové okurky za ceny od 12,- do 16,- Kč/kg.

O pravěku v Národním zemědělském muzeu

9. 6. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Národní zemědělské muzeum (NZM) v Praze ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Polička představí od zítřka novou interaktivní, dotykovou výstavu věnovanou období pravěku, speciálně připravenou pro žáky a studenty základních a středních škol. Informoval o tom dnes mediální zástupce NZM Lubomír Maršík. Děti, mládež i dospělí návštěvníci se na ní mohou seznámit s mnoha zajímavostmi z období od paleolitu až do doby slovanských hradišť.

Nová služba zemědělské veřejnosti se osvědčuje

9. 6. 2005 | Zdroj: SZIF |  Článek

Během čtyřicetidenního zkušebního provozu nové telefonní informační linky SZIF, která byla spuštěna 29. dubna 2005, bylo přijato a vyřízeno 864 dotazů. Linku s číslem 222 871 871 neustále uzpůsobujeme požadavkům volajících zemědělců: prodloužili jsme pracovní dobu infolinky, respektive našich dvou operátorek a zprovoznili jsme záznamník, na který se dotazy nahrávají během večerních a nočních hodin. Takto zaznamenané dotazy jsou hned následující ráno promptně vyřizovány.

Teplý: Madeta má nyní vyšší výkupní cenu mléka než je v Německu

9. 6. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Největší zpracovatel mléka v zemi Madeta nabízí nyní vyšší výkupní ceny za mléko než někteří němečtí zpracovatelé. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekl ředitel jihočeské mlékárny Milan Teplý. Litr mléka vykupuje jihočeská společnost za 8,43 koruny, což je prý vyšší střed v ČR. Podle dostupných informací se v Německu výkupní cena za litr mléka nyní pohybuje od 7,80 do 9,50 korun. "Někteří dodavatelé se již ozývají a chtějí jednat o zpětných dodávkách mléka pro Madetu," uvedl Teplý.

Problém zemědělců: obchod, dovoz, nízké ceny

9. 6. 2005 | Zdroj: Benešovský deník |  Článek

Mnozí čeští zemědělci jsou rozčileni ze stoupajícího dovozu plodin i potravin ze zemí Evropské unie. Nejvíce žehrají na to, že podmínky nejsou ani v rámci unie stejné - ve staré "patnáctce" mají dvojnásobné dotace než v zemích, které k EU přistoupily. Navíc trh zahlcují Poláci svým levným zbožím a obchodní řetězce tlačí výkupní ceny dolů. Jiní říkají: Trh si časem "sedne". Kvůli tomu, že v Česku stoupá spotřeba ovoce, zeleniny a potravin z dovozu, jednali dokonce zástupci Agrární komory tento týden s prezidentem Václavem Klausem a požádali ho o pomoc při podpoře spotřeby domácích potravin . "Cílem je, aby spotřebitelé dávali přednost českým potravinám. Reakce byla velmi vstřícná," řekl po jednání prezident Agrární komory Jan Veleba. Prezident pomoc přislíbil.

Finské zemědělství deset let po vstupu do EU

9. 6. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Vstup Finska do EU před deseti lety přinesl bezprecedentně rychlé změny v zemědělském a potravinářském sektoru země. Výzkumný ústav MTT Agrifood Research Finland v hodnotící zprávě o desetiletém vývoji uvádí, že přechod od uzavřeného, regulovaného trhu k otevřeným a konkurenčnějším trhům přivodil větší změny cen a přímé podpory zemědělství než v ostatních zemích, které se připojily k EU, Ceny finských zemědělských výrobců klesly na počátku 1995 o 40–50 % a pokles cen inputů nestačil ke kompenzaci tohoto snížení. Tržní ceny obilovin klesly v roce 1995 o 50–60 % a v dalších letech pokles pokračoval.

Slivovice bude málo, může za to počasí

9. 6. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Pěstitelé švestek z východu Moravy prožívají po tučných letech rok hubený. Většina plodů na stromech letos ani nedozraje a pravá valašská i slovácká slivovice, pálená zpravidla v podzimních měsících, se tak stane drahou vzácností. „Je to mizérie, jakou už léta nepamatujeme,“ shodli se odborníci i amatérští zahrádkáři v názoru na očekávanou kvalitu letošní úrody švestek. Příčinou je podle nich špatné počasí. Květům nepomohly především pozdní ranní mrazíky, uškodily jim i střídající se déšť a vítr.

Co zbývá farmářům? Sebevražda

9. 6. 2005 | Zdroj: Benešovský deník |  Článek

Čeští a moravští zemědělci žehrají na počasí - jednou je příliš deštivo, podruhé zase příliš sucho. Australští farmáři, uvyklí na drsné vnitrozemí pátého kontinentu, by nad jejich stesky nejspíš jen nevěřícně kroutili hlavou. Zejména v těchto dnech. Austrálii postihlo obrovské sucho. Je největší za posledních sto let. "Každý den vyhlédnu ven a řeknu si: Mám až po krk té zářivě modré oblohy," říká farmář Mick, který hospodaří poblíž osady Barellan, jižně od Sydney. Země je v této oblasti vyprahlá, úroda téměř žádná a ovce hynou jedna po druhé.

Farmář chová u Kolína vzácné koně

9. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Josef Hrouda z Němčic kříží na své farmě lipicány a kladrubské klisny. „Nikdo jiný to nedělá, ale o novinku nejde, je to historicky vyzkoušené. Vždycky to byli nejlepší kočároví koně,“ tvrdí Hrouda. První koně si koupil až v osmadvaceti letech. Od té doby uplynulo šest let a on si splnil sen: věnuje se vozatajství, z krachujícího zemědělského družstva v Němčicích vybudoval hřebčín a založil chov, ve kterém má nyní třiadvacet koní. V malé vsi nedaleko Kolína našel Hrouda i domov pro svou rodinu.

NEWSLETTER

Podporujeme