Zemědělství

ÚOHS: Žádný z obchodních řetězců nemá na českém trhu dominanci

26. 4. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Žádný z obchodních řetězců na českém trhu nemá dominantní postavení, vyplývá z šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na chování řetězců si v posledních měsících stěžovali zejména zemědělci, hlavně kvůli citelnému tlaku na snižování cen až pod hranici nákladů. Úřad však připustil, že pro posuzování těchto konkrétních případů mu chybí legislativa. V roce 2000 vypracoval ÚOHS návrh novely zákona s pojmem ekonomické závislosti. Na jeho základě by bylo možné účinně posuzovat případné protisoutěžní praktiky obchodních řetězců vůči dodavatelům.

Dobré perspektivy: Maso a masné výrobky na britském trhu s biopotravinami

25. 4. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Nová studie Organic Monitor odhalila, že Velká Británie nabízí druhý největší trh s ekologickým masem na světě. Odbyt se v rozmezí let 2001 až 2004 zvýšil o 139 %. Sektor ekologického masa a uzenin vzrostl ve Velké Británii nejrychleji. Přes silný nárůst se všechno maso nemohlo prodávat jako ekologická potravina, neboť neúčinné způsoby prodeje a příliš málo zpracovatelských provozoven bylo příčinou toho, že velká část šla na konvenční trh. I když jsou britští maloobchodníci vedeni k tomu, aby odebírali více tuzemské zboží, studie zjistila, že téměř 20 % obratu je kryto zbožím z dovozu.

U Protivanova roste vzácný hořeček

25. 4. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Malý poklad mají v lese za vesnicí obyvatelé Protivanova na Prostějovsku. Na jedné z luk tady roste vzácný hořeček český. Kriticky ohrožená rostlina, která kvete jen na několika místech v zemi. Nebýt skupiny dobrovolníků a nadšenců do přírody, hrozil jí také u Protivanova pomalý zánik. Dnes má zdejší lokalita, kterou odborníci považují za místo s nejčetnějším výskytem hořečku u nás, zvláštní ochranu. Je to přírodní památka. "Podobných lokalit je v Česku asi osm. Zatímco jinde však počítají rostlinky na stovky, my jsme jich před třemi lety našli přes tisíc," říká Dáša Zouharová, učitelka přírodopisu ze Základní školy Podomí na Vyškovsku, která na Protivanovsku vzácnou květinu objevila.

GM produkty na trhu v EU

25. 4. 2005 | Zdroj: SZPI |  Odkaz

Přehled 26 geneticky modifikovaných produktů (potravin a krmiv), které byly dosud zaregistrovány (schváleny) pro prodej v členských státech EU-25. Evropská komise uveřejnila na svých internetových stránkách přehled 26 geneticky modifikovaných produktů schválených pro použití v 25 členských státech EU. Tímto zveřejněním se Komise snaží předejít případným nedorozuměním, ke kterým by mohlo dojít v souvislosti s nedávným importem neschválené GM kukuřice Bt10 firmy Syngenta z USA do Francie a Španělska.

Informace o plnění referenčních množství mléka pro dodávky za kv. rok 2004/2005

25. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Lesnická škola má k přírodě nejblíž

25. 4. 2005 | Zdroj: Listy Písecka |  Článek

V pátek směřovaly kroky mnoha dětí ze základních škol do areálu lesnických škol. Byl tu pro ně připraven poučný a zajímavý program v rámci Dne Země. Studenti v lesnických uniformách provedli děti deseti stanovišti, kde jim předvedli sázení stromků, řezání dříví, lovecké pejsky, práci sokolníků a další zajímavosti. Od věci nebyly ani ukázky trubačů a loveckých fanfár. Děti se mohly aktivně zapojit a některé činnosti si samy vyzkoušet. Neušly ani poznávání rostlin a lesních zvířat.

Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné. Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Němci nejspíš neseženou Poláky na sběr chřestu

25. 4. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Každý rok v dubnu se v Německu odehrává stejné divadlo: sotva ze země vylezou první bílé a fialové špičky chřestu, vypukne v republice válka. Barikády vznikají stejně rychle jako kopečky hlíny na polích. "Ať chřest sklízejí němečtí nezaměstnaní," volají jedni. "Vždyť tomu vůbec nerozumíte," tvrdí druzí, jako například Manfred Schmidt, šéf Svazu chřestu v brandenburském Beelitzu. Nespolehliví "Germáni" jsou podle něj k nepotřebě, lepší je zaměstnat sezónní pracovní sílu z Polska, která "má motivaci a je lačná po práci". A jelikož se tvrdé práce nebojí, jsou Poláci při sklizni velkou oporou. Vloni jich do Německa přijelo sklízet chřest, jahody či víno zhruba 280 tisíc.

VYHLÁŠKA č. 147/2005 Sb., kterou se provádí zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

25. 4. 2005 | Zdroj: SZPI |  Soubor

Oznámení pro výrobce škrobu

25. 4. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Dne 22.4.2005 vstupuje v účinnost nařízení vlády č.149/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb.

NEWSLETTER

Podporujeme