Zemědělství

Čip pro diagnózu chorob brambor

11. 2. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

CSL (Central Science Laboratory - výkonná agentura britského ministerstva DEFRA) vyvíjí diagnostický čip, který by zjišťoval všechny karanténní choroby brambor v jediném testu. CSL již využívala novou DNA mikroarray technologii, aby vyvinula jediný test pro detekci 15 virů brambor - individuálně a při smíšených infekcích. Některé zatím dostupné metody, které mohou zjistit přítomnost různých virů ve vzorku, mohou být nespolehlivé a pro některé choroby jednoduše nefungují vůbec.

Češi lobbují v EU za "svoje" pivo

11. 2. 2005 | Zdroj: Ekonom |  Článek

Jindy si konkurující tuzemské pivovary se spojily do sdružení, aby v Bruselu dosáhly uznání pojmu "České pivo" jako chráněného zeměpisného označení. Na několika stech stránkách žádosti sdružení dokazuje, že pivo vařené českým - tedy nákladnějším - způsobem, je zcela jiným nápojem než piva vyráběná jinde. "Není důvod, aby unie označení České pivo nepřijala," uvedl Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. "Označení Bavorské pivo již Brusel uznal," dodal Kosař.

V Kutné Hoře se poprvé lisovalo slámové víno

11. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Desítka vinařů a hostů postávala nad bedýnkami se scvrklými hrozny a očekávala neopakovatelný zážitek. V prodejně Vinných sklepů Kutná Hora se včera totiž poprvé lisovalo slámové víno. Neznamená to však, že by se k hroznům sláma přidávala. Na slámě vinné hrozny tři měsíce pouze zrály. K pokusu posloužilo chardonnay. "Jsme mladá firma a chtěli jsme vymyslet něco nového, zajímavého," uvedl ředitel Stanislav Rudolfský. Po desáté hodině ráno dali vinaři hrozny do soudku, přikryli ho víkem a ručně posunováním víka z bobulek lisovali šťávu. "Je to trochu pomalejší proces, protože je zde větší množství cukru a minerálů," podotkl Rudolfský.

Klimatická změna: Komise nastiňuje základní prvky strategie pro období po roce 2012

11. 2. 2005 | Zdroj: Evropska-unie.cz |  Článek

Evropská komise dnes přijala oznámení, kterým stanovila budoucí politiky týkající se klimatické změny. Toto oznámení zahrnuje i soubor návrhů zaměřených na uspořádání budoucích jednání EU s jejími globálním partnery o politikách v oblasti klimatické změny po roce 2012, kdy končí první závazkové období podle Kjótského protokolu. Tyto návrhy zahrnují nové úsilí o připojení velkých znečišťovatelů, ale také rychle se vyvíjejících ekonomik. Sdělení se zaměřuje rovněž na námořní a leteckou dopravu jako sektory, které musí být do post-kjótského režimu zahrnuty.

Statistika o pomerančích překvapila

11. 2. 2005 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Americké ministerstvo zemědělství nezměnilo měsíc starý odhad celkové sklizně pomerančů, čímž překvapilo mnoho analytiků. Ti totiž kalkulovali s tím, že dopad loňských hurikánů není do čísel ministerstva plně promítnut a počítali s nižším číslem. Na Floridě by tak mělo být letos sklizeno 162 milionů beden pomerančů, každá o váze 90 liber. Analytici přitom kalkulovali s hodnotou ve výši 158,5 milionu beden. Díky tomuto faktu březnový futures na zmrazený pomerančový koncentrát obchodovaný na burze New York Board of Trade oslabil o 1,25 na 85,20.

VYUŽITÍ BIOCHEMICKO-GENETICKÝCH MARKERŮ PRO DETEKCI PEKAŘSKÉ JAKOSTI PŠENICE

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Cílem práce bylo pomocí polymorfismu zásobních bílkovin a DNA polymorfismu detekovat pekařskou jakost dvanácti odrůd ozimé pšenice (Triticum aestivum L.). Tyto vybrané odrůdy ozimé pšenice se vyznačovaly rozdílnou technologickou jakostí. Jako markery pekařské jakosti byla vybrána alela Glu 1 D5+10 a žitná translokace 1BL.RS. Alela Glu 1D5+10 má významný vliv na vyšší pekařskou jakost, byla detekována metodou SPLAT. Na druhou stranu přítomnost žitné translokace 1BL.1RS byla použita jako marker horší pekařské jakosti, byla detekována za použití elektroforetické separace bílkovin a pomocí metody RAPD.

ODLIŠENÍ ODRŮD PŠENICE OBECNÉ TRITICUM AESTIVUM L. METODOU RAPD

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Metoda RAPD byla použita pro odlišení šestnácti odrůd pšenice obecné. Byly vybrány čtyři primery dekamerické oligonukleotidy, které poskytovaly genotypově specifické RAPD produkty. Jednalo se o primery OPC5, P49, RAPD7, RAPD9. Pro tyto analýzy byla optimalizována metoda izolace DNA, podmínky amplifikace a vizualizace elektroforeogramů. Pro veškeré statistické vyhodnocení byl použit program GelManager for Windows. Genotypová variabilita byla vyjádřena pomocí shlukové analýzy na základě Diceho podobnostních koeficientů.

HODNOCENÍ VARIABILITY PLANÝCH DRUHŮ RODU SOLANUM POMOCÍ METODY RAPD

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Metodou RAPD bylo odlišeno 20 genotypů několika planých druhů brambor. Bylo otestováno 7 dekamerických primerů kitu Operon Technologies. Jednalo se o primery OPG 02, OPG O3, OPG 06, OPG 12, OPG 16, OPG 17, OPAW 15, které poskytly dostatečné množství polymorfních zón. Elektroforeogramy byly následně vyhodnoceny shlukovou analýzou na základě Diceho podobnostních koeficientů. Shluková analýza prokázala významné rozdíly mezi testovanými genotypy. Použitelnost metody je však limitována relativně nižší opakovatelností RAPD analýz, přesto ji při dodržení standardních podmínek lze použít pro identifikaci většiny druhů rodu Solanum.

POSOUZENÍ PRAKTICKÉ VYUŽITELNOSTI VYBRANÝCH DNA MARKERŮ REZISTENCE BRAMBORU VŮČI PHYTOPHTHORA INFESTANS

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Byla testována využitelnost vazbových CAPS markerů GP21 a SPUD237 a specifického markeru R1M1 genu R1 ve šlechtění bramboru na rezistenci vůči Phytophthora infestans. Vazbové markery prokázaly vysokou frekvenci výskytu ve studovaném souboru 360 klonů. Marker R1M1 amplifikoval pouze u 16% genotypů, což naznačuje jeho poměrně vysokou specifitu, avšak překvapivě prokázal nízkou asociaci s R1 fenotypem deklarovaným u 32 odrůd. Naše výsledky naznačují vysokou vypovídací schopnost markeru R1M1 pro MAS bramboru při dodržení níže definovaných podmínek křížení.

STUDIUM SEGREGACE MAJORGENŮ ŘÍDÍCÍCH REZISTENCI JABLONÍ VŮČI PADLÍ JABLOŇOVÉMU A STRUPOVITOSTI

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Předmětem studia dvou kombinačních křížení HL 39 (Florina x Malus robusta) x Rubinstep a HL 804 (FAW3566 x A-679-2) x HL 39 (Florina x Malus robusta), byla detekce genů řídících rezistenci vůči padlí jabloňovému (Pl1) a stupovitosti (Vf) a jejich segregace. Pomocí molekulárněgenetických markerů byla vtěchto kříženích prokázána přítomnost 52,5%, resp. 55% jedinců sheterozygotní sestavou Pl1 genu a 60%, resp. 62,5% hybridů vykazující heterozygotní genotyp vgenu Vf. U 6 z 11 zkoumaných hybridů byla zjištěna přítomnost Pl1 genu. Tyto genotypy mohou být využity při tvorbě nových rezistentních odrůd.

NEWSLETTER

Podporujeme