Zemědělství

V soutěži o peníze z EU zatím vede Morava

12. 10. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Mezi zájemci o prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie zatím dominují firmy, univerzity a obce z Moravy. Zatímco v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji už podala projekty více než stovka subjektů, v českých krajích zažádalo o zvýhodněné úvěry či dotace v průměru jen padesát žadatelů z jednoho regionu. Žádosti o podporu svých projektů lze podávat již od 1. července letošního roku. Nejlépe si vede zatím jižní Morava se 115 žádostmi, naopak silně zaostává Karlovarský kraj, kde se o evropské peníze uchází pouze 25 žadatelů.

Co pole přidalo, cena nafty ubírá

12. 10. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Úroda je z drtivé části sklizena a výsledky jsou většinou velmi dobré. Tak komentují letošní žně západočeští zemědělci. Práce na polích však pokračují. Co při nich rolníkům dělá starost, to jsou stoupající ceny nafty. Kde vzít peníze na palivo, je pro mnohé rolníky klíčová otázka podzimu. „Kdybychom neprodávali brambory, ze kterých máme peníze hned, snad bychom ani neorali,“ říká zemědělec Petr Hodan. Razantní růst cen pohonných hmot totiž rolníkům výrazně zvedá náklady. Navíc přišel pro farmáře nešťastně, právě při podzimních pracích, kdy se technika téměř nezastaví.

Zemědělský svaz požaduje dorovnání přímých plateb na 60 pct EU

12. 10. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Zemědělský svaz požaduje pro příští rok dorovnání přímých plateb z Evropské unie na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce tak, jak to Česká republika vyjednala v přístupové smlouvě s EU. Ministerstvo zemědělství slibuje vzhledem k přiděleným zdrojům doplacení 30procentních dotací z Bruselu asi na 50 procent. Nedostatečné podpory mohou ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a zhoršit sociální situaci na venkově, uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský.

Maďarsko nemá sklady pro kukuřici

12. 10. 2004 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Maďarští zemědělci mají v současné době velké problémy s akutním nedostatkem skladovacích prostor pro novou úrodu kukuřice. Ta totiž podle posledních odhadů dosáhla 8,05 miliónů tun, zatímco v minulém roce to bylo 4,53 milionů tun. Lodní doprava po Dunaji je navíc ochromena nízkým stavem. Zemědělci proto musejí nechávat velkou část rekordní letošní úrody venku. Země EU mezitím raději kupují francouzskou kukuřici, která je právě díky ceně dopravy levnější.

Odbahnění rybníka stojí osm milionů

12. 10. 2004 | Zdroj: Boleslavský deník |  Článek

V současné době pracují dělníci z firmy, která čistí bělský rybník Slon, na jeho odbahnění. "Firma odbahňuje pomocí bagru," řekl bělský místostarosta Miroslav Schneider. Jedinou drobnou obtíží, která kvůli čištění rybníka nastane, je přeložení přivaděče vody. Nutnost přeložení se v současné době prověřuje. V případě, že bude přivaděč opravdu nutno přeložit, Bělští budou odkázáni na náhradní zdroj vody.

EK chce snížit limit pro dusitany v mase a zakázat E 216 a E 217

12. 10. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Evropská komise dnes navrhla snížit limity pro obsah dusitanů a dusičnanů v masných výrobcích a dále zakázat užívání konzervujících látek E 216 a E 217 v potravinách. EK uvedla, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přezkoumával použití potravinových přísad řady E 214 až E 219. Nevyhověla konzervující látka propylparaben E 216 a její sůl E 217. Podle některých dřívějších názorů jsou E 216 a 217 nevhodné pro alergiky a astmatiky a škodlivé při požívání ve větším množství. Dusičnany a dusitany jsou soli, kterými se konzervují například uzeniny a párky, aby se zamezilo kontaminaci bakteriemi.

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)

12. 10. 2004 | Zdroj: SZPI |  Článek

Na pozvání ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ing. Jakuba Šebesty včera navštívil SZPI Dr. Zsolt Horváth, zástupce maďarského Národního úřadu pro bezpečnost potravin (Hungarian Food Safety Office). Hlavním tématem společného jednání byl Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva - RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Stejně jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro Českou republiku je i Hungarian Food Safety Office národním kontaktním místem tohoto systému pro Maďarsko.

Babické Hamé otevřelo výrobní závod v Rusku

12. 10. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Jde o první velkou přímou investici firmy s čistě českým kapitálem do ruského potravinářství. "První vlaštovka sice ještě jaro nedělá, ale pilotní projekt může ulehčit cestu případným následovníkům," uvedl při přijetí české delegace u gubernátora Vladimirského kraje český velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. Ministr zemědělství Jaroslav Palas, který se zahájení provozu též zúčastnil, vyslovil přesvědčení, že rusko-český agrární obchod i přímá firemní spolupráce se začnou rozvíjet mnohem dynamičtěji než dosud. Čeští potravináři podle něj mají v Rusku potenciál i v jiných oborech. "Vedle licenční výroby piva nabízíme i technologie pro chov skotu či plemenný materiál," dodal.

Řízení a dozor nad potravinářstvím se soustředí do jednoho úřadu

12. 10. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Po několika odkladech schválila v pondělí 11. října Vláda ČR koncepci českého potravinářství na období do roku 2013. Její součástí je mimo jiné i vznik Úřadu pro potraviny, který by měl pod jednou střechou sjednotit stávající státní dozorové orgány, které bdí nad kvalitou a bezpečností potravin. Jde o koncentraci čtyř institucí, a to Státní veterinární správy ČR, Státní rostlinolékařské správy ČR, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Potravináři přitom po takovém řešení volali již dávno.

Čeští vinaři budou moci žádat o podporu z evropských fondů

12. 10. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Čeští pěstitelé vinné révy mají možnost předkládat své žádosti o finanční podporu na restrukturalizaci vinic v termínu od 1. do 30. listopadu 2004, a to na vinařský rok 2004/2005. Informoval o tom dnes tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podpora restrukturalizace vinic byla podle něj stanovena pro hospodářský rok 2004/2005 ve výši 1 743 010 EUR na plochu 189 ha. V průměru tedy připadá cca 9 200 EUR/ha, což je zhruba 294 000 Kč/ha. „Skutečně vyplacená částka bude ovšem závislá na počtu provedených opatření v rámci Plánu restrukturalizace a přeměny vinic a na počtu žadatelů podle podmínek uvedených v Nařízení vlády č. 245/2004 Sb. o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem,“ upozornil Severa.

NEWSLETTER

Podporujeme