Zemědělství

Hektarové výnosy obilovin, řepky, hrachu, cukrovky a brambor

12. 3. 1999 | Zdroj: VÚZE |  Článek

Hektarový výnos pšenice Zeme výnos 100kg/ha 1985 1992 1993 1994 1995 1996 1997 EUR 15 - - **59,6 60,4 60,1 66,2 Belgie 63,1 66,1 71,9 70,2 72,9 90,3 Dánsko 58,0 61,1 70,0 65,0 75,9 69,9 SRN 60,8 59,9 65,9 67,8 68,9 73,0 Recko 21,4 27,1 27,2 30,2 28,4 25,8 Španelsko 25,9 19,1 30,2 24,9 18,3 32,5 Francie 60,6 65,8 66,0 68,0 66,1 72,7 Irsko 63,5 78,4 78,0 77,2 82,4 90,0 Itálie 35,6 46,7 46,1 46,1

Chicago Board of Trade: závěrečné ceny olejnin k 11.3.1999

11. 3. 1999 | Zdroj: ČTK |  Článek

Chicago Board of Trade: záverecné ceny olejnin k 11.3.1999 Sójové boby (Usc/bušl) mesíc zahájení maximum minimum záver brezen 99 0 0 0 462 kveten 99 478.25 478.75 478 478.25 cervenec99 486 486 485.75 486 srpen 99 0 0 0 487 Sójový olej (Usc/lb) mesíc zahájení maximum minimum záver brezen 99 0 0 0 17.35 kveten 99 18.39 18.39 18.34 18.38 cervenec99 0 0 0 18.

Chicago Board of Trade: závěrečné ceny obiloviny k 11.3.1999

11. 3. 1999 | Zdroj: ČTK |  Článek

Chicago Board of Trade: záverecné ceny obiloviny k 11.3.1999 Pšenice (Usc/bušl)a mesíc zahájení maximum minimum záver brezen 99 0 0 0 276 kveten 99 277.25 277.25 276 276 cervenec99 287 287 286 286.5 Kukurice (Usc/bušl) mesíc zahájení maximum minimum záver brezen 99 0 0 0 217 kveten 99 224.5 224.5 223.75 224 cervenec99 230.75 230.75 230.25 230.

Francouzská tabáková firma Seita zvedla vloni zisk o pět procent

11. 3. 1999 | Zdroj: ČTK |  Článek

Francouzská tabáková firma Seita zvedla vloni zisk o pet procent PARÍŽ 11.brezna (CTK) - Francouzská tabáková spolecnost Seita dnes oznámila zvýšení svého lonského cistého zisku o pet procent na 132,7 miliónu eura z 126,1 miliónu eura v roce 1997. Spolecnost se ohlíží po spojenectví s další evropskou firmou, aby se mohla stát jednou ze svetových spolecností, uvedla dnes agentura Reuters.

Drůbežářský závod Klatovy loni s hrubým ziskem 20 miliónů Kč

11. 3. 1999 | Zdroj: ČTK |  Článek

Drubežárský závod Klatovy loni s hrubým ziskem 20 miliónu Kc KLATOVY 11.brezna (CTK) - Klatovský drubežárský závod zpracoval v lonském roce pres 17 tisíc tun drubeže, což predstavuje mezirocní nárust více než 700 tun. I pres navýšení výroby se hrubý zisk za lonský rok pohybuje okolo 20 miliónu korun, což je na úrovni roku 1997.

Zahraniční trhy agrár. komodit: Obiloviny a olejniny 26.2.1999

11. 3. 1999 | Zdroj: VÚZE |  Článek

ZTAK VÚZE tel: 02/22000316, 317 Zahranicní trhy agrárních komodit Mánesova 75 fax: 02/6273020 Praha 2 PSC 120 58 e-mail: tucek@agrec.cz http://www.vuze.cz Rada: Obiloviny a olejniny Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc. Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová Redakcní uzáverka: 26. 2. 1999 Obsah Seznam zkratek 1. OBILOVINY 1.1 Obiloviny ve svete 1.1.1 Odhad svetové sklizne pšenice v r. 1999/2000 1.1.

Vyšší clo na cukr do konce týdne

11. 3. 1999 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

HN - 11.3.1999 Vyšší clo na cukr do konce týdne Zvýšení celní sazby na dovoz cukru ze všech zemí krome Slovenska vstoupí v platnost pravdepodobne ješte do konce tohoto týdne. "Již jsme dokoncili notifikaci tohoto opatrení u WTO, s nekterými institucemi se ješte jedná," rekl vcera novinárum ministr zemedelství Jan Fencl.

Perspektivy českého chovu prasat po roce 2000

10. 3. 1999 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Světová produkce vepřového masa za posledních dvacet let se zdvojnásobila a k 31. 12. 1997 dle údajů FAO dosáhla úrovně 88 miliónů tun, což představovalo 1,15 bilionů poražených jatečných prasat o průměrné porážkové hmotnosti 77 kg. Nejvyšší rozvoj chovu prasat přitom nastal v Asii, zejména v Číně. Asie v roce 1998 produkcí cca 48 mil. tun vepřového masa dosáhla šedesáti procentuálního podílu na celkové produkci této komodity.

Současné pohledy na standardizaci kvality masa jatečných prasat

10. 3. 1999 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Současný masný průmysl v rostoucí míře vyžaduje standardní, kvalitní surovinu, tj. jatečná prasata o vyrovnaných rozměrech a jakosti masa. Důvodů pro tento požadavek je celá řada. Výkonné automatizované linky jsou dimenzované na určitý rozměr zvířat; jsou-li porážena prasata odlišných rozměrů, vždy nastávají problémy. Úzkými profily jsou zejména vstup do V-dopravníku, pařicí zařízení, výška závěsných drah, nastavení automatických nástrojů, ale i nastavení zvýšených podlah, na kterých pracovníci jatek stojí. Jinde opět nevyrovnaná velikost a kvalita prasat způsobuje problémy při paření. Obtížně se dimenzuje doba a teplota paření u prasat rozdílných rozměrů a rozdílného povrchu těla. Zatímco velká prasata s tmavou srstí se nedopaří, menší bílá prasata se naopak přepaří na lince dimenzované na opačný typ.

Ekonomicky nejzávažnější onemocnění gastrointestinálního traktu výkrmových prasat

10. 3. 1999 | Zdroj: Odborné konference |  Článek

Onemocnění gastrointestinálního traktu společně s onemocněním respiračního aparátu dnes tvoří nejčastější onemocnění prasat, která se významnou měrou podílí na snížení rentability chovu prasat. Mezi ekonomicky nejzávažnější onemocnění gastrointestinálního aparátu prasat ve výkrmu patří dyzentérie prasat a u nás nově diagnostikované onemocnění enteropatie prasat.

NEWSLETTER

Podporujeme