Zemědělství

VARIANTNÍ POSTUPY V PĚSTEBNÍ TECHNOLOGII SLADOVNICKÉHO JEČMENE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Při současných a v nejbližší perspektivě zřejmě pokračujících zhoršených podmínkách odby-tu naší sladařské produkce na zahraničním trhu je nezbytné přehodnocení tradičních přístupů pr-vovýroby, obchodu i zpracovatelů k produkci suroviny (předního zrna), nákupu sladovnického ječmene, výrobě sladu, případně obchodu se sladem. V zájmu optimálního fungování tohoto sys-tému je důležité sladit zájmy celé výrobní a odbytové vertikály pro dosažení přiměřeného ekono-mického efektu všech zúčastněných složek, v podmínkách zvyšování ceny materiálových a ener-getických vstupů. Za této situace je logické, že prvovýroba musí hledat postupy, které budou uve-dené podmínky respektovat.

VYUŽITÍ PÍCNIN A KRMNÝCH PLODIN PRO ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Zemědělství má v poslední době řadu existenčních problémů, jak je všeobecně známo. Pře-bytky rostlinných i živočišných potravin a krmiv na evropském trhu nutí i naše zemědělce ome-zovat pěstování tradičních plodin. Naproti tomu rovněž zásobování energií z běžných fosilních paliv přináší také řadu problé-mů, zejména ekologických i sociálně-ekonomických.

VÝNOSY A POKRYVNOST TRAV A JETELOVIN PŘI UVÁDĚNÍ ORNÉ PŮDY DO KLIDU

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Současná politickoekonomická situace vedoucí k útlumu zemědělské produkce na orné půdě si vynucuje hledání vhodných metod dočasného zakonzervování urči-tého podílu orné půdy tak, aby v budoucnu bylo možné její opětné využívání bez vět-ších problémů a nákladů. Cílem je dále zejména zabránit erozi půdy, šíření plevelů a proplavování živin do spodních vod.

OPTIMALIZACE NEBO EXTENZITA ROSTLINNÉ VÝROBY V PODHORSKÝCH OBLASTECH?

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Marginální - tj. podhorské a horské oblasti v ČR zaujímají dle STŘELEČKA (1996) 48,64% zemědělské půdy. Toto dělení na produkční a podhorské oblasti se v podstatě shoduje s údaji o výnosnosti podniku - podle téhož autora je výnosnost podniku v produkční oblasti 0,0040 a v podhorské oblasti -0,0116 (vztažena k celkovému objemu kapitálu).

SOUČASNÝ STAV CHOVU SKOTU BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Odvětví chovu skotu bez tržní produkce mléka (skot BTPM) představuje asi 65 tisíc krav z celkového počtu 700 tisíc (ČR k 1.1.1997), tj. cca 9 %. Přibližně 15 tisíc plemenic BTPM patří ke specializovaným masným plemenům a jsou dále zušlechťovány čistokrev-nou plemenitbou. Zbylých 50 až 55 tisíc krav BTPM pochází z dojených stád českého strakatého a černostrakatého skotu a po převodu do systému BTPM působí v užitkovém nebo převodném křížení s býky specializovaných masných plemen skotu.

HARMONIZACE PRODUKČNÍCH A MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ TRAVNÍCH POROSTŮ V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V marginálních oblastech představují travní porosty významný a často převažující prvek antropogenního bezlesí a podílejí se zde rozhodující měrou na utváření přírodní rovnováhy krajiny a celé řady jejich ochranných funkcí ve vztahu k půdě, hydrosféře, atmosféře i ke ge-nofondu rostlin i živočichů.

EXTENZITA V OBLASTI PÍCNINÁŘSTVÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Současné tendence v oblasti pícninářství jsou obecně charakterizovány poklesem pěs-tebních ploch pícnin na orné půdě, dále stagnací event. poklesem ha výnosů a tím i celko-vého objemu produkce píce. Dokladem jsou údaje v tab. 1a 2. Příčina je obecně známá - pokles poptávky a odbytu (exportu) po produktech živočišného původu, zejména masa a mléka a s tím spojené snížení stavu dojnic na úroveň 56 % a skotu na úroveň 53 % v ob-dobí 1990-1995. Snižování rozsahu pěstebních ploch a objemu produkce by mělo být kompenzováno zvýšením intenzity produkce a zejména kvality píce.

MOŽNOSTI HOSPODAŘENÍ V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH S OHLEDEM NA ZATRAVNĚNÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pevnou hranici marginálních oblastí nelze vymezit, poněvadž se mění v závislosti na tržním prostředí a na celkové hospodářské situaci u jednotlivých výrobků. Tyto oblasti jsou však multifunkční, na jedné straně jsou nekonkurenceschopné z hlediska výroby, na druhé straně jsou bezkonkurenční jako rezerva pro další doplňující hospodářskou činnost i jako rezerva určité ekologické a krajinné hodnoty.

KONKURENCESCHOPNOST POLSKÉHO ŠLECHTĚNÍ ROSTLIN V OBDOBÍ INTEGRACE S EVROPSKOU UNIÍ

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Konkurenční schopnost polského šlechtění rostlin na domácím trhu se může po-rovnat v kategoriích faktorů srovnatelných a nesrovnatelných. Kategorie nesrovnatelných faktorů konfrontuje finanční sílu zahraničních a domá-cích firem, jejich organizaci, počet kvalifikovaných pracovníků, objem finančních pro-středků investovaných do základního výzkumu a do jakosti odrůd pro odrůdové po-kusnictví. Speciálně do budoucna nelze porovnat možnosti polského šlechtění se za-hraničím v kontextu tvoření transgenních odrůd.

AGRONOMICKÉ POTÍŽE SPOJENÉ S EXTENZÍVNÍM HOSPODAŘENÍM

9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Agronomické potíže spojené s extenzívním hospodařením v Polsku jsou stejně tak spojené s podmínkami půdně klimatickými, jako s činností člověka a různých způsobů pěstování. Technologické bariéry jsou spojené s omezeným vybavením zemědělství. Vli-vy biologické, klimatické a organizační rozhodují o výnosnosti rostlin. Na výnosy má ta-ké vliv určená pěstitelská technologie a podmínky lokality, které určuje člověk. Možnost získat vysoké výnosy proto závisí od agronomických i organizačních činností člověka. Člověk mění bariéry biologické a užívá zákroky, které umožňují získat vysoké výnosy.

NEWSLETTER

Podporujeme