Potravinářství

Výroba hovězího bude letos podle odhadů klesat, spotřeba stoupne

21. 9. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Produkce hovězího masa letos asi opět klesne, a to zhruba o 1,5 procenta na 195.000 tun živé hmotnosti. Vyplývá to z odhadů ministerstva zemědělství. Bude tak pokračovat sestupný trend z předchozích let. Spotřeba by naopak měla po prudkém propadu v roce 2001 dál stoupat na 189.000 tun. V roce 1989 činila výroba hovězího přes 500.000 tun, spotřeba se pohybovala kolem 480.000 tun. Vzhledem k cenovému nárůstu po roce 1990 zájem lidí o toto maso klesal.

Vývozci mléka začali pouštět Bruselu žilou

20. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Agrární podnikatelé z České republiky čerpají nejvíce z nových členských zemí Evropské unie na podporu exportu do třetích zemí. Od vstupu již získali z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) 1,332 miliónu eur, tedy zhruba 43 miliónů korun. Na červencové výplatní listině se přitom z nováčků ocitla zatím jen trojice zemí: Česko, Slovensko a Polsko. Přitom Slovensko dosáhlo zhruba na pětinu částky, která směřuje do Česka, Polsko pak na necelá dvě procenta z našeho objemu. Peníze směřující do českého agrárního sektoru jsou využívány především na subvencovaný vývoz mléka a mléčných výrobků a na podporu užití sušeného odstředěného mléka při jeho zpracování na kasein.

Spotřeba králičího masa kolísá, drží se na předních místech v EU

20. 9. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Spotřeba králičího masa v Česku kolísá a v posledních letech se projevuje mírný pokles pod úroveň tří kilogramů na hlavu ročně. V 90. letech to bylo nad třemi kilogramy, například v roce 1991 téměř čtyři kilogramy. Navzdory zdánlivě nízké konzumaci se Češi řadí v pojídání tohoto masa na přední místa v Evropě. K zemím s nejvyšší spotřebou patří Itálie s téměř pěti kilogramy na hlavu ročně, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. Převážná část domácí spotřeby se zajišťuje samozásobením z drobných chovů.

Dotované mléko do škol letos s novými pravidly

20. 9. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Každý den si mohou od září letošního roku žáci prvních až devátých tříd základních škol kupovat dotované mléko a další mléčné výrobky. Umožňuje to národní dotační program Školní mléko a nově i příspěvek Evropské unie. Lékaři a odborníci na výživu si od zvýšení podpory a pestřejší nabídky slibují růst zájmu škol a změnu mnohdy velice nezdravých stravovacích zvyklostí u dětí. Podle výměru ministerstva financí jedno čtvrtlitrové balení neochuceného či ochuceného mléka přijde žáky na 3,50 Kč, když v obchodech se běžně prodává za osm i více korun.

ZPRÁVA O TRHU VÍNA A VINNÝCH HROZNŮ - červenec 2004

17. 9. 2004 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Průměrná cena průmyslových výrobců stolního vína lahvového se v červenci 2004 ve srovnání s červnem snížila, u bílého stolního lahvového vína o 1,20 Kč/l (o 3,7 %) na 31,80 Kč/l, u červeného stolního lahvového vína se snížila jen nepatrně (o 0,30 Kč/l na 32,20 Kč/l, tj. o 0,9 %). Průměrná cena sudového vína bílého se v červenci také snížila, a to o 16,7 % (o 3,80 Kč/l) na 18,70 Kč/l, cena sudového červeného vína se snížila o 0,50 Kč/l na 20,00 Kč/kg, tj. o 2,3 %. Průměrná cena stolního vína v tetrapacku činila u červeného vína 21,- Kč/l.

ČMSM: Exporty mléka do zahraničí poškozují naše mlékárny

17. 9. 2004 | Zdroj: Agris |  Článek

Nebývalý nárůst vývozů mléka od tuzemských prvovýrobců do zahraničí po vstupu do EU je podle Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) „naprosto nepochopitelný postup“ zemědělců. ČR tak nejenže přichází o možnost vytvořit na svém území v mlékárenských produktech přidanou hodnotu, ale do budoucna si také „zadělává“ na pokles produkce této komodity. Podle dostupných statistických údajů bylo za první tři měsíce od našeho vstupu do EU vyvezeno téměř 6,5 milionu kg mléka s obsahem tuku v balení větším než 2 litry, čili mléka přepravovaného v cisternách.

Farmář dělá kozí sýr pro prasata. Lidem chutná

17. 9. 2004 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Stovky obyvatel i návštěvníků jižních Čech míří do Novohradských hor, aby tam ochutnaly krmení pro zvířata. Čeští sedláci, kteří nemohou splnit hygienické normy Evropské unie, totiž přišli na to, jak nařízení Bruselu obejít. Kozí sýry a další mléčné výrobky z biofarem prodávají jako krmivo pro zvířata. Na kupujícím pak záleží, zda vyhlášenou delikatesu předhodí svému psovi, nebo ji sám zkonzumuje. "Nic jiného nám nezbývá. Abych totiž mohl kozí sýr prodávat oficiálně lidem, musel bych do hygienického zázemí na statku investovat nejméně tři miliony korun. A kde bych asi vzal takové peníze," říká čtyřicetiletý Petr Hájek, sedlák z Pohorské vsi na úpatí Novohradských hor.

Starobrno drží výstav piva

17. 9. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Přestože výstav českých pivovarů celkově klesl o téměř čtyři procenta, Starobrnu se podařilo výstav udržet. Za první pololetí roku 2004 činil 392 tisíc hektolitrů, což je stejně jako loni ve stejném období. O 50 procent vzrostl za půl roku 2004 export, Starobrno vyvezlo 421 tisíc hektolitrů piva. Tradičně největší zájem je o světlé pivo, kterého v prvních šesti měsících tohoto roku pivovary vyrobily 383 tisíc hektolitrů. Tmavého jen osm tisíc hektolitrů, řezaného tisíc hektolitrů. Společnost Starobrno se sloučila v roce 2002 se znojemským Hostanem. Značky Starobrno a Hostan jsou na jižní Moravě dominantní, nyní zabírají pět procent tuzemského trhu.

Mají regionální pivovary budoucnost?

16. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Příklad hlineckého pivovaru a piva Rychtář dokazuje, že malé pivovary mají svoje místo na slunci. Pod pečlivým vedením ředitele hlineckého pivovaru ten pivovar jednoznačně vzkvétá. Sám, ač nejsem pivař, si Rychtáře občas dám, tak jednou týdně k jídlu. Jednak je to pro mě jako pro Hlinečáka věc zásadního patriotismu a jednak by se mi výrazně nelíbila monokultura nějakých pěti velkých pivovarů. To by bylo totéž, jako kdyby se k pití prodávala pouze kokakola. Nepochybuji o tom, že malé pivovary budoucnost mají.

Letní sucho snížilo úrodu chmele

16. 9. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka |  Článek

Pěstitele chmele zřejmě mírně zklame letošní úroda. Přestože oproti loňsku bude vyšší, ještě na začátku léta vypadala ještě lépe. Jasno budou mít ale chmelaři až po sklizni. "Květen a červen přinesl optimální růst chmele. Byl dostatek srážek a ne vysoké teploty. Od 8. července do půli srpna ale prakticky nezapršelo, což je období, kdy se tvoří chmelové hlávky. Hlávek je sice hodně, ale jsou malé. To přinese nižší výnos proti očekávání," sdělil Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Zatímco loni byl výnos v průměru 0,93 tuny z hektaru, letos se bude pohybovat kolem průměrné jedné tuny z hektaru.

NEWSLETTER

Podporujeme