Lesnictví

CELOSTÁTNÍ SEMINÁŘ NATURA 2000

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Česká lesnická společnost uspořádala 25. dubna v Loděnici u Berouna celostátní seminář NATURA 2000. Odbornou garanci převzal Ing. Petr Moucha ze SCHKO ČR, odborné referáty přednesli RNDr. Petr Roth, CSc., z MŽP ČR, Ing. Jiří Pokorný a RNDr. František Pojer z AOPK ČR ...

LESNICKÉ PODKLADY PRO NATURU 2000

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Spolupráce lesníků a ochránců přírody po celá desetiletí pokulhávala ke škodě obou stran. Nyní však nastává situace, kdy je spolupráce nejen možná, ale i politicky nezbytná. Jednou z podmínek přijetí České republiky do Evropské unie (EU) je totiž do června 2004 vymezit a následně zabezpečit soustavu území zvláštní ochrany podle směrnice 92/43 EHS...

OCHRANA LESA A NOVÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Společenské potřeby vyžadují hodnocení vztahu myslivosti a ochrany lesa podle ekosystémového přístupu. Nemůže tedy jít výhradně jen o lesnické, nebo naopak pouze o myslivecké hledisko. To je dáno i tím, že zákon o lesích i zákon o myslivosti považují les i zvěř za obnovitelné přírodní bohatství. S určitým zjednodušením můžeme říci, že vztahy mezi ochranou lesa a myslivostí jsou dány možností jejich vzájemného ovlivňování.

KYSELÁ MLHA - ŠKŮDCE LESA

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Výzkumníci bernské univerzity mají důkazy o tom, že kyselá mlha škodí stromům právě tak, jako kyselý déšť. Tuto zprávu přináší “Pressetext Europa”. Jemné kapičky mlhy absorbují škodlivé látky ze vzduchu až 25krát účinněji než dešťové kapky, a vytvářejí tedy skutečná jedovatá mračna. Vědcům se však zatím nepodařilo zjistit kolik těchto kapiček, jaký podíl, se dostane skutečně do lesa. Vnášení “mlžné vody” závisí na rozptýlení a velikosti kapiček ve vzduchu, na turbulenci a rychlosti větru a na povrchových vlastnostech listů rostlin.

VYŠŠÍ VÝNOS I PŘI NIŽŠÍ PRODUKCI

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Rakouský papírenský průmysl vyprodukoval v roce 2001 o 3,1 % méně výrobků než v předchozím roce, a přesto měl obrat vyšší o 2,8 % a dosáhl rekordní výše 3,66 mld. eur. Prezident Spojeného papírenského průmyslu Austropapier M. Gröller tak mohl konstatovat: “To znamená, že při snížení produkce můžeme držet stabilní ceny. Novým receptem na odstavení strojů jsme zvládli krizi”.

PRO RAKUŠANY JE LES NEJOBLÍBENĚJŠÍM REKREAČNÍM MÍSTEM

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Na objednávku Rakouských spolkových lesů (ÖBf) se uskutečnil výzkum názoru obyvatel na téma Les a využití přírody k rekreaci. Z tisíce dotázaných 73 % odpovědělo, že během měsíce vícekrát navštěvují les, 10 % dokonce téměř denně. Nejčastějším využitím volného času jsou procházky (88 % dotázaných) a sport (43 %).

PO ROCE 2006 JEN 40 ABSOLVENTŮ LESNICKÉ ŠKOLY ROČNĚ

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

V roce 2006 skončí svou činnost lesnická škola v městě Gaifarn a zbývající školu v městě Bruck/Mur bude ročně opouštět 40-50 absolventů. Tito absolventi (studium končí maturitou) mohou plnit řídící funkci v podnicích do 3600 ha (podle novelizovaného lesního zákona, který vstoupí v platnost v polovině t.r.) a musí být pro svou funkci dobře připraveni.

OPTIMIZACE OBMÝTNÍ DOBY SMRKOVÝCH POROSTŮ

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Obrovské škody, které způsobil dne 26. září 1999 ve smrkových porostech pohoří Ostalb orkán Lothar, byly podnětem k novým úvahám o délce obmýtní doby v ohrožených smrkových porostech. Výchozí údaje k hospodářským a kalkulacím poskytly čtyři nejvíce poškozené lesní závody z celkové kalamitní plochy 4100 ha. Škody se zvětšovaly od III. do VI. věkové třídy porostů vždy přibližně o 50 %.

POKUSY S VÝSADBOU SAZENIC V “MINISKLENÍCÍCH”

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Takto se označují ochranné obaly sazenic (Treeshelters, Schutzhllen) v podobě až 2 m vysoké plastové roury s větracím otvorem nebo bez něj a s opěrnou tyčkou. Metoda byla navržena v Anglii. Pětileté výsledky ověřovacích pokusů v oblasti LZ Minden s dubovými sazenicemi tří výškových tříd (30-50, 50-80, 120-140 cm) a s délkou obalů 120 a 150 cm naznačují, že jde o dražší, ale úspěšnou metodu, použitelnou při zvýšeném ohrožení sazenic zvěří nebo ohryzem hlodavci v těchto speciálních případech:

ZÁSADY PĚSTOVÁNÍ PRO BAVORSKÉ STÁTNÍ LESY

1. 6. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Po 20 letech platnosti zásad pěstování vydala Bavorská správa státních lesů (BSFV) jejich nové znění. Přepracované Zásady pochopitelně vycházejí z platného lesního zákona, pro státní lesy jsou závazné a pro soukromé lesy se doporučují jako pomůcka.

NEWSLETTER

Podporujeme