Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Co s přebytkem zemědělské půdy?

13. 4. 2006 | Zdroj: Agroenvi.cz | Článek

Jednou z nejperspektivnějších možností řešení využití nadbytečné zemědělské půdy je orientace produkce na energetické plodiny, to znamená rychlerostoucí dřeviny (r. r. d.), řepku, obiloviny, různé traviny (např. Miscantus) a výrobu etanolu ze zemědělských produktů (obilí, brambory, cukrovka), na této půdě vypěstovaných. Nárůst přebytku zemědělské půdy vlivem zvyšování intenzity zemědělské produkce je celoevropským problémem. V České republice zatím problém přebytku není tak markantní, neboť přechodný pokles intenzity zemědělské výroby byl provázen i prudkým poklesem poptávky. Tím je využití ploch zemědělské půdy stále relativně vysoké.

Omyl a doznání českých vodohospodářů

13. 4. 2006 | Zdroj: tyden.cz | Článek

„Letošní velká voda byla zase jiná, než jsme čekali,“ říká rezignovaně Vítězslav Nečas z Povodí Moravy. Série velkých vod v posledních deseti letech podle něho zásadně změnila uvažování odborníků: „Ukázalo se, že technokratická řešení nefungují. Zadržet vodu tak, aby se nikde nevylila, prostě nejde - musíme jí proto dát naopak prostor.“

Řeky se znovu zvedly

12. 4. 2006 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Srážky posledních dnů a hodin opět způsobily vzestup hladin řek v povodí Berounky a Sázavy, dnes ráno ale kulminovaly. Na dolním úseku Sázavy v Nespekách je podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu z dnešních 14:45 setrvalý stav při mírném překročení prvního stupně povodňové aktivity. Berounka ve Zbečně kulminuje na druhém stupni povodňové aktivity, v Berouně zatím hladina zvolna stoupá, pokles očekávají hydrologové večer a stav bdělosti by neměl být dosažen.

Kritici vedení obchvatu Prahy přes Suchdol se obrátili na EU

12. 4. 2006 | Zdroj: ČTK | Článek

Kritici vedení severozápadní části automobilového obchvatu Prahy přes Suchdol a Březiněves se obrátili na představitele Evropské unie. Uvádějí, že tato trasa přináší ekologická a bezpečnostní rizika. Navíc by podle nich byla dražší než varianta vedení okruhu dále od metropole ve středních Čechách, kterou prosazují. Několik ekologických sdružení a radnice Suchdola, Lysolají a Dolních Chaber požádalo některé zástupce Evropské komise, aby o věci jednali s českou vládou. Napsali jim to v dopise, který ČTK poskytl místostarosta Suchodola Petr Hejl.

Internet dobývá český venkov

12. 4. 2006 | Zdroj: tyden.cz | Článek

Němčovice s pouhými sto dvaceti obyvateli spravují čtvrté nejlepší webové stránky v zemi. Venkov prudce zvyšuje počítačovou gramotnost a amatérští tvůrci obecních stránek začínají kvalitou předhánět lidi z radnic velkých měst. Éra mnoha tištěných obecních zpravodajů a městských novin se možná blíží ke konci: přinejmenším dostávají silného konkurenta. Co více - minulý týden vyhlášené výsledky soutěže Zlatý erb "o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí" naznačují, že internet se stává součástí vesnické kultury.

Záplavy u LČR

12. 4. 2006 | Zdroj: Silvarium | Článek

Podnik LČR je připraven pomoci oblastem postiženým povodní. Také státní podnik Lesy České republiky, správce státního lesního majetku s posláním veřejného statku, se snaží stejně jako představitelé státu, podnikatelského sektoru i neziskových organizací poskytnout maximální možnou pomoc oblastem postiženým v minulých dvou týdnech povodněmi. „Třebaže jsme nepřízní počasí sami zasaženi, cítíme solidaritu se všemi poškozenými a považujeme za žádoucí podpořit podle svých možností ty, kteří jsou na tom nejhůře. Chceme tak pomoci obětem velké vody zvládnout jejich tíživou situaci,“ říká František Koníček, pověřený řízením LČR.

Zelení chtějí upřesnit definici likvidace odpadů spalovnami

12. 4. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Strana zelených chce upřesnit definici nakládání s odpadem ve spalovnách, aby zamezila různým výkladům zákona, které by mohly otevřít cestu dovozu z Německa. Naposled v pondělí ministerstvo životního prostředí zamítlo dovoz 80.000 tun německých odpadů do pražských Malešic. Tvrdí, že odpad nelze použít jako palivo, tudíž může zakázat jeho dovoz. Kvůli podobnému rozhodnutí se ministerstvo soudí s firmou, která chtěla německý odpad spalovat v liberecké spalovně Termizo. Rozhodnutí vychází pouze z výkladu ministerstva, což je možné zpochybnit, řekla dnes novinářům vedoucí plzeňské kandidátky zelených Eva Tylová.

Strany spojuje slib péče o lesy a ekologické zemědělství

11. 4. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

V programech všech stran, které se podle průzkumů veřejného mínění asi dostanou po červnových volbách do sněmovny, se objevuje téma protipovodňové ochrany. V péči o veřejný prostor slibuje většina také péči o druhovou pestrost lesů a podporu ekologickému zemědělství. Strany se liší v názoru na míru spolurozhodování veřejnosti o životním prostředí, tedy v tom, jaký prostor by měli lidé dostat v připomínkovém řízení ke stavebním záměrům.

Výzva zemědělcům a občanům

11. 4. 2006 | Zdroj: APIC-AK | Článek

Česká republika, její občané, zemědělci a další podnikatelé byli opět ve značném rozsahu postiženi povodněmi a záplavami. Ministerstvo zemědělství orientačně zjistilo, že bylo zaplaveno cca 48 tis. hektarů zemědělské půdy. V zaplavených oblastech dojde ke zničení ozimých obilovin, řepky a některých víceletých pícnin. Některé zaplavené plochy nebude možno použít pro osetí jařinami. Vznikly škody na zásobách krmiv a na zemědělských stavbách. Poškozeny byly i obytné domy a majetek zemědělců.

Globální oteplování hrozí vyhubit tisíce rostlin a zvířat

11. 4. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Globální oteplování se stane v následujících desetiletích hlavní příčinou vyhynutí tisíců rostlinných a živočišných druhů od tropických And až po Jižní Afriku. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil časopis Conservation Biology. "Globální oteplování patří mezi nejvážnější hrozby pro biodiverzitu planety a podle některých scénářů by mohlo soupeřit nebo dokonce předčit ohrožení, jaké představuje odlesnění," uvádí studie. "Tato studie poskytuje ještě silnější vědecké důkazy, že globální oteplování povede ke katastrofickému poklesu počtu druhů na celé planetě," říká Jay Malcolm z Torontské univerzity a hlavní autor studie, na níž pracoval s vědci ze Spojených států a Austrálie.