Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Libčeves má šanci zbavit se odpadů, obec dostane na odvoz dotaci

20. 4. 2006 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Libčeves na Lounsku, kde hoří už od neděle nelegálně navezený komunální odpad z Německa, má šanci se ho zbavit. Ministerstvo financí v úterý přislíbilo starostce obce Vlastě Staňkové dvoumilionovou dotaci, z níž může uhradit odvoz zbytku odpadu a toxického popela na zabezpečenou meziskládku. "Pokud peníze dostanu, po uhašení odvoz odpadu zařídím. Jeho uskladnění pak stát bude asi účtovat německé straně, nebo si odpad Němci odvezou," řekla dnes ČTK Staňková.

Největší sluneční elektrárna v ČR roste na Svitavsku

20. 4. 2006 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

V Opatově, obci mezi Českou Třebovou a Svitavami, se v těchto dnech dokončuje dosud v České republice největší elektrárna využívající sluneční energii. Zařízení bude mít výkon slušných 60 kilowattů a plochu panelů 500 čtverečních metrů. S připojením zdroje k veřejné síti se počítá v květnu, řekl majitel firmy HiTechMedia Systems z Uherského Hradiště Vladimír Mléčka.

Greenpeace: Oficiální statistiky dopady Černobylu podceňují

19. 4. 2006 | Zdroj: Euractiv.cz | Článek

Podle zprávy, kterou včera vydalo ekologické hnutí Greenpeace, jsou následky havárie v Černobylu mnohem vážnější, než říkají oficiální statistiky. Zatímco údaje OSN hovoří o maximálně 9 tisících úmrtí následkem havárie, podle Greenpeace jsou alespoň desetkrát vyšší. Závěry zprávy ekologů tak zpochybňují výsledky, ke kterým dospělo v září loňského roku Černobylské fórum, skupina odborníků složená ze zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a zástupců Světové obchodní organizace (WTO). Ta přišla s odhady, podle nichž si černobylská havárie vyžádala či ještě vyžádá 4 až 9 tisíc lidských životů - obětí rakoviny z následků radiace.

Pokud odpad z Libčevsi do konce dubna neodvezou, pošleme do Německa fakturu

19. 4. 2006 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | Článek

“Opravdu nechápu, proč někdo libčeveskou skládku stále zapaluje a komplikuje tak život lidem v širokém okolí. Je škoda, že se nepodařilo přesvědčit vedení města Louny, kterému jako jedinému dává zákon v tuto chvíli do ruky nejúčinnější páky [1], aby zajistilo odvoz odpadu na zabezpečené místo, kde by počkal do chvíle, kdy jej Němci převezmou – ministerstvo financí přitom přislíbilo, že veškeré náklady zaplatí. Každopádně by měl odpad z Libčevsi zmizet nejpozději do konce měsíce, vyprší totiž lhůta, kterou jsme dali Sasku-Anhaltsku na jeho odvoz [2]. Pokud se tak nestane, zlikvidujeme jej na náklady českého státu a pošleme do Německa fakturu.

Ekologie přiblížila ČSSD zeleným

19. 4. 2006 | Zdroj: Zlínské noviny | Článek

Sociální demokraté chtějí v případě volebního vítězství výrazně podpořit budování alternativních zdrojů energie. Na tyto účely by uvolnili až patnáct miliard korun. Strana to uvádí v ekologickém manifestu, který při včerejší návštěvě elektrárny Ledvice na Teplicku představil premiér Jiří Paroubek. " Do roku 2030 by měl podíl v zemi vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů stoupnout ze současných tří na zhruba dvacet procent," uvedl Paroubek. Ekologický program ČSSD považují za velmi kvalitní představitelé Strany zelených, která na životní prostředí klade největší důraz. Zároveň však tvrdí, že od nich kolegové ze sociální demokracie zřejmě v mnohém opisovali. " Hodně bodů je natolik společných, že lze uvažovat o tom, že autoři manifestu byli významně inspirováni naším programem," uvedla místopředsedkyně zelených Džamila Stehlíková.

Registr kontaminovaných ploch

19. 4. 2006 | Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský - ÚKZUZ | Soubor Soubor

Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových látek a rizikových prvků. Rozsah a způsob tohoto sledování stanovuje Ministerstvo zemědělství (§ 10 zákona). Výsledky uvedeného sledování jsou vedeny v databázi "registru kontaminovaných ploch".

WWF: Tatry mají plán, který je zničí

19. 4. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Víc sjezdovek, vleků i cest pro turisty. S tím vším počítá plán rozvoje. Podle ekologů ohrozí existenci Tatranského národního parku. Světový fond ochrany přírody (WWF) kritizuje studii rozvoje Vysokých Tater, která zvítězila ve vládní soutěži vypsané po větrné smršti v listopadu 2004. Studii vybral jako nejlepší vládní výbor založený za účelem obnovy a dalšího rozvoje Vysokých Tater minulý rok a zaplatil za ni dva miliony korun. Studie má být základem pro nově vytvářený územní plán nejmenších evropských velehor. Počítá s výstavbou a rozšířením sjezdovek na Skalnatém Plese, Hrebienku a Solisku, plánuje zřízení nových lesoparků se sportovními atrakcemi, otevření nových turistických chodníků nebo vytvoření vodní plochy určené na umělé zasněžování sjezdovek.

Neposkvrněná Šumava

19. 4. 2006 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Po žluté turistické značce se vydávám z Nové Pece směrem na Plešné Jezero. Žene mě vnitřní touha po divoké přírodě, kde neleží na zemi odpadky, lidé nekřičí a kam mají auta vjezd zakázán. Po týdnu na Šumavě se pomalu začínám bát, že takové místo zde neexistuje.

Sněmovna schválila miliardy na povodňové škody

18. 4. 2006 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Sněmovna dnes schválila uvolnění pěti miliard na povodňové škody.Vláda chce peníze získat z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Kvůli uvolnění peněz kabinet novelizoval státní rozpočet na letošní rok. Proti návrhu mají výhrady opoziční poslanci. Například ekonomický expert ODS Martin Kocourek poznamenal, že díky výplatě dividend uvedených společností získají vedle státu peníze i ostatní akcionáři, což znamená, že na povodních vydělají. "Vydělávat na povodních nepovažujeme za zcela ideální," poznamenal Kocourek. I přes jisté protesty novelu opoziční poslanci podpořili.

Balkán pod vodou. Boří se hráze

18. 4. 2006 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Hladina Dunaje je na Balkáně nejvyšší za sto let. Tisíce lidí byly evakuovány, ekonomické škody jsou obrovské. Tisíce záchranářů v Rumunsku, Bulharsku a Srbsku jsou stále v pohotovosti. Snaží se vystavět hráze kolem Dunaje. Jsou však místa, kde se naopak hráze úmyslně boří. To proto, aby se voda mohla rozlít do okolních polí a pastvin. Tím způsobí méně škody. Tak se to stalo například u rumunské obce Roseti, kde by měla okolní půda pohltit až 2000 milionů krychlových metrů vody.