Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Ekologové navrhli Ambrozkovi doplnění soustavy Natura 2000 na jižní Moravě

22. 11. 2005 | Zdroj: Enviweb.cz | Odkaz Odkaz

Sdružení Arnika a ZO ČSOP Veronica dnes zaslala ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi dopis (1), ve kterém navrhují doplnit seznam evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 v tzv. panonské oblasti. Požadavek na doplnění tohoto seznamu vyplývá ze závěrů tzv. biogeografického semináře, na němž Evropská komise hodnotí návrhy lokalit Natury 2000 jednotlivých zemí, a který se konal v září tohoto roku v maďarském Sarródu. Panonská oblast zahrnuje asi 4% území České republiky a nachází se na části jižní Moravy.

Závěrečná zpráva ředitelů evropských agentur pro životní prostředí

22. 11. 2005 | Zdroj: Agris | Soubor Soubor

Ve dnech 28.-30.9.2005 se uskutečnilo v konferenčním centru Floret v Praze-Průhonicích páté jednání ředitelů evropských agentur pro životní prostředí (EPA). Výstupem tohoto třídenního jednání, jehož program byl zaměřen na stav životního prostředí v České republice a v Evropě, ale i na globální problémy, je závěrečná zpráva ředitelů evropských agentur pro životní prostředí. Závěrečná zpráva poukazuje na to, jak kvalitní environmentální regulace může napomoci nejen k řešení problematických otázek stavu životního prostředí, ale jak může být prospěšná i pro řešení některých ekonomických souvislostí.

Vliv činnosti žížal na prostředí

22. 11. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Výzkum způsobů, jakými žížaly mění prostředí. Zvláštní pozornost je věnována půdě v lesích a dále potřebě opatrnosti při zavádění žížal do zahradnických kultur. Odborník Lee Frelich z amerického výzkumného centra Minnesotta Center for Hardwood Ekology se snaží vyvrátit jeden z největších mylných názorů o žížalách – že jsou původní v severských listnatých lesích USA. Prohlašuje, že toto neplatí v severním Wisconsinu, severním Michiganu a celé Minnesottě. Všechny druhy žížal v těchto oblastech jsou evropského původu a přišly s evropskou kolonizací.

Ochranáři rozdělili dotace

22. 11. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Skoro dva milióny korun, určené horalům pravidelně udržujícím horské louky, letos rozdělila Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). „Finanční příspěvky na podporu údržby horských luk se poskytují z krajinotvorného programu ministerstva životního prostředí z programu péče o krajinu,“ upřesnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. „Cílem je zlepšit přírodovědnou, krajinotvornou, estetickou a rekreační funkci lučních enkláv,“ doplnil.

Hlavní směry činnosti ČMMJ po III. Sjezdu

21. 11. 2005 | Zdroj: Agris | Soubor Soubor

Českomoravská myslivecká jednota na svém III. sjezdu dne 19. listopadu 2005 projednala výsledky své činnosti za dobu od II. sjezdu ČMMJ a na základě diskuse schválila směry další práce Českomoravské myslivecké jednoty. Součástí této diskuse bylo také zdůraznění skutečnosti, že pro další udržení a rozvoj myslivosti je nutná spolupráce všech členů organizace tak, aby bylo efektivně využito jejich zkušeností a odbornosti v práci ČMMJ. Základním úkolem ČMMJ je dostat do podvědomí myslivců i nemyslivecké veřejnosti, že myslivost je kontinuálně nedílnou součástí přírodoochranářského dění.

Soud nařídil ekologům, aby se Švarcovi omluvili za Ropáka

21. 11. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Brněnský krajský soud udělil ekologickému sdružení Děti Země povinnost se omluvit bývalému šéfu společnosti Unipetrol Pavlu Švarcovi za tvrzení, proč mu byla udělena cena Ropák roku 2002. Soud tak potvrdil rok starý verdikt brněnské justice. Původně chtěl Švarc i 100 tisíc korun za poškození dobrého jména, později ale od požadavku ustoupil.

V mase ryb chycených v Labi veterináři našli příliš rtuti

21. 11. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

V rybách vylovených z řeky Labe našli pracovníci Státního veterinárního ústavu Praha nadlimitní množství rtuti. "Nejnižší průměrné hodnoty jsme zjistili v Děčíně, nejvyšší absolutní hodnoty v Obříství na Mělnicku a u Dvora Králové nad Labem," řekl pracovník ústavu Jan Rosmus.

Tatry rok po vichřici nevědí jak dál

21. 11. 2005 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Vyrostou ve Vysokých Tatrách nové sjezdovky, hotely a atrakce? Nebo se zpřísní ochrana a turistický ruch se bude rozvíjet spíše pod horami? To zatím nikdo neví a přesně rok po ničivé smršti je zatím v Tatrách jisté pouze jedno - spory o další podobu hor pokračují. Včera to potvrdila také konference Vysoké Tatry 2005, na které vládní výbor představil vítěznou studii rozvoje vichřicí zasažené oblasti.

Konference ornitologů: kroužky versus čipy?

21. 11. 2005 | Zdroj: Noviny Svitavska | Článek

Amatérští ornitologové z celé republiky si poprvé dali dostaveníčko o víkendu v Litomyšli. Na internátu pedagogické školy se konal aktiv spolupracovníků kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Na konferenci se sešlo sto třicet ornitologů. Vyměňovali si zkušenosti, diskutovalo se o výsledcích výzkumu. I přes letitou tradici kroužkování je populární čipování ptáků. "Čipování je veterinární záležitost pro ptáky v chovech. Vysílačkami se zkoumá jejich migrace. Lidé znají Africkou Odyseu Českého rozhlasu, kdy se sledovali čápi černí. Pro menší ptáky chybí miniaturní vysílačky," říká Jaroslav Cepák, vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea.

Dobrovolníci se učili stopovat vlky a medvědy

21. 11. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Čtyři desítky dobrovolníků se o víkendu školily v Huslenkách na Vsetínsku na členy takzvaných vlčích hlídek, které kontrolují v Beskydech výskyt velkých šelem. Tedy vlků, rysů a medvědů. „Původním účelem hlídek bylo zabraňovat pytláctví a hlídat šelmy. Když už ale lidé v terénu jsou, tak sledují pohyb dalších chráněných druhů zvířat, jako je tetřev či jeřáb,“ řekl jeden z pořadatelů semináře Leo Košťál ze sdružení Beskydčan. Hlídky jsou zesíleny zejména v zimě, kdy jsou šelmy likvidovány kvůli zimní srsti. Hlídky v lesích odlévají stopy zvířat, odebírají vzorky trusu. Na úvodním semináři se dobrovolníci naučili také rozeznávat stopy, měřit je a zaznamenávat.