Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Včely v úle rozhodně nespí, už teď se chystají na jaro

15. 3. 2005 | Zdroj: Noviny Vysočiny | Článek

Jaký bude asi letos rok, ptají se včelaři. V dobré paměti totiž mají loňské jaro, kdy jim až polovinu včelstev zničila nevhodná skladba potravy na zimu, tak zvaná melicitóza. Suchá zima neškodí "Toho se letos nebojíme,"říká učitel včelařství a majitel šlechtitelského chovu Pavel Průša a pokračuje: "Letošní mrazy a suchá zima včelám neškodí, ale nesmí trvat dlouho. Dobře ošetřená včelstva nebudou mít problémy. Navíc se už v teplejší části ledna mohly včely na krátkou dobu prolétnou a vyčistit si tak výkalové váčky."Včela totiž veškerý odpad, který za zimu nashromáždí, udržuje ve výkalovém váčku. Pokud jej ovšem alespoň jednou za zimu nevyprázdní, může dojít k povolení svalů, které obsah váčku vypustí v úlu. Protože však tyto zbytky obsahují cukr, ostatní včely jej začnou lízat a všechny dostanou úplavici.

Zvířata přes veškerou pomoc hynou hlady

15. 3. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Lidé se mohou domluvit s myslivci a nosit ke krmelcům. Krutá a dlouhá zima decimuje populaci zvěře na Tachovsku. Pod sněhem si nemůže najít potravu, a tak bloudí zesláblá krajinou. Zvířata dokonce ztrácejí i přirozenou plachost a nejednou se zatoulají až do měst. „Jednu srnku našli ležet na poli v Plané. Když ji přivezli, byla vysílená a apatická. Do dvou dnů pošla,“ popisuje Karel Bobál ze záchranné stanice handicapovaných živočichů ve Studánce na Tachovsku. Stejný osud potkal i srnce, který zabloudil v Tachově na sídliště. Obě zvířata vážila zhruba 10 kilogramů. Kdyby měla dostatek potravy, mohla touto dobou vážit o 20 kilogramů více.

Návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů

15. 3. 2005 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | Soubor Soubor

(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

Bioakumulace, toxicita a toxický efekt

15. 3. 2005 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Bioakumulace a toxicita jsou dva navzájem prolínající se pojmy. Pokusím se vám v dnešním článku ukázat, jak důležitá je pro nás znalost obou, protože cokoliv škodlivého dáme přírodě, nám příroda mnohonásobně vrátí. Problematika bioakumulace není pro nikoho, kdo se zajímá o biologii nebo jiné z přírodních věd, nijak neznámou, ale nikde v médiích o ní pravděpodobně neuslyšíte, ani se o ní v některém z běžných časopisů nedočtete nic moc podrobného. Přesto je třeba problematiku biokamulace znát, neb ovlivňuje přímo či nepřímo náš každodenní život.

Brambory ze zkumavky

15. 3. 2005 | Zdroj: Ekonom | Článek

V srdci bramborářského kraje Vysočina, v Havlíčkově Brodě, existuje speciální nemocnice pro brambory. Tohle u nás ojedinělé zařízení provozuje Výzkumný ústav bramborářský. Pod rukama odborníků tu české zemáky procházejí speciální léčebnou kúrou, jejímž výsledkem je ozdravená sadba. Když čeští zemědělci nedokážou konkurovat produkci ze zahraničí cenou ani výnosem, musí se soustředit na kvalitu. Základem jsou zdravé porosty. "Největším nebezpečím pro brambory jsou virózy. Žádný postřik nedokáže viry spolehlivě zahubit. Záludnost je v tom, že infikované hlízy vypadají na první pohled nezávadně. Pěstitel si proto nikdy nemůže být jist, zda nesází do země brambory zdravé jen zdánlivě, jimiž se pak šíří nákaza nekontrolovaně dál," objasňuje nebezpečí viróz Vendula Horáčková z Výzkumného ústavu bramborářského.

Vyhláška č. 110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

14. 3. 2005 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 91 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1 a § 96 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

Větrná mapa pomůže rozhodovat o velkých větrných elektrárnách a větrných parcích

14. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Návodem pro obce, ochranu přírody i investory bude nový metodický pokyn k umísťování velkých větrných elektráren, který zpracovalo Ministerstvo životního prostředí. Informovala o tom dnes mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Zejména u větších větrných parků totiž podle ní dochází ke sporům o vlivu na krajinný ráz a živé organismy. Metodický pokyn proto vymezuje lokality, kde je míra těchto konfliktů vysoká a naopak místa, kde je nízká a ve kterých je šance nalézt lokalitu pro umístění větrného parku. „Rozvoj obnovitelných zdrojů energie patří mezi priority MŽP, vždy ale záleží na konkrétních podmínkách lokality,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko.

Řidič, který si vezme přejetou srnu, se dopouští pytláctví

14. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Jen zcela výjimečně se setkávají členové mysliveckých spolků v okrese Louny s pytlačením. Stavy drobné zvěře v honitbách jsou nízké, a hlavně vlivem přemnožených lišek a ostatních predátorů je vidět ve volné přírodě stále méně bažantů. Zajíci jsou v některých oblastech vzácností. "Nevzpomínám si, že bych v honitbě narazil na stopy po pytlačení," uvedl Jaroslav Fořt, starosta Dobroměřic, který je mimo to i zapáleným myslivcem. Podle něj se v katastru Dobroměřic z lovné zvěře nejčastěji vyskytují divočáci. Jejich odstřel není snadný, podle myslivců se musí doslova "odsedět" na posedech, které si myslivci vybudovali pro čekanou. "Padlé nebo postřelené kusy jsme v honitbě nenašli," uvedl Jaroslav Fořt.

Liniové stavby jsou významnou bariérou v krajině

14. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Česká krajina je po staletích svého vývoje velmi rozmanitá. V posledních dvou stoletích ovšem do ní významnou měrou zasahují zejména liniové stavby. Tvoří totiž značné bariéry v krajině, jež pro různé oblasti mohou znamenat odlišnou míru rizika. Výsledkem odborné studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí[1], jsou mapy, které krajinu charakterizují právě z tohoto hlediska a do budoucna mohou sloužit jako podklad při územním plánování.

Ekolog: Les není velkovýkrmna

14. 3. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Ačkoliv ekologové zrovna dvakrát myslivce v lásce nemají, Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha tvrdí, že les myslivce potřebuje. Ale ihned dodává: jen do určité míry. - Myslivců je podle statistik čím dál méně. Má tato činnost v dnešní době ještě smysl? Určitě ano. Měli bychom si ale uvědomit, že les není jeden velký chlév nebo výkrmna. Tento trend se musí posunout spíš k regulaci těch druhů, které nemají přirozeného predátora.