Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Biomasa - obnovitelný zdroj energie

17. 2. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Obnovitelné zdroje energií se stávají stále žádanějšími. Naléhání vědeckých kruhů upozorňujících na nebezpečí, která plynou z narušování ekologického systému, je stále silnější. Nedávno zveřejněná apokalyptická vize dramatických změn klimatu na Zemi v horizontu deseti let jako důsledek nezodpovědného energetického chování je varujícím podnětem nejen k zamyšlení.

Ptáci uvítají především obilniny

17. 2. 2005 | Zdroj: Deník Jablonecka | Článek

Divoce žijící ptactvo, které na zimu neodlétá do teplých krajin, má nyní nouzi o potravu. V blízkosti městských aglomerací vysedávají ptáci v houfech na stromech, aby pak mohli vzít naplněné krmítko doslova útokem. "Chodím s pytlíkem zrní vždycky, když přijdu ze školy. Jen co poodejdu, je ptáčků plný domeček," řekl sedmiletý Lukáš, který budku vyráběl o letních prázdninách s dědou. Nejčastěji podle něj přilétají sýkorky, které jediné bezpečně pozná. Výběr takové stravy odsouhlasil i Vít Picek z přírodovědného muzea ve Smržovce. Podle něj jsou nejlepší obiloviny ve směsi. Tedy loupaný oves, mák, slunečnice a konopná semena. "Prodávají je nejen ve zverimexu, ale i větší drogerie," dodal Picek.

Vodohospodáři se přou s ochránci přírody o stromy

17. 2. 2005 | Zdroj: Rovnost | Článek

Povodí Moravy chce pokácet všechny dřeviny rostoucí na hrázích Novomlýnských nádrží. Podle vodohospodářů narušují svými kořeny hráze a snižují tím pádem jejich odolnost a bezpečnost. K tomuto závěru došli podle vyjádření podniku Povodí Moravy odborníci při kontrole vodního díla. Vodohospodáři dokonce upozorňují, že může v krajním případě dojít až k protržení hrází. Proti likvidaci náletových dřevin jsou však ochránci přírody. Kácení vodohospodářům již nařídil Krajský úřad v Brně. Potvrdila to tisková mluvčí Povodí Moravy Dana Meissnerová.

Jak se podporuje zemědělství ohleduplné k přírodě

17. 2. 2005 | Zdroj: edotace.cz | Článek

Horizontální plán rozvoje venkova zastřešuje celkem pět podpůrných opatření, v rámci kterých mohou čeští zemědělci čerpat prostředky z fondů Evropské unie. Jedním z nich je i Agroenvironmentální opatření (AEO). Pojem "agroenvironmentální" označuje ty zemědělské činnosti, které jsou provozovány v souladu se zásadami šetrné péče o životní prostředí. Tento titul se od ostatních liší tím, že nepřispívá samotnému zemědělci jako podnikatelskému subjektu, ale podporuje způsob, jakým svoji zemědělskou činnost provádí, tedy to, zda jsou jeho zemědělské aktivity ohleduplné k životnímu prostředí.

Projekt Dyje vyčistí povodí do dvou let

16. 2. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Historicky první projekt s podporou Evropské unie, který komplexně řeší ochranu vod celého povodí, zahájil v úterý v Třebíči. Rozsahem dosud nevídaná akce, která povodí Dyje na území dvou krajů (Vysočiny a Jihomoravského) do dvou let vyčistí díky rekonstrukci osmi čistíren odpadních vod (ČOV) a nové kanalizaci, bude významným přínosem pro životní prostředí. České republice se tak podařilo dosáhnout v Bruselu precedentního rozhodnutí: dokázala Evropskou unii přesvědčit o tom, že tak široký projekt je možné provést a získala na něj podporu ve výši 68 procent potřebných nákladů.

Svět začíná naplňovat Kjótský protokol

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Dneškem vstupuje v platnost Kjótský protokol o celosvětovém snížení emisí skleníkových plynů. Produkce oxidu uhličitého a dalších plynů, které mohou mít katastrofické dopady na přírodní systém planety, by se měla podle Kjótského protokolu v letech 2008 až 2012 snížit o 5,2 procenta oproti stavu v roce 1990. Politici a ekologové mluví o historickém mezníku. Mezinárodní úmluva o redukci škodlivých plynů, dohodnutá na summitu OSN v roce 1997 v japonském Kjótu, je prvním právně závazným pokusem světového společenství čelit hrozbě globálního oteplování.

V lesních porostech borovice neumírají

16. 2. 2005 | Zdroj: Deník Směr | Článek

Borovice napadené houbovým patogenem usychají, a proto kvůli jeho šíření potřebují v lesech pokácet. Vlastníci takových porostů na to často nereflektují. Jaká je situace v lesech, které patří do působnosti Krajského inspektorátu Teplice, jsme se zeptali zástupce ředitele Stanislava Eiglera. "Zvýšený výskyt prosychajících borovic konkrétně jde o borovici černou a lesní, jsme zaznamenali počátkem loňského roku na lesních správách Žatecka a Litoměřic. Na Teplicku se borové lesy vlastně nevyskytují. Naprostá většina plošných úhynů stromů byla zpracována."

Správa odvolala vedoucí čtyř chráněných krajinných oblastí

16. 2. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Na základě kontrol práce odvolal v posledním týdnu ředitel Správy ochrany přírody Petr Dolejský vedoucí čtyř chráněných krajinných oblastí (CHKO). Noví vedoucí CHKO Litovelské Pomoraví, Broumovsko, Český kras a Žďárské vrchy vzejdou z výběrových řízení, které Dolejský na uvolněná místa vypsal. ČTK o změnách informovala mluvčí správy Věra Dřevíkovská. Ředitele Litovelského Pomoraví Iva Machara odvolal Dolejský 7. února, správou zatím pověřil Petra Čehovského. Příčinou odvolání Machara bylo nedodržování resortních a interních předpisů, nedostatky v čerpání peněz z dotačních titulů a špatná komunikace na pracovišti.

Transgenní hořčice léčí půdu

16. 2. 2005 | Zdroj: Osel.cz | Odkaz Odkaz

Brukev hořčičná sareptská (Brassica juncea) je zajímavou plodinou. Je velmi odolná vůči suchu. Stává se tak perspektivní plodinou pro farmáře hospodařící v nejteplejších a nejsušších oblastech, kde pěstování řepky olejky a řepky kanoly je riskantní. Ze semen zmíněné brukve se dá vyrobit Kremžská hořčice, jejich lisováním lze získat olej (semena obsahují 32 - 40% oleje), ale to hlavní je, že rostlina umí půdu zbavit toxického selenu. Selen je v půdě (litosféře), stopovým prvkem. Jsou však oblasti, kde ho je příliš a kde škodí. Tak je tomu například v Kalifornii, kde se pole silně zavlažují.

Sadaři zachrání symbol Podještědí - jabloně

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Růžové kytice vonících jabloní by se měly stát dominantou svahů v Podještědí tak, jako jí byly po staletí. Usilují o to lidé z liberecké společnosti Venkovský prostor a nejen oni. Přidávají se k nim ochranáři, zpracovatelé i sadaři. Na záchranu jabloní v Podještědí přispěchala i Evropská unie. Ta na ni dokonce pro letošní rok uvolnila zhruba čtvrt milionu korun.