Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Myslivcům hrozí desetitisícové pokuty

30. 11. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Policisté si posvítili na myslivce. Při náhodných kontrolách, které budou pokračovat do konce roku, se soustřeďují na dodržování zákona o zbraních a střelivu. K tomu také kontrolují, zda mají myslivci v pořádku potřebné doklady. Zaměřují se i na dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů před a také v průběhu honu. Pokud někdo z nimrodů spoléhal na to, že má kontrolu policistů za sebou, měl smůlu. Policisté se v některých případech přijdou podívat na hon opakovaně, třeba i potřetí. Při jedné následné kontrole jsme zjistili porušení zákona.

Ekologická ohleduplnost může být i ekonomicky výhodná

29. 11. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Tento rozhovor jsme se sociálním ekologem Bohuslavem Blažkem vedli letos v březnu. Povídání v jedné z kaváren pražského Nového Města bylo neobyčejně vlídné a pro mě i dost objevné. Zpráva o jeho smrti patří k nejošklivějším stínům letošního podzimu. Přijměte, prosím, rozhovor, který zde celý zveřejňujeme poprvé, jako vzpomínku na tuto originální osobnost. Rozloučení se zesnulým se koná v pondělí dne 29. listopadu 2004 ve 12 hod. v krematoriu ve Strašnicích.

Z lesů a luk v kraji mizí drobná zvěř

29. 11. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Dovedeme si představit moravskou krajinu bez drobné zvěře? Zatím ne. Ale co není, může být. Není vyloučeno, že například zajíce budeme za pár let znát jen z obrázků. Koroptve už prakticky zmizely a bažanti na tom nejsou o mnoho lépe. Možnosti k záchraně jsou, ale nejsou zatím využívány. Nejvíce ohroženi jsou ve Zlínském kraji zajíci. Odborníci se shodují, že je to neblahou souhrou celé řady faktorů. Jedním z hlavních je stále ještě zvyk hospodařit na velkých lánech. To je pro zajíce výhodné, ale jen do žní. „Pak utrpí takzvaný požňový šok. Trpí hlady a hynou,“ vysvětluje okresní tajemník kroměřížských myslivců Jan Buksa.

Divočáci trápí myslivce

29. 11. 2004 | Zdroj: Boleslavský deník | Článek

Přemnožení prasete divokého je celoevropským problémem, který se nevyhnul ani České republice. Podle jarního sčítání zvěře je v mladoboleslavských lesích okolo 350 divokých prasat. Toto číslo je však podle myslivců velice nepřesné a jejich počet může být i několikanásobně vyšší. Příčin zvýšení počtu divočáků v našich lesích je hned několik. Především za něj může loňské mimořádně teplé léto, které zvířatům přineslo dobrou potravní nabídku. Dostatek potravy je nenutil opouštět les a vydávat se do polí, kde jsou pro myslivce snáze ulovitelná, takže se jejich stav i hůře reguloval. Prasata dělají velké problémy hlavně zemědělcům, kterým ničí pole.

Ozonové vrstvě škodící metylbromid zůstane v zemědělství asi i příští rok

29. 11. 2004 | Zdroj: AgroWebClub | Článek

Přestože nikdo nezpochybňuje, že je třeba postupně ze zemědělství vyloučit metylbromid, látku používanou kromě jiného jako postřik na některé rostliny, jde nyní jen o tempo snižování, uvedl v průběhu konference Montrealského protokolu v Praze náměstek generálního tajemníka OSN a výkonný ředitel pro životní prostředí Klaus Töpfer. Světová spotřeba této látky, která poškozuje ozonovou vrstvu Země rychleji než zakázané freony sice výrazně klesá, ovšem existují státy, které požadují výjimky z omezení, na němž se světové společenství dohodlo již před lety.

Společnost LESS pomáhá likvidovat Tatranskou kalamitu

25. 11. 2004 | Zdroj: Agris | Článek

Lesnicko-dřevařský holding LESS, a. s. z Bohdanče na Kutnohorsku poslal během tohoto týdne na pomoc již tři harvestory Valmet. Stroje zatím čistí cesty, později se budou podílet i na likvidaci samotné kalamity vlesních porostech. Celkem vpostižených Tatrách pomáhá už 25 profesionálů firmy LESS. Harvestor je víceoperační speciální nejmodernější lesnická technologie, nejúčinnější řešení kalamity, nahradí cca 30 profesionálních, kvalitně vybavených zkušených dřevorubců.

Tatry se budou vzpamatovávat sto let

24. 11. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Až sto let podle expertů potrvá, než budou Vysoké Tatry znovu v takovém stavu, jak je znali návštěvníci před zkázonosným pátkem, kdy se přes velehory přehnala větrná smršť. Jen odstraňování přímých škod potrvá podle nynějších odhadů dva roky až pět let a vysazení nových lesních porostů místo polomů pak dalších dvacet let. Slovenský prezident Ivan Gašparovič požádal v pondělí ministra obrany Juraje Lišku o "totální nasazení armády" při odstraňování škod ve Vysokých Tatrách.

Slovensko žádá od Bruselu peníze na zničené tatranské lesy

23. 11. 2004 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Slovensko požádá Evropskou unii, aby ze strukturálních fondů uvolnila peníze na obnovu lesů ve Vysokých Tatrách, které minulý týden poničila vichřice. Ministr zemědělství Zsolt Simon se chystá do Bruselu už dnes. Ještě předtím zakázal na týden průmyslovou těžbu dřeva na celém území Slovenska. Odstraňování kalamity bude podle něj trvat půldruhého roku až dva roky. "To, co se stalo, je katastrofa, která bude mít dopad na každého občana Slovenské republiky," prohlásil Simon na dnešní tiskové konferenci o páteční vichřici, která úplně zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích národního parku.

Kotelnám a dřevařům hrozí, že nebudou mít surovinu

23. 11. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Kotelny a dřevozpracující podniky v kraji se v souvislosti s připravovaným zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energií obávají, že přijdou o štěpku - palivo a výrobní surovinu. Štěpka je jako odpad vzniklý při zpracování dřeva na pilách zařazena mezi obnovitelné zdroje energie, jejichž podíl na výrobě elektřiny má v České republice v roce 2010 dosáhnout osmi procent. A právě v tom je problém.