Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

APHID BULLETIN č.10/2004

16. 6. 2004 | Zdroj: SRS ČR | Článek

Pšenice ozimá - Z několika míst máme hlášení o prvním výskytu okřídlených kyjatek osenních v klasech . O škodlivosti rozhodne průběh počací, lokální škodlivost může nastat u pozdních odrůd a v případě pozdního nástupu do žní. Aktuální je nadále ošetření proti chorobám listu a klasu, kde navíc při současném charakteru počasí hrozí infekce klasových fuzárií, pamatovat při výběru postřikového fungicidního přípravku. Máme hlášení o žluté kropenatosti na listech pšenic, podle odborníků z VÚPP Kroměříž a šlechtitelů se jedná o nespecifické skvrny způsobené intenzivním slunečním zářením.

Neberte mláďata zvěře do ruky, prosí myslivci

16. 6. 2004 | Zdroj: Deník Jablonecka | Článek

Většinou z neznalosti berou děti do ruky sotva se pohybující mláďata, která tak často odsoudí k uhynutí. Srna například svým jemným čichem rozeznává své potomky, a pokud na nich zaznamená cizí pach, nepovažuje je za své. V lepším případě někdo kolouška donese myslivcům, kteří pak mají starosti s jeho vypipláním a návratem do volné přírody. "K výživě srnčat si musíme obstarat čisté kravské nebo kozí mléko," vysvětlil František Kačena z Rynoltic. To však zdaleka není jediný problém. Krmení musí být pravidelné několikrát denně, mládě musí mít navíc dostatečný výběh na zahradě, kde při dorůstání likviduje kde co.

Zastánci obnovitelných zdrojů založili novou asociaci

11. 6. 2004 | Zdroj: Agris | Článek

Propagovat, podporovat a produkovat obnovitelné zdroje energie s cílem vytvářet nové podnikatelské příležitost zejména pro tuzemské zemědělce je cílem Agrární asociace pro produkci do industrie (AAPI), jejíž první kongres proběhl ve čtvrtek 10. června ve Slušovicích. Podle předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO) Bohumíra Dufka, který je zároveň tajemníkem AAPI, by měl stát začít daňově vhodně stimulovat ekologickou výrobu. „Řešením je například zavedení ekologické daně na obaly nebo výrobky, které se nesnadno likvidují,“ konstatoval Dufek.

Léčebná kúra rybníků stojí miliony

11. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Stačí „jen“ napustit miliony korun a bahno je pryč. Tak jednoduše lze popsat způsob, jímž se mnohé obce snaží oživit tradiční ozdobu české krajiny - rybníky. Odbahnění vodních nádrží stojí velké peníze. Bez státních dotací se tedy mnohde neobejdou. Příkladem mohou být Kralovice na severu Plzeňska. Nyní dokončují rekonstrukci Týneckého rybníka nedaleko zámku v Mariánské Týnici. „Náklady se pohybují kolem čtyř milionů korun, 2,5 milionu zaplatil státní fond životního prostředí, zbytek obec,“ vysvětluje starosta Kralovic Rudolf Salfický.

Orchidejové louky čekají na žence

11. 6. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Během několika dnů začnou ochránci přírody na Valašsku s kosením horských luk, na kterých rostou unikátní orchideje - vstavače. Kosení luk vypukne koncem června. Ochránci přírody musí letos takto obhospodařit na 30 hektarů. „Nejedná se jenom o orchidejové louky, i když těch je většina. Kosíme také mokřady a louky se vzácnými mechy a lišejníky,“ upozornil jednatel ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek. Na tuto rozsáhlou akci však nedostávají ochránci moc peněz. „Finance jsou natolik omezené, že údržbu luk zajišťujeme pomocí studentských brigádníků,“ vysvětluje Milan Orálek. V horských stráních jich tak bude kolem dvou desítek.

Týden pro les na Šumavě se zaměří na ochranu rašeliniště

10. 6. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Na ochranu známého rašeliniště Chalupská slať se tentokrát zaměří další z letošní série Týdnů pro les, které na Šumavě začnou v neděli. "Brigádníci budou pomáhat při obnově rašeliniště, zejména zahazovat staré strouhy, které z něj odvádějí vodu," řekl Jaromír Bláha, vedoucí lesního programu Hnutí Duha, které akci pořádá spolu se správou šumavského parku. Součástí akce jsou také exkurze do národního parku Bavorský les.ýden v Borových Ladách, který se uskuteční od 13. do 20. června, je letos na Šumavě už druhý. První se konal na konci dubna nedaleko Volar. Týdny pro les pořádá Hnutí Duha v rámci své práce na ochraně a obnově přirozených lesů a krajiny, které jsou schopné zachycovat dešťovou vodu, a snižovat tím sílu a velikost povodní.

Košer víno smí vyrábět jen židé

10. 6. 2004 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Jarmulka na temeni, tvář zarostlá hustým vousem a až nezvykle slušné vystupování. Tak vypadá ortodoxní žid František Váňa, který se na Kafkových slavnostech v Siřemi v neděli představil se svými košer víny. To jsou obvyklá vína, ale liší se ve zpracování. Jsou z hlediska židovské věrouky čistá, tedy košer. "Zpracovávat a vyrábět je mohou jen ortodoxní židé. Teprve pak jde o to pravé košer víno. Je ale jedno, kdo hrozny na vinici sebere," říká František Váňa, syn slavného vinaře Ivana Váni z Chrámců na Mostecku.

Lesní zvěř může ohrozit i zemědělská technika

10. 6. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Drobnou zvěř a mláďta v přírodě ohrožuje přemnožená škodá, na loukách nyní hrozí i jiné nebezpečí. "Vyšší výskyt divočáka je alarmující spíše v severních Čechách, v našich lokalitách jich přibylo tak pět procent, ale přemnožené jsou hlavně oba druhy kuny a snižovat její stavy je nesnadné," uvedl včera předseda Okresního mysliveckého spolku ve Strakonicích Luděk Bělohlav.

Bt kukuřice: nová, tajná místa

9. 6. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Zemědělci budou moci použít plodinu do krmiva nebo ji prodat. Geneticky upravená Bt kukuřice se už nebude pěstovat pouze na polích šlechtitelské stanice v Branišovicích na Znojemsku, ale po celé zemi. V rámci odrůdových zkoušek si ji totiž vysadí zemědělci na 26 místech po celém Česku. Vypěstovanou Bt kukuřici si navíc budou moci sklidit, dát jako krmivo zvířatům nebo ji řádně označenou prodat. Povolení testování Bt kukuřice, která je díky genovým úpravám odolná proti největšímu škůdci motýlku zavíječi, získala v tuzemsku začátkem letošního roku od Ministerstva životního prostředí americká biotechnologická firma Monsanto.

U Branišovic se šlechtěním zabývají už přes sto let

9. 6. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Když ve šlechtitelské stanici v Branišovicích na Znojemsku nechala americká společnost Monsanto na jednom z polí vysadit dva hektary geneticky upravované Bt kukuřice, místní obyvatele to příliš nevzrušilo. To, co u mnohých lidí v Česku vyvolává spory, nedůvěru a někdy také otevřený odpor, berou Branišovičtí jako normální věc. Na polích nedaleko obce se totiž plodiny šlechtí už přes sto let.