Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Tučňáci doplácejí na znečištění oceánů

3. 7. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

Zástupy tučňáků řídnou. "O řadě tučňáků jsme si mysleli, že by měli být v bezpečí, protože nežijí příliš blízko člověku. Ale není to pravda," varuje nová studie bioložky Washingtonské univerzity P. Dee Boersmaové. Autorka podrobně zpracovala problémy tučňáků po celém světě i v nejodlehlejších lokalitách a spojila pokles jejich populace s celkovým stavem jižních oceánů. Tučňáci by podle vědkyně mohli být něčím na způsob důlních kanárků ve smokingu, kteří umírají kvůli kombinaci takových faktorů, jako je globální oteplování, znečišťování oceánu ropou, rybolov vyčerpávající zásoby ryb, turistika a průmyslový rozvoj.

Slovensko bude do benzinu přimíchávat více biosložek

2. 7. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Výrobci pohonných hmot na Slovensku budou muset v příštím roce přidávat do benzinu a nafty více biosložek. Minimální podíl biosložek v palivu se zvýší na 3,4 procenta ze současných dvou procent. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Roberta Fica. Stát zvýhodňuje biopaliva odpuštěním spotřební daně z biosložek. Vyšší využití biopaliv v dopravě prosazuje Evropská unie s cílem snížit emise skleníkových plynů. Do roku 2010 musí podíl biosložek v pohonných hmotách stoupnout na 5,75 procenta. Za dalších deset let by se měl zvýšit na desetinu. Ke splnění cílů unie se zavázalo i Slovensko.

Komise schválila státní podporu dotací do ekologie

2. 7. 2008 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

České firmy mohou od státu dostávat dotace na zlepšování životního prostředí. Veřejnou podporu pro technologie, které umožní snížit emise oxidu dusíku, emise těkavých organických látek a průmyslové emise do vody, schválila Evropská komise.Ve všech třech případech komise shledala, že podpory jsou slučitelné se společným unijním trhem, uvedl Kamil Rudolecký, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se v Česku veřejnou podporou zabývá.

TI kritizuje státní ekologickou zakázku za 116 miliard

2. 7. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

V Česku se připravuje výjimečná státní zakázka za zhruba 116 miliard korun. Půjdou na odstranění starých ekologických zátěží v průmyslových podnicích. Transparency international (TI) upozorňuje, že vše může provázet výrazná korupce. „Tak velká zakázka je výjimečná v celé Evropě. Jde prakticky o pět miliard eur. Myslím si, že se dají očekávat obrovské korupční tlaky,“ řekl Právu ředitel TI David Ondráčka.

Mizející Aralské jezero se znovu plní. Díky hrázi

2. 7. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Vysychajícímu Aralskému jezeru, které bylo už téměř odsouzeno k zániku, svitla naděje na záchranu. S pomocí nově postavených hrází by se do oblasti mohla vrátit voda i život. Třináctikilometrová hráz Kok-Aral je součástí širšího projektu Světové banky za 86 milionů dolarů. A ten letos končí. V roce 2005 se někdejší přístavní město Aralsk nacházelo 100 kilometrů od pobřeží, po stavbě hráze se vzdálenost zmenšila na čtvrtinu. Bývalé centrum rybářství, v současnosti obklopené slanou pouští, se tak pomalu probírá z letargie."Plakali jsme, když moře zmizelo. Já jsem plakal, protože jsem tady vyrostl," řekl podle agentury Reuters sedmdesátiletý Amanzhol Zholmaganbet.

ČR je v ekologické šetrnosti na 68. místě mezi 149 státy

1. 7. 2008 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Ekologicky nejšetrnější zemí světa je Švýcarsko. Česká republika se nevešla do první padesátky zemí, skončila na 68. místě a patří z tohoto hlediska k nejhorším v Evropě. Vyplývá to z žebříčku sestaveného na základě indexu ekologického výkonu (EPI), o kterém informoval ve speciálním čísle časopis Newsweek. Čím je pro ekonomiku hrubý domácí produkt (HDP), tím je EPI pro ekologii. Tento index srovnává země co do jejich ekonomické síly a zároveň schopnosti chránit životní prostředí. Na základě 25 kritérií posuzuje 149 zemí, které poskytly základní údaje.

Ministr Gandalovič navštívil vichřicí postižený Pardubický kraj

1. 7. 2008 | Zdroj: MZe ČR | Článek

Vichřice a bouřky, které minulý týden zasáhly Českou republiku, poničily na lesních porostech zhruba 750 tisíc kubíků dřeva. Ztráty na polních plodinách podle prvních odhadů zemědělských agentur přesáhnou celkovou sumu 320 milionů korun. V případě poškozených lesů se jedná o zhruba třetinu objemu, který v loňském roce poničila vichřice EMMA. Z upřesněných údajů, které má MZe k dispozici, vyplývá, že právě Pardubický kraj je jednou z nejpostiženějších oblastí.

Podnikatelé se bojí o živobytí. Kvůli výkupu kovů

1. 7. 2008 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Poslanci zakázali výkup kovošrotu od fyzických osob. Kovový odpad už nebude možné prodat ve sběrně, pouze odevzdat ve sběrném dvoře. Majitelé sběren na Mostecku jsou zoufalí, bojí se o svou živnost. „Asi zkrachujeme,“ obává se nejhoršího majitel litvínovské sběrny barevných kovů Petr Drož. Dolní komora se přijetím novely zákona o odpadech pokusila vyřešit problém, kdy sběrny surovin vykupují kradené kovové předměty, například kanálové mřížky, dopravní značky, koleje nebo urny a kovová písmena ze hřbitovů. Fyzické osoby už nebudou mít možnost kovový odpad prodat, obchodovat s kovošrotem budou podle nové normy právnické osoby.

V Německu zahájeno zkušební ukládání CO2 do podzemí

1. 7. 2008 | Zdroj: Týden | Článek

Německo dnes zahájilo zkušební ukládání oxidu uhlíku (CO2), separovaného při pálení uhlí v elektrárnách, do podzemí. Plyn, považovaný za jednoho největších "zabijáků klimatu", je vháněn pod vysokým tlakem do vrstev porézního pískovce v hloubce 700 metrů poblíž obce Ketzin v Braniborsku. Oznámil to dnes vedoucí projektu Frank Schilling z výzkumného střediska GFZ v Postupimi, které test řídí. Odborníci od metody očekávají, že umožní ekologické spalování uhlí či ropy bez ohrožování klimatu. Oxid uhlíku se z plynů vznikajících hořením odděluje a zatímco ostatní, relativně neškodné plyny se vypouštějí do ovzduší, CO2 se ukládá do země. Tím se nutnost řešit, co s ním, odkládá o desítky let.

Větrníky pod Klínovcem: Lidé boj s úřady prohráli

1. 7. 2008 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Boj proti trojici větrných elektráren na dohled domů v Loučné pod Klínovcem, jedné z prvních větrných farem v Česku, končí neúspěchem jejich odpůrců. Obce a občanské sdružení, kterým se nelíbilo povolení Ústeckého kraje větrníky postavit, neuspěly u soudů se žalobou proti tomuto rozhodnutí. Jejich žalobu nyní zamítl Nejvyšší správní soud. Větrníky v Loučné pod Klínovcem s výkonem 1,8 MW, provozované nyní společností Green Lines, byly přitom prvním projektem, který vyvolal vášnivé spory o to, jestli se mají větrné elektrárny v Krušných Horách stavět.