Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Ledovce tají, otázka je, jak rychle

18. 12. 2007 | Zdroj: Denik.cz | Článek

Klimatická konference na Bali nepřinesla očekávané výsledky a dohoda o vzniku dokumentu, který by nahradil nynější Kjótský protokol, se neuskutečnila. Jednotlivé země o něm teprve budou jednat. Bílý dům navíc vyjádřil vážné obavy o budoucí jednání v boji proti změnám klimatu. Nové vědecké výzkumy však naléhají na nutnost rychlého řešení. Ke znepokojivým výsledkům přišel nyní také glaciolog Eelco Rohling z Britského národního střediska pro oceánografii, který se zabývá studiem ledovců a ledovcové činnosti. Podle jeho odhadů byla Země vystavena před sto tisíci lety podobným teplotám a hladina moří byla o šest metrů výše, než je teď.

Výprava vědců za polárními ledy se odkládá. O rok

18. 12. 2007 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Britská polární expedice, která měla v Arktidě zjišťovat, za jak dlouho zmizí poslední led z pólu, se kvůli nedostatku peněz odkládá. Tři plavidla se měla k Severnímu pólu vydat začátkem příštího roku. Mluvčí expedice Pen Hadow teď ale potvrdil, že projekt byl posunut na únor 2009. Kromě chybějících financí prý i kvůli snaze nalákat další vědce. Reorganizace zabere jen pár měsíců. Ale protože arktická zima nastává jen jednou za rok, bude výprava odložena o 12 měsíců, píše agentura Reuters. Ročně zmizí z pólu 300 tisíc kilometrů čtverečních ledu, což odpovídá velikosti samotné Velké Británie.

Boj se změnou klimatu má "cestovní mapu"

17. 12. 2007 | Zdroj: iHNed.cz | Článek

Dvoutýdenní maraton, který absolvovali delegáti konference o klimatických změnách, málem skončil krachem. Když Američané po vypršení páteční lhůty pro jednání oznámili, že nepřijímají ani poslední kompromisní návrh dohody, sál je odměnil nesouhlasným bučením. Krátce poté jim ale zatleskal. "Připojujeme se ke konsensu ostatních," sdělila na závěrečném sobotním zasedání vedoucí americké delegace Paula Dobriansky. Maraton doběhl a téměř 190 signatářských zemí má před sebou "cestovní mapu", která by měla zajistit globálnější omezování škodlivých emisí.

Největším českým ekologickým problémem zůstává kvalita ovzduší

17. 12. 2007 | Zdroj: MZe ČR | Článek

„Bohužel není pochyb o tom, že špatná kvalita ovzduší je největším problémem českého životního prostředí. Potvrzují to veškerá dostupná data. Zhoršená kvalita ovzduší má velmi konkrétní zdravotní důsledky,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministerstvo životního prostředí proto předložilo ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví minulý týden vládě informaci o kvalitě ovzduší a zdravotních rizicích, která vyplývají z jeho znečištění [1]. Součástí informace pro vládu byla také aktuální ročenka kvality ovzduší „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006“, kterou zpracoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Ekologické zemědělství může nakrmit svět

17. 12. 2007 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Výsledky výzkumu vědců Michiganské univerzity na téma „Ekologické zemědělství a celosvětové zásobování potravinami“, které vyvracejí dosavadní zjištění. Podle studie ekologické zemědělství může vyprodukovat více potravin než konvenční zemědělství na stejné ploše. Týká se to zejména ekologických farem v rozvojových zemích, protože podle zjištění vědců z Michiganu je produkce běžného a ekologického zemědělství v rozvinutých zemích téměř totožná. Ivette Perfekt, která na Michiganské univerzitě přednáší o přírodních zdrojích a životním prostředí a je jednou z hlavních osobností výzkumného týmu, tvrdí, že by produkce potravin v rozvojových zemích mohla za použití metod ekologického zemědělství vzrůst dvakrát až třikrát.

Na kuřáky doplácíme všichni. Ročně jsou to miliardy

17. 12. 2007 | Zdroj: Aktuálně.cz | Článek

Česká republika prodělává kvůli kouření miliardy ročně. Příjmy z daní, které kuřáci platí, nepokryjí náklady a ztráty, které kuřáci státní kase způsobí. V roce 2003 stát vydělal na kuřáctví 49 miliard, náklady ale činily 64 miliard. Z rozpočtu tak v konečném účtování ubylo 15 miliard korun. Tyto výsledky přináší analýza Ekonomika kuřáctví v České republice, kterou zveřejnil časopis Státního zdravotního ústavu Hygiena v letošním čtvrtém čísle. Studie upozorňuje, že náklady na léčení nemocných kuřáků nejsou jedinými výdaji, které stát s tímto fenoménem má.

Geneticky modifikované plodiny a životní prostředí 1

17. 12. 2007 | Zdroj: Osel.cz | Článek

Komerční pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin oslavilo v roce 2007 v tichosti desáté narozeniny. Po celou tu dobu se plochy GM plodin neustále zvětšují. V České republice se smí od roku 2005 pěstovat první GM plodina – kukuřice MON810 odolná k hmyzím škůdcům. Také ona se pěstuje na stále větší výměře. V roce 2007 to bylo zhruba 5 tisíc hektarů. Reakce laické i odborné veřejnosti jsou velmi různorodé. Od nadšení, přes nezájem, až po odmítání. Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné?

Problém: Nakládání s bioodpadem

14. 12. 2007 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

Občanské sdružení ZERA zpracovalo postup hodnocení a ověření kritérií a parametrů pro vytvoření modelu - návrhu systému odpadového hospodářství v zájmovém regionu. Úprava legislativy odpadového hospodářství dává nové možnosti nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen bioodpad). Kromě klasických kompostáren, vedených jako zařízení k nakládání s odpadem a povolených příslušným krajským úřadem mohou vznikat také tzv. malá zařízení, která budou mít zjednodušený postup povolování a zmírněné požadavky na technologii. Podmínkou je zpracovat maximálně 150 tun bioodpadu ročně.

Kdo získá 120 ekologických miliard, rozhodnou právníci

14. 12. 2007 | Zdroj: Právo | Článek

Ministerstvo financí čeká úkol, kterým na sebe soustředí pozornost médií, politiků i veřejnosti. Do konce března příštího roku totiž musí zpracovat strategii řešení starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Převedeno do řeči čísel – bude se rozhodovat, jak, kdo a zda vůbec získá zakázku za více než sto miliard korun. Po středečním zasedání vlády o tom informoval ministr financí Miroslav Kalousek. Stát počátkem devadesátých let, když se rozjížděla privatizace, garantoval novým vlastníkům zamořených ploch či vodních zdrojů, na kterých dříve hospodařily státní podniky a kde dnes působí různé soukromé firmy a výrobní podniky, že jim za odstranění těchto ekologických škod zaplatí.

Nejlevněji se dá jezdit na plyn

13. 12. 2007 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

Českem se prohání téměř tisícovka osobních aut na stlačený zemní plyn. Městští dopravci si navíc stále víc pořizují i ekologické autobusy. Při rozhodování hraje roli nejen státní dotace, ale i osvobození od spotřební daně. Jednou z možností, jak snížit náklady na dopravu, je pořízení vozu na stlačený zemní plyn (CNG). Provoz je výrazně levnější a také šetrný k životnímu prostředí. Nejde přitom jen o osobní firemní vozy. Výhody plynu ocení především ti, kteří jezdí na omezeném území a denně najezdí dostatečné množství kilometrů. CNG je tak předurčeno pro využití například v městské hromadné dopravě, svozu odpadků, rozvozu zboží či taxislužbě.