Podnikání

Veterináři odhalili závadné polské hovězí

15. 7. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Prostřednictvím systému rychlého varování RASFF oznámila dnes Státní veterinární správa ČR (SVS) členským zemím EU skutečnost, že ČR vrátila zásilky hovězích čtvrtí z Polska o hmotnosti 1 334,3 kg. Informoval o tom mluvčí SVS Josef Duben. Veterinární kontrola totiž podle jeho údajů zjistila v pondělí 11. 7. 2005 v chebském masokombinátu u části zásilky hovězích čtvrtí z Polska ze závodu v Siewierz Dziewki některé nedostatky. „Část zásilky hovězích čtvrtí byla povrchově znečištěna a na některých čtvrtí byla nedostatečně odstraněna mícha, což je v rozporu ochrannými opatřeními proti BSE, tato povinnost je i zakotvena ve veterinární legislativě všech členských zemí EU.

Systém kritických bodů – otázky a odpovědi

15. 7. 2005 | Zdroj: SZPI |  Článek

Od 1. 5. 2005 je povinností provozovatelů potravinářských podniků mít zavedený systém kritických bodů. Současně musí být do tohoto data ověřeno správné fungování tohoto systému. Tato povinnost je uložena zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,(dále jen „zákon o potravinách“) resp. vyhláškou č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.

Agrární struktura slovinského zemědělství

15. 7. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Ve struktuře slovinských zemědělských podniků převládají relativně malá hospodářství, nízký stupeň specializace výroby a vysoký podíl pracovníků starších než 55 roků. Po vstupu Slovinska do EU v roce 2004 nenastaly v agrární struktuře žádné podstatně změny. Slovinsko plně přejalo pravidla společné zemědělské politiky, přímé platby dosahují 85 % úrovně EU-15.

Reforma zemědělských financí EU zřejmě neproběhne do roku 2014

15. 7. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Zemědělská politika britského předsednictví je tvrdě kritizována ze strany Evropského parlamentu i Evropské komise. Reforma zemědělských evropských dotací se podle britské ministryně zemědělství Margaret Beckettové nedá očekávat dříve než v roce 2014. Její názor se tak velmi liší od ideje britského premiéra Blaira, který by s reformou farmářských dotací začal okamžitě. Nové dotace by se podle něj měly objevit již v návrhu rozpočtu pro období 2007-2013. Blair argumentuje tím, že současné pojetí zemědělských dotací sedmkrát překračuje jejich potřebné množství. Tyto podle přebytečné prostředky by podle něj měly být raději použity na podporu výzkumu a rozvoje, podporu vzdělání nebo inovací. Britský premiér ovšem dosud žádné konkrétní plány změny.

Vyhláška č. 279/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe

14. 7. 2005 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR |  Soubor

PGRLF: Všichni natahují dlaň

14. 7. 2005 | Zdroj: Euro |  Článek

Hodnota finančního portfolia Podpůrného garančního a rolnického fondu (PGRLF) od roku 2002 klesá. Zatímco tehdy měl garanční fond u správců v dluhopisech, pokladničních poukázkách a korunových euroobligacích 8,321 miliardy korun, na konci roku 2004 to už bylo jen 6,5 miliardy. Podle šéfa PGRLF Lubomíra Netolického je příčinou snižování hodnoty aktiv trvale klesající výše příspěvků z kapitoly ministerstva zemědělství. Ve srovnání s rokem 2002 loni klesly o polovinu na 629,6 milionu korun. „Výpadky z rozpočtu ministerstva musíme stále častěji hradit z vlastních zdrojů,“ vysvětlil Netolický. Loni to bylo 341,7 milionu korun a ministerstvo zemědělství na fond tlačí, aby přispíval i na národní platby zemědělcům, ke kterým se zavázalo EU. Dosud se tyto podpory pohybovaly mezi 300 až 500 miliony korun ročně.

Tisková konference k výsledkům evropských dotací na životní prostředí

14. 7. 2005 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí |  Článek

Tisková konference ministra životního prostředí Libora Ambrozka k aktuální situaci v čerpání prostředků z evropských fondů pro oblast životního prostředí se uskuteční v úterý 19.července v 10:00 na Ministerstvu životního prostředí (Vršovická 65, Praha 10) v místnosti č. 900 v přízemí. Tiskové konference se zúčastní také ředitel Státního fondu životního prostředí Andrej Mudray, ředitel odboru integrovaného financování (OIF) MŽP Tomáš Oliva a ředitel odboru vnějších vztahů (OVV) MŽP Jakub Kašpar.

HRDP - Informace pro žadatele na opatření dle NV 241/2004 (LFA) a NV 242/2004 (AEO) ohledně odůvodnitelných případů z důvodu nepříznivých klimatických podmínek v roce 2005

14. 7. 2005 | Zdroj: SZIF |  Soubor

Žadatelé mají v souladu s plněním podmínek zásad správné zemědělské praxe povinnost provést první seč nejpozději do 15.7. s výjimkou odůvodnitelných případů nebo nestanoví-li podmínky agroenvironmentálních opatření jinak. Za odůvodnitelný případ je v roce 2005 považováno i posunutí termínu první seče z důvodu dlouhodobých nepříznivých klimatických podmínek (srážky). V případě, že žadatelé, u kterých tato skutečnost nastala, využijí tohoto odůvodnitelného případu, musí toto oznámit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v souladu s § 18b nařízení vlády č. 241/2004 Sb., a s § 22 odst. 5 nařízení vlády č. 242/2004 Sb., v platném znění, nejpozději však do 15.7.2005.

Stavba jezů není ve veřejném zájmu

14. 7. 2005 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Postavit jezy na řece Labi v Prostředním Žlebu, Malém Březně a Přelouči bude zřejmě složitější. Ústavní soud na návrh skupiny senátorů zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, která přípravu stavby těchto jezů zjednodušovala, protože ji označila za veřejný zájem. Podle soudců ale na takovou úpravu zákona neměli zákonodárci právo. Rozhodovat, co je či není ve veřejném zájmu, prý přísluší pouze správním orgánům.

Návrh zkráceného rozpočtu EU je nerealistický

14. 7. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Tříletá lhůta podle evropské komisařky Dalii Grybauskaiteové neumožňuje víceleté programování a vedl by k poškození chudších zemí unie. Maďarský návrh na zkracování rozpočtového plánu Evropské unie považuje komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaiteová za nerealistický. Tříletá lhůta podle ní neumožňuje víceleté programování a kratší rozpočtový výhled by navíc vedl k tomu, že by chudší země po třech letech nemusely podle statistik splňovat kritéria pro čerpání z fondů EU.

NEWSLETTER

Podporujeme