Podnikání

Zpřísnění parametrů výkupu mléka nebylo bezpodmínečně nutné

20. 1. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

V současnosti již platné zpřísnění jednoho z kvalitativních parametrů při výkupu mléka, a to změny hodnoty bodu mrznutí z původních 0, 515 na 0, 520 stupňů, je podle Jiřího Hlaváčka z odboru hygieny Státní veterinární správy ČR (SVS) splněním požadavku EU na harmonizaci tuzemských parametrů výkupu mléka s Unií. Tam je skutečně hodnota 0,520 obvyklá, ne všechny státy jí ale dodržují. Některé země mají podle dostupných informací parametry mírnější, změkčení si ale musely tvrdě prosadit. „Musí se například prokázat a vědecky zargumentovat, že běžná hodnota bodu mrznutí v té které zemi je nižší, o souhlas je nutné žádat Evropskou komisi a ta může, ale nemusí, takovému požadavku vyhovět,“ informoval Hlaváček.

Žadatelé o podporu z OP Zemědělství mohou i nadále vést daňovou evidenci – doplnění MZe

20. 1. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

S platností od 1. 1. 2005 upravilo Ministerstvo financí Metodiku finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v oblasti účetnictví vedeného konečnými příjemci podpory Evropské unie v rámci zmíněných strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Připomněl to dnes mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Martin Severa.

DOTACE V ZEMĚDĚLSTVÍ

20. 1. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Pečujete o les? Pak i vy můžete získat dotaci ze společných fondů Evropské unie. V případě programu Lesní hospodářství mohou žadatelé podat projekt v rámci čtyř podopatření na celkem osm investičních záměrů a mohou získat 50 až 100 procent vynaložených nákladů zpět. Přijatelné výdaje pro jeden projekt se mohou pohybovat v rozmezí od 19 tisíc do 53,1 miliónu korun, v závislosti na konkrétní investici.

Nejistoty biopodnikání

20. 1. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Nastala doba dřevěná: při výrobě elektřiny a tepla se stále vyplatí spalovat dřevo. Jak to bude dál? Nikdo neví. Česká republika se zavázala Evropské unii vyrábět za pět let 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na řadu přichází mimo jiné biomasa (dřevní odpad, sláma, některé zemědělské plodiny apod.). Aby se však investice do zařízení na její výrobu a zpracování vyplatila, vyžaduje státní podporu. V posledních dvou letech se tak děje, a to na základě vyhlášek Energetického regulačního úřadu, které výrobcům zajišťují, že od nich budou distribuční společnosti povinně elektřinu vyrobenou spalováním biomasy kupovat, a to za pevně stanovenou výkupní cenu, která je vyšší než tržní. V roce 2003 to bylo 2500 Kč za MWh pro všechny, v roce 2004 klesla pro ty, kdo biomasu pouze spoluspalují, na 2000 Kč.

Stát nemá koncepci lesního hospodářství

20. 1. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Ještě v úterý se šéf Lesů Kamil Vyslyšel dovolával šetření antimonopolního úřadu, kvůli jehož výsledkům smlouvy údajně neplatí. Včera ovšem antimonopolní úřad naopak prohlásil, že zahájil správní řízení se samotnými Lesy kvůli podezření ze zneužití dominantního postavení právě vůči soukromým firmám. A Palas Vyslyšela odvolal. »Vedení Lesů nemá žádnou koncepci,« shrnuje mínění odborníků předseda dozorčí rady Lesů a poslanec koaličních lidovců Jan Grůza.

Kraj "kolonizuje" kvůli Bruselu

20. 1. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Jak "kolonizovat" venkovský prostor? Tuto otázku si nyní klade olomoucké hejtmanství, které přemýšlí, jak najít společnou řeč s téměř čtyřmi stovkami měst, obcí a jejich sdružení na svém území. Kraj má přitom své 55členné zastupitelstvo a úřad, které však mají různorodé zájmy od zdravotnictví přes školství po dopravu. Města a obce z jeho okolí či vesnice na území mezi městy se přitom samy od sebe již několik let sdružují do svazků obcí a mikroregionů. V kraji je jich nyní 37. Vedle těchto dvou úrovní tady existuje ještě třetí - stát zrušil pět okresů a zřídil v Olomouckém kraji 13 pověřených měst.

Zvrat v kauze Lesů: Palas uzná smlouvy

20. 1. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Ve sporu státního podniku Lesy ČR se soukromými podnikateli dochází k zásadnímu obratu. Podle informací HN totiž stát dočasně uzná veškeré původní smlouvy, které mají Lesy s podnikateli, a pozastaví i nová výběrová řízení. Ministr zemědělství Jaroslav Palas navíc odvolal šéfa Lesů Kamila Vyslyšela z funkce. Ten ještě v úterý tvrdil, že všechny smlouvy Lesů s podnikateli jsou neplatné. Firmám hrozila ztráta zakázek a chystaly se propouštět stovky lidí. "Dohodli jsme se kvůli uklidnění situace s panem ministrem na mém odchodu. Věřím ale, že nové smlouvy se prosadí a budou pro stát výhodnější než ty současné," řekl Vyslyšel. Podle něj totiž stát přichází kvůli nevýhodným smlouvám ročně až o stamilióny korun.

Označení České pivo hledá oporu v Bruselu

20. 1. 2005 | Zdroj: Agris |  Článek

Sdružení České pivo podalo koncem loňského roku žádost na Úřad průmyslového vlastnictví o zapsání zeměpisného označení České pivo u Evropské unie. Informoval o tom předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý. Podle jeho slov tak byly završeny téměř rok a půl trvající diskuse a jednání o tom, jaké charakteristické vlastnosti má pivo, které smí nést označení České pivo, jakými výrobními postupy vzniká a které suroviny jsou k jeho výrobě nezbytné. Smyslem podání je dosáhnout toho, aby označení České pivo přesně specifikovalo, které druhy piv patří do této kategorie, a zároveň zabránilo tomu, aby piva, která nároky a charakteristiky nesplňují, nemohla označení České pivo používat.

V Dobrovici možná začnou vyrábět vedle cukru i líh

20. 1. 2005 | Zdroj: Boleslavský deník |  Článek

Cukrovary TTD plánují velkou investici. Plánují totiž výstavbu nového lihovaru s kapacitou neuvěřitelných 550 tisíc hektolitrů biolihu. Po jeho rozjezdu by ukončili výrobu v lihovaru v Chrudimi. Podle našich informací je možné, že by společnost TTD lihovar vystavěla v Dobrovici. Vše ale bude záležet na výsledcích velkého státního tendru, protože o výrobu lihu bude mít jistě zájem i jiná firma, a navíc jeho výroba bude omezena.

Česká vejce bez dioxinů?

20. 1. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Německá veřejnost je znepokojena zjištěním vysokého obsahu jedovatého dioxinu ve vejcích volně chovaných slepic. Hlášení přišla z Dolního Saska, Bádenska-Württemberska a Bavorska, které sousedí s Českou republikou. Je snad důvod k obavám i v tuzemsku? "Sledujeme dioxiny v mase, rybách, kuřatech, játrech, v mléku, vejcích a oleji. Žádné nadlimitní hodnoty jsme nenašli," sdělila Pavla Burešová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Přiznává však, že inspekce zkoumala dioxiny loni, a to v pouhých 15 vzorcích. Navíc sleduje pouze vejce z velkochovů v halách. Polovina vajec v Česku ale pochází z nekontrolovaných drobných chovů.

NEWSLETTER

Podporujeme