Podnikání

V soutěži o peníze z EU zatím vede Morava

12. 10. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Mezi zájemci o prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie zatím dominují firmy, univerzity a obce z Moravy. Zatímco v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji už podala projekty více než stovka subjektů, v českých krajích zažádalo o zvýhodněné úvěry či dotace v průměru jen padesát žadatelů z jednoho regionu. Žádosti o podporu svých projektů lze podávat již od 1. července letošního roku. Nejlépe si vede zatím jižní Morava se 115 žádostmi, naopak silně zaostává Karlovarský kraj, kde se o evropské peníze uchází pouze 25 žadatelů.

Zemědělský svaz požaduje dorovnání přímých plateb na 60 pct EU

12. 10. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Zemědělský svaz požaduje pro příští rok dorovnání přímých plateb z Evropské unie na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce tak, jak to Česká republika vyjednala v přístupové smlouvě s EU. Ministerstvo zemědělství slibuje vzhledem k přiděleným zdrojům doplacení 30procentních dotací z Bruselu asi na 50 procent. Nedostatečné podpory mohou ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a zhoršit sociální situaci na venkově, uvedl na dnešní tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský.

EK chce snížit limit pro dusitany v mase a zakázat E 216 a E 217

12. 10. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Evropská komise dnes navrhla snížit limity pro obsah dusitanů a dusičnanů v masných výrobcích a dále zakázat užívání konzervujících látek E 216 a E 217 v potravinách. EK uvedla, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přezkoumával použití potravinových přísad řady E 214 až E 219. Nevyhověla konzervující látka propylparaben E 216 a její sůl E 217. Podle některých dřívějších názorů jsou E 216 a 217 nevhodné pro alergiky a astmatiky a škodlivé při požívání ve větším množství. Dusičnany a dusitany jsou soli, kterými se konzervují například uzeniny a párky, aby se zamezilo kontaminaci bakteriemi.

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)

12. 10. 2004 | Zdroj: SZPI |  Článek

Na pozvání ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ing. Jakuba Šebesty včera navštívil SZPI Dr. Zsolt Horváth, zástupce maďarského Národního úřadu pro bezpečnost potravin (Hungarian Food Safety Office). Hlavním tématem společného jednání byl Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva - RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed). Stejně jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro Českou republiku je i Hungarian Food Safety Office národním kontaktním místem tohoto systému pro Maďarsko.

Babické Hamé otevřelo výrobní závod v Rusku

12. 10. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Jde o první velkou přímou investici firmy s čistě českým kapitálem do ruského potravinářství. "První vlaštovka sice ještě jaro nedělá, ale pilotní projekt může ulehčit cestu případným následovníkům," uvedl při přijetí české delegace u gubernátora Vladimirského kraje český velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. Ministr zemědělství Jaroslav Palas, který se zahájení provozu též zúčastnil, vyslovil přesvědčení, že rusko-český agrární obchod i přímá firemní spolupráce se začnou rozvíjet mnohem dynamičtěji než dosud. Čeští potravináři podle něj mají v Rusku potenciál i v jiných oborech. "Vedle licenční výroby piva nabízíme i technologie pro chov skotu či plemenný materiál," dodal.

Řízení a dozor nad potravinářstvím se soustředí do jednoho úřadu

12. 10. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Po několika odkladech schválila v pondělí 11. října Vláda ČR koncepci českého potravinářství na období do roku 2013. Její součástí je mimo jiné i vznik Úřadu pro potraviny, který by měl pod jednou střechou sjednotit stávající státní dozorové orgány, které bdí nad kvalitou a bezpečností potravin. Jde o koncentraci čtyř institucí, a to Státní veterinární správy ČR, Státní rostlinolékařské správy ČR, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Potravináři přitom po takovém řešení volali již dávno.

Čeští vinaři budou moci žádat o podporu z evropských fondů

12. 10. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Čeští pěstitelé vinné révy mají možnost předkládat své žádosti o finanční podporu na restrukturalizaci vinic v termínu od 1. do 30. listopadu 2004, a to na vinařský rok 2004/2005. Informoval o tom dnes tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podpora restrukturalizace vinic byla podle něj stanovena pro hospodářský rok 2004/2005 ve výši 1 743 010 EUR na plochu 189 ha. V průměru tedy připadá cca 9 200 EUR/ha, což je zhruba 294 000 Kč/ha. „Skutečně vyplacená částka bude ovšem závislá na počtu provedených opatření v rámci Plánu restrukturalizace a přeměny vinic a na počtu žadatelů podle podmínek uvedených v Nařízení vlády č. 245/2004 Sb. o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem,“ upozornil Severa.

Biouherák je nejlepší

11. 10. 2004 | Zdroj: AgroWebClub |  Článek

Českou biopotravinou roku je biouherák z farmy Josefa Sklenáře Sasov u Jihlavy. Výrobek, který pro něj zpracovávají Kostelecké uzeniny v režimu bio, neobsahuje glutamát ani dusitanové solící směsi. Místo nich se používá mořská sůl. Porota se Josefu Sklenářovi rozhodla udělit ocenění především proto, že jde o první tuzemský produkt tohoto typu v kvalitě bio s vysokou přidanou hodnotou. Vedle práva užívat označení Česká biopotravina roku 2004 na výrobku získává oceněný i finanční odměnu dvacet tisíc korun. Čestné uznání porota udělila Petru Weidenthalerovi za kolekci speciálních odrůd ředkví tuřínů dovezených z Japonska, kterými obohatil sortiment biozeleniny.

Komise má obavy, že skončí na suchu

11. 10. 2004 | Zdroj: Ekonom |  Článek

Členské státy Evropské unie si vzaly zřejmě až příliš k srdci lákavé výzvy, aby neváhaly a připravily dostatek projektů pro čerpání ze strukturálních fondů. Společná strukturální pokladna je skoro na dně. Komisaři pro rozpočet a regionální rozvoj Michaele Schreyerová a Jacques Barrot zaslali čerstvě všem ministrům financí, tedy i českému, důrazné varování. "V polovině září dosáhly strukturální platby 21,9 miliardy eur, což odpovídá více než 70 % prostředků vyčleněných na tento rok. Ve stejném období loňského roku činila tato suma 14 miliard.

Získají kraje peníze na ekologické projekty?

11. 10. 2004 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Ve fondech Evropské unie jsou nemalé peníze na ekologické projekty, protože zlepšování životního prostředí je jednou z jejích priorit. Jsou však kraje připraveny, aby je mohly čerpat? Příprava ekologických projektů jde velmi pomalu a hrozí, že část prostředků by mohla propadnout. Například na nedávných Open Days v Bruselu se svými ekologickými projekty prezentovaly jen tři kraje - Ústecký, Olomoucký a Zlínský. Nejaktivnější je v tomto směru Ústecký kraj. Ve spolupráci s britskou poradenskou firmou Parsons Brinkerhof vytipoval například 760 opuštěných průmyslových lokalit, které by bylo možné v příštích letech zregenerovat v rámci evropského projektu přestavby takzvaných brownfields, tedy zdevastovaných a opuštěných ploch.

NEWSLETTER

Podporujeme