Podnikání

Madeta investuje 150 miliónů do výroby nivy v Krumlově

27. 1. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Zhruba 150 miliónů korun letos investuje českobudějovická akciová společnost Madeta (dříve Jihočeské mlékárny) do výstavby nadzemních zracích sklepů v závodě Český Krumlov, který je nejvýznamnějším tuzemským výrobcem plísňového sýra Niva. Největší letošní investice Madety zahrnuje i nákup nových výrobníků. "Projekt je již připraven a se stavbou začneme hned, jak to dovolí počasí," řekl Právu generální ředitel Madety Milan Teplý a doplnil, že v současné době probíhá výběrové řízení s renomovanými zahraničními firmami na dodávku rozhodující části projektu, kterou je klimatizace.

MZe:Kvůli úpravě čistíren může voda zdražit řádově o koruny za m3

27. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Kvůli nutným investicím do zvýšení účinnosti čistíren odpadních vod může pitná voda v tuzemsku zdražit řádově o koruny za metr krychlový, řekl Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. Představitelé obcí a krajů přitom tvrdí, že vlivem novely vodního zákona, jež požaduje vylepšení čistíren, může cena vody vzrůst až o sto procent. Od roku 2010 musejí podle závazků České republiky vůči EU umět čistírny ve městech nad 10.000 obyvatel odstranit z odpadní vody dusík a fosfor. Zhruba 60 procent zařízení již tento požadavek splňuje.

Palas: Vstup do EU rozšíří možnosti i pro ty, kdo hospodaří v méně úrodných oblastech

26. 1. 2004 | Zdroj: Moravskoslezský den |  Článek

Letošní rok bude pro občany ČR přelomový vstupem do EU. Ten se dotkne všech obyvatel. Mezi ty, kdo se o podmínky, ve kterých budou nově hospodařit, zajímají snad nejvíce, patří zemědělci. Ministra zemědělství Jaroslava Palase jsme se proto zeptali nejen na to, jak by se měl vstup do unie projevit, ale i na další otázky, které se týkají například i rozvoje venkova. Dotace vyplácené z evropských fondů začnou letos chodit až koncem roku, zemědělci proto v prvních měsících budou spoléhat na peníze vyplácené naším státem. Jak to bude vypadat s jejich vyplácením letos? Platí pořád čísla, která byla uváděna loni, že v roce 2004 půjde do zemědělství v ČR celkem 23,5 miliardy a v roce 2006 pak 30 miliard?

Investice do čistíren mají činit 85 miliard, města chtějí dotace

26. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Zhruba 85 miliard korun budou muset nejdéle od roku 2010 investovat česká města a obce do čistíren odpadních vod (ČOV), aby vyhověla novele vodního zákona, který začne platit se vstupem ČR do unie. Města a obce, na nichž mohou od 1. ledna 2011 kontrolní orgány vymáhat vysoké sankce, na to mít nebudou. Požadují, aby jim nejméně 80 až 90 procent nákladů hradily státní a evropské fondy a aby byla jasně definována pravidla PPP (spolupráce veřejného a soukromého sektoru).

Inspekce EU od pondělí zamíří do závodů v dalších pěti krajích

24. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Do dalších pěti krajů České republiky zamíří příští týden inspektoři Evropské unie, kteří od pondělka prověřují plnění hygienických a veterinárních směrnic u zpracovatelů živočišných produktů. Dosud pracovali ve dvou týmech, které měly za cíl Prahu a Liberecký, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Příští týden se jejich skupina rozšíří a týmy budou tři, řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. První tým bude působit ve Středočeském kraji, kde plánuje navštívit v devíti závodech asi 30 provozů. Druhý tým zamíří do Plzeňského a Jihočeského kraje. Plán, které podniky navštíví, hodlá stanovit až na místě. Obecně se tyto dvě skupiny zaměří na zpracování červeného masa, mléka a zvěřiny. Třetí skupina chce v Pardubickém kraji a na Vysočině prověřit závody zpracovávající drůbež, ryby a vejce.

Němečtí zemědělci, již působí v příhraničí, pěstují hlavně obilí

23. 1. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Němečtí zemědělci, kteří financují nebo částečně vlastní české farmy v Karlovarském kraji, upřednostňují rostlinnou výrobu před živočišnou, řekl ředitel krajské agrární komory Karlovarského kraje Josef Erhard. Snaží se podle něj maximálně využít tuzemské podmínky, v nichž levně vypěstují pšenici, ječmen a řepku. Tyto plodiny, o něž je v Německu zájem a které se tam prodávají za vyšší ceny, pak vyvezou, uvedl Erhard. "Chovají se tržně," dodal. Živočišnou výrobu němečtí zemědělci naopak ruší a omezují počty zaměstnanců na minimum.

Kraj chce zrušit statek

23. 1. 2004 | Zdroj: Právo |  Článek

Karlovarský kraj se chystá zrušit Školní statek v Chebu kvůli tomu, že hospodaří ročně se ztrátou dvou a půl miliónu korun. Informoval o tom náměstek karlovarského hejtmana Petr Horký.

Jihočeši nesouhlasí s návrhem hospodaření v rezervacích Natura

22. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Návrh bližších ochranných podmínek a zásad managementu pro oblasti ochrany ptáků v rámci chráněných území Natura 2000, který zpracovalo ministerstvo životního prostředí, je pro Jihočeský kraj nepřijatelný. Podle náměstka jihočeského hejtmana Jiřího Vlacha (US-DEU) vyvolává obavu, že téměř veškeré rozvojové možnosti regionu, připravované projekty i záměry kraje by při takto pojaté ochraně přírody musely vzít za své. Jihočeský kraj proto ve svém souborném stanovisku návrh odmítl. Za pomoci expertních pracovišť vypracuje svůj vlastní, který do konce března předloží ministerstvu životního prostředí.

Jirovský: Počet lidí v zemědělství loni klesl o další desetinu

22. 1. 2004 | Zdroj: Hospodářské noviny |  Článek

Pracovníků v zemědělství loni podle předsedy Zemědělského svazu Miroslav Jirovského opět ubylo. Jejich počet se snížil asi o desetinu zhruba na 140 tisíc. Důvodem jsou hlavně nízké mzdy, kvůli kterým lidé odchází za jiným zaměstnáním, řekl dnes Jirovský. Průměrné mzdy v zemědělství kolem 12.100 korun měsíčně zaostávají již proti průměru národního hospodářství o téměř pět tisíc korun, dodal.

Problémy s objemnými krmivy může mít až 60 pct chovů

22. 1. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Až 60 procent chovů může mít podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského problémy se zabezpečením objemných krmiv, jako jsou kukuřice na siláž, vojtěška, jetel či seno. Důvodem je hlavně loňské sucho, které se podepsalo na sklizních a senosečích. "Produkce objemných krmiv je nižší asi o 20 až 25 procent," řekl dnes Jirovský. Podniky podle něj situaci řešily okamžitě od žní a snažili se zajistit náhradní krmiva a objem dohnat například pomocí slámy. "Situace není taková, že by nyní fungovaly nadoraz, ale je to pro ně problém, protože náhradní krmiva znamenají vyšší náklady a problémy s udržením užitkovosti," uvedl.

NEWSLETTER

Podporujeme