Podnikání

Významný zaměstnavatel na severu Plzeňska bude propouštět

4. 11. 1999 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

MF Dnes 4.11.1999 Významný zamestnavatel na severu Plzenska bude propouštet Únešov - Osmdesát lidí propustí na prelomu letošního a príštího roku jeden z nejvetších zamestnavatelu v okresu Plzen-sever, Únešovský statek. Zemedelský podnik totiž hodlá omezit nekteré cinnosti, které neprinášejí potrebný efekt. Vedení statku tvrdí, že situace v ceském zemedelství je kritická.

Ekologické zemědělství bez podpory státu příliš neláká

2. 11. 1999 | Zdroj: Střední Čechy |  Článek

Strední Cechy (Agroweb) 2.11.1999 Ekologické zemedelství bez podpory státu príliš neláká Jen na 1,7 procenta pudy hospodarí v Ceské republice ekologictí zemedelci. Podle názoru odborníku vetšímu rozšírení výroby biopotravin brání hlavne nedostatecná financní podpora ze strany státu.

Kučera: Samotné dotace problémy našeho zemědělství nevyřeší

29. 10. 1999 | Zdroj: Zemědělec |  Článek

Agrární noviny (Agroweb) 29.10.1999 Kucera: Samotné dotace problémy našeho zemedelství nevyreší Naše zemedelství je opravdu v težké situaci. Dosti velkou merou se o to postarala nejednoznacnost zemedelské politiky státu. Mezi hlavní nástroje zemedelské politiky patrí práve politika dotacní.

Pokles výroby může pokračovat

29. 10. 1999 | Zdroj: Metro |  Článek

Metro 29.10.1999 Pokles výroby muže pokracovat PRIORITOU JE SNÍŽENÍ NÁKLADU ZEMEDELSKÉ PRVOVÝROBY Neprobehne-li v nejbližších nekolika málo letech zásadní restrukturalizace ceského zemedelství a potravinárského prumyslu, dojde zrejme v dalším období k postupné likvidaci tohoto druhdy v CR perspektivního a ziskového odvetví.

Reforma zemědělství EU nemusí vyhovovat kritériím WTO

27. 10. 1999 | Zdroj: ČTK |  Článek

CTK (Agroweb) 27.10.1999 Reforma zemedelství EU nemusí vyhovovat kritériím WTO Dotacní politika Evropské unie (EU) možná nebude kompatibilní s pravidly, která se chystá odsouhlasit na nadcházejících jednání Svetová obchodní organizace (WTO). Uvedl to nemecký ekonom zemedelství Ulrich Köster.

Školení ekonomů a účetních zemědělských podniků - Střítež 26.10.

26. 10. 1999 | Zdroj: ČZU |  Článek

Seminár školení ekonomu a úcetních zemedelských podniku ve Stríteži 26.10.1999 Seminár školení ekonomu a úcetních zemedelských podniku se koná v úterý 26. ríjna 1999 v areálu f. Mitrenga ve Stríteži u Ceského Tešína. Na programu jsou prednášky o uzáverkových operacích, pripravovaných zmenách DPH, PGRLF, SPARD dotace, leasing, zmeny zákonu o úcetnictví pripravované od nového roku a další.

Pro zelenou naftu je více než polovina zákonodárců

26. 10. 1999 | Zdroj: Zemské noviny |  Článek

ZN 26.10.1999 Pro zelenou naftu je více než polovina zákonodárcu Praha - Zelenou naftu, tedy danovou úlevu na pohonné hmoty, tentokrát zemedelcum patrne Parlament po nekolikanásobném odmítnutí schválí. Podporuje ji totiž CSSD, KDU-CSL i KSCM. Dva poslanecké návrhy, které jsou po prvním ctení úspešne ve hre, se liší jen výší cásti spotrební dane z nafty, která má být zemedelcum vracena.

NA TÉMA: Zelená nafta s poslanci zemědělského výboru Sněmovny

26. 10. 1999 | Zdroj: Zemské noviny |  Článek

ZN 26.10.1999 NA TÉMA: Zelená nafta s poslanci zemedelského výboru Snemovny V cem vidíte význam zelené nafty pro zemedelce? Jaroslav PALAS (CSSD): »Zelená nafta jako danová úleva u pohonných hmot pro zemedelce je pouze dalším zpusobem vracení penez, které jsme tomuto resortu v minulosti ruznými neodbornými zásahy vzali. Sanovali jsme situaci v bankovním sektoru.

Jirovský: Zisky zemědělců je třeba hledat ve vyšších cenách jeji

25. 10. 1999 | Zdroj: Zemědělec |  Článek

Agrární noviny (Agroweb) 25.10.1999 Jirovský: Zisky zemedelcu je treba hledat ve vyšších cenách jejich výrobku Nejpohotovejší peníze pro zemedelce jsou podle predsedy Svazu zemedelských družstev a spolecností (SZDS) Miroslava Jirovského ve zvýšené úhrade za zemedelské produkty na domácím trhu. Uvedl to v prubehu 3.

Značka Český kapr pomůže odbytu

25. 10. 1999 | Zdroj: Zemské noviny |  Článek

ZN 25.10.1999 Znacka Ceský kapr pomuže odbytu Ceské Budejovice - Jen 85 dekagramu masa sladkovodních ryb zkonzumuje v prumeru rocne každý obyvatel naší republiky. Spolu s morskými sní 5,5 kilogramu ryb a rybích výrobku. V Rakousku je prumerná spotreba ryb a výrobku z nich dvojnásobná, v Nemecku trojnásobná, v Japonsku pak 63 kilogramu za rok a na Islandu dokonce 93 kilogramu.

NEWSLETTER

Podporujeme