Podnikání

Olomoucká mlékárna Olma se loni propadla do ztráty 214 milionů Kč

16. 4. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Olomoucká mlékárna Olma se propadla v uplynulém roce do ztráty 214 milionů korun. V roce 2007 skončilo hospodaření druhého nejvýznamnějšího tuzemského výrobce mléčných výrobků čistým ziskem 25,6 milionu korun. Podstatný podíl na loňské ztrátě měl pokles marže na výrobcích, řekl ČTK finanční ředitel mlékárny Martin Krystián. Olomouckou mlékárnu ovládla začátkem roku skupina Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše. "Loňskou ztrátu zapříčinil pokles prodejních cen výrobků znamenající pokles tržeb, což mělo dopad na vytvořenou marži, které klesla o 148 milionů korun"

Zásadovost

15. 4. 2009 | Zdroj: APIC-AK |  Článek

Když jsme po demonstraci 12. března vyjádřili požadavky na přímou podporu mléčného skotu, maje v paměti loňský pád sektoru chovu prasat, začal mediální tanec. Pro ilustraci i oživení paměti vyjímám několik příkladů: „Ministr odmítl využití nepřiměřeného objemu finančních prostředků na úkor dlouhodobého programu pozemkových úprav, který patří mezi priority“ - z tiskové zprávy Mze 19.3.2009. „Téměř trestuhodným nesmyslem je pak myšlenka, přesunout na podporu welfare dojných krav peníze právě z dlouhodobých projektů, jako jsou finanční prostředky na pozemkové úpravy, o nichž se nejvíce mluví.

Rovnost dotací v celé EU je fikce

15. 4. 2009 | Zdroj: ASZ |  Článek

Jestliže je v současné době kromě sousloví „ekonomická krize“ nějaký další pojem skloňovaný ve všech pádech jak zemědělskou veřejností, tak zemědělskými politiky, pak je to „rovnost dotací pro zemědělské podnikatele“ v rámci celé současné EU-27. Rovnost ve smyslu „každému stejně na hektar, hlavu či farmu“ ale nenastane téměř určitě ani po roce 2013, přestože k tomu řada podniků upíná své naděje.

Největší propad kávy za 6 týdnů

14. 4. 2009 | Zdroj: Colosseum |  Článek

Arabika v průběhu včerejšího obchodování na Intercontinental Exchange propadla nejvíce za posledních 6 týdnů, přičemž květnový kontrakt poklesl o 4,1 centu (3,4 procenta) na 1,152 dolaru za libru. Příčinou jsou spekulace týkající se nižší poptávky po kávě ze strany zpracovatelů. Příchod teplejšího počasí vede k nižší poptávce po kávě, protože spotřebitelé začínají čím dál více preferovat studené nápoje. Poptávka bývá tradičně nejnižší v červnu a v červenci. Zájem o kávu nemají příliš ani institucionální investoři, což potvrzují i nízké objemy obchodů.

Naše bio

14. 4. 2009 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Billa jako jediný tuzemský maloobchodní řetězec uvádí na českém trhu novou vlastní bioznačku Naše bio. Společnost Billa, provozující v České republice 194 supermarketů, uvádí v těchto dnech na trh řadu biopotravin pod novou, vlastní značkou „Naše bio“. V první fázi se jedná o 9 výrobků z kategorie mléčných výrobků, 3 produkty z kategorie mouky a 4 druhy sušenek. Podle vyjádření společnosti Billa se bude portfolio biopotravin pod značkou Naše bio postupně rozrůstat a zahrne biopotraviny ve všech kategoriích, včetně masa a ovoce a zeleniny.

Včelařství umírá, kraj chce pomoci

14. 4. 2009 | Zdroj: Denik.cz |  Článek

Včelařství je v existenční krizi. Onemocnění včelstev, nedostatečná podpora od státu a také nízký zájem o včelaření mezi mladšími generacemi. To vše negativně ovlivňuje toto odvětví. Krizi ve včelařství už dokonce začínají pociťovat i zemědělci. „Ano, už se to projevuje i v zemědělství, konkrétně při pěstování některých plodin. Například řepka olejná a další plodiny potřebují značné opylování,“ vysvětlil Deníku liberecký krajský radní pro resort zemědělství Jaroslav Podzimek. Včelaři se v krizové situaci ocitli po loňské zimě.

Tuzemští vinaři letos na přeměnu vinic dostanou 71 milionů korun

14. 4. 2009 | Zdroj: ČTK |  Článek

Tuzemští vinaři mohou po téměř roční pauze opět žádat o dotace na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Na letošní rok je pro ně vyčleněno 71 milionů korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimír Voráček. Finanční podporu do maximálně 75 procent skutečných nákladů mohou vinaři použít na změnu odrůdové skladby vinice, výsadbu nových keřů vinné révy nebo na jejich ochranu před škůdci. Nově lze podávat žádosti také v rámci Společné organizace trhu (SOT) a to na pořízení lisů nebo filtrů.

Čerpání peněz z Programu rozvoje venkova bude v dalším kole jednodušší

13. 4. 2009 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Zjednodušení podávání žádosti, její elektronická verze, bodové zvýhodnění farmářů, kteří chtějí zpracovávat potravinářské výrobky, budou produkovat biopotraviny nebo podnikat v turistice – to jsou hlavní změny pro další kolo PRV, které Monitorovací výbor programu navrhl na svém zasedání začátkem dubna. Sedmé kolo příjmu žádostí o podporu projektů odstartuje 9. června. 7. kolo příjmu žádostí proběhne v termínu od 9. do 29. června 2009 a týká se opatření: I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, I.1.4 Pozemkové úpravy, I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost, III.1.3 Podpora cestovního ruchu, IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie a IV.2.1 Realizace projektů spolupráce.

Jak je to s použítím ostnatého drátu při oplocení

10. 4. 2009 | Zdroj: cschms.cz |  Článek

Každý z nás, kdo někdy navštívil chovy masného skotu na západ od našich hranic, se občas setkal s tím, že chovatelé používají při oplocení pastvin ostnatý drát. U nás je však jeho použití zakázáno. Ale je to skutečně tak nebo je to jen něčí výmysl, který se nezakládá na pravdě? Z logiky věci by se dalo předpokládat, že případný zákaz používání ostnatého drátu je zejména z důvodů ochrany zvířat a že jej tedy bude upravovat zákon na ochranu zvířat proti týrání.

Dotace odlehčí skládkám odpadů

10. 4. 2009 | Zdroj: Ekolist.cz |  Odkaz

Řadu let je jednou z největších ekologických zátěží na Znojemsku. Skládka odpadu u Kuchařovic nedaleko Znojma však do konce příštího roku nadobro zmizí. Znojmu se totiž podařilo získat evropskou dotaci ve výši 77 milionů korun na odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Na rekultivaci kuchařovické skládky tak poputuje přes 48 milionů korun. „Dotace zaplatí přibližně 90 procent z předpokládaných celkových nákladů na rekultivaci, což je maximální možná výše,“ nastínila mluvčí znojemské radnice Denisa Šipošová.

NEWSLETTER

Podporujeme