Další novinky
VLIV PÁSOVÝCH PŘÍSEVŮ A PÁSOVÉHO SETÍ KUKUŘICE NA EROZI PŮDY
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Na lokalitách Cetkovice, Pamětice, Jevíčko a Chlum v okresech Blansko a Svitavy jsme v letech 1995 - 1997 ověřovali protierozní účinnost technologie pásových přísevů do travních po-rostů a pásového setí kukuřice ve srovnání s orbou. Pásový přísev do původního víceletého trav-ního porostu jsme provedli na pastvinách v Cetkovicích s variantami pásového přísevu na šířku a hloubku pásů 100 a 150 mm po vrstevnici a spádnici ve srovnání se štěrbinovým přísevem secím strojem SE - 2 – 024, obnovou rotavátorem a původním travním porostem.
NÁRŮST VÝNOSU KUKUŘICE NA SILÁŽ V PRŮBĚHU DOZRÁVÁNÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Kukuřice je schopná v závěru vegetace vyprodukovat značné množství nejen hmoty, ale pře-devším energie. Hlavním ukazatelem kvality kukuřice vhodné ke konzervaci je výnos palic (zr-na), jako kvalitativní složky. Dynamiku nárůstu je možné zajišťovat, jak v celkové sušině, tak i v jednotlivých částech rostliny ku-kuřice. Z hlediska současných požadavků na kvalitu hmoty je významné tuto dynamiku sledovat v období dozrávání především u palic a zrna
VARIANTNÍ POSTUPY V PĚSTEBNÍ TECHNOLOGII SLADOVNICKÉHO JEČMENE
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Při současných a v nejbližší perspektivě zřejmě pokračujících zhoršených podmínkách odby-tu naší sladařské produkce na zahraničním trhu je nezbytné přehodnocení tradičních přístupů pr-vovýroby, obchodu i zpracovatelů k produkci suroviny (předního zrna), nákupu sladovnického ječmene, výrobě sladu, případně obchodu se sladem. V zájmu optimálního fungování tohoto sys-tému je důležité sladit zájmy celé výrobní a odbytové vertikály pro dosažení přiměřeného ekono-mického efektu všech zúčastněných složek, v podmínkách zvyšování ceny materiálových a ener-getických vstupů. Za této situace je logické, že prvovýroba musí hledat postupy, které budou uve-dené podmínky respektovat.
SOUČASNÝ STAV CHOVU SKOTU BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Odvětví chovu skotu bez tržní produkce mléka (skot BTPM) představuje asi 65 tisíc krav z celkového počtu 700 tisíc (ČR k 1.1.1997), tj. cca 9 %. Přibližně 15 tisíc plemenic BTPM patří ke specializovaným masným plemenům a jsou dále zušlechťovány čistokrev-nou plemenitbou. Zbylých 50 až 55 tisíc krav BTPM pochází z dojených stád českého strakatého a černostrakatého skotu a po převodu do systému BTPM působí v užitkovém nebo převodném křížení s býky specializovaných masných plemen skotu.
HARMONIZACE PRODUKČNÍCH A MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ TRAVNÍCH POROSTŮ V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V marginálních oblastech představují travní porosty významný a často převažující prvek antropogenního bezlesí a podílejí se zde rozhodující měrou na utváření přírodní rovnováhy krajiny a celé řady jejich ochranných funkcí ve vztahu k půdě, hydrosféře, atmosféře i ke ge-nofondu rostlin i živočichů.
EXTENZITA V OBLASTI PÍCNINÁŘSTVÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Současné tendence v oblasti pícninářství jsou obecně charakterizovány poklesem pěs-tebních ploch pícnin na orné půdě, dále stagnací event. poklesem ha výnosů a tím i celko-vého objemu produkce píce. Dokladem jsou údaje v tab. 1a 2. Příčina je obecně známá - pokles poptávky a odbytu (exportu) po produktech živočišného původu, zejména masa a mléka a s tím spojené snížení stavu dojnic na úroveň 56 % a skotu na úroveň 53 % v ob-dobí 1990-1995. Snižování rozsahu pěstebních ploch a objemu produkce by mělo být kompenzováno zvýšením intenzity produkce a zejména kvality píce.
MOŽNOSTI HOSPODAŘENÍ V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH S OHLEDEM NA ZATRAVNĚNÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pevnou hranici marginálních oblastí nelze vymezit, poněvadž se mění v závislosti na tržním prostředí a na celkové hospodářské situaci u jednotlivých výrobků. Tyto oblasti jsou však multifunkční, na jedné straně jsou nekonkurenceschopné z hlediska výroby, na druhé straně jsou bezkonkurenční jako rezerva pro další doplňující hospodářskou činnost i jako rezerva určité ekologické a krajinné hodnoty.
NOVÉ MOŽNOSTI ELIMINACE NĚKTERÝCH PŘÍČIN SNIŽUJÍCÍCH VÝNOSY CUKROVKY V POLSKU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Agronomické vlivy, které se podílí na výnosonosti rostlin, včetně cukrovky, mají růz-ný charakter i účinnost. Lze je rozdělit na faktory genetické, prostředí (klima, půda) a ag-rotechnické. Na výnosu cukrovky v Polsku se jednotlivé faktory přibližně podílí takto (tab. 1 - údaje v %):
PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE A RENTABILNÍ PRODUKCE CUKROVKY NA NAŠÍ CESTĚ DO EU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Již po několik let se naši pěstitelé cukrovky musí zamýšlet nad dvěma základními problémy spojenými s jejím pěstováním: jak minimalizovat náklady a do jaké míry upra-vit výměru, aby přebytek cukru nesnížil cenu prodávaných bulev. V moha podnicích je patrna stagnace v pěstování a v zajištění její vysoké produkce. Cukrovka je pěstována na úkor budoucích let.
ZAMYŠLENÍ NAD ROSTLINNOU VÝROBOU
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Specifikou této konference je snaha reagovat co nejzodpovědněji na stav českého ze-mědělství a probrat s předstihem možné směry vývoje. V letech 1991 až 1995, tedy na 1. až 5. konferenci jsme spíše hájili postavení zemědělství a zemědělců, než se zabývali pěs-titelskými technologiemi. Náš nesouhlas patřil názorům že:
