Další novinky
RENTABILNĚ PŘI PĚSTOVÁNÍ CUKROVKY
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Cukrovka byla a je pro dobré pěstitele ekonomicky zajímavá plodina. Vzhledem k přebytku cukru na světových trzích a odbytovým potížím cukrovarů, nelze vyloučit v roce 1998 negativní vliv na nákupní cenu suroviny. Je nutno - více než v minulosti - hledět při jejím pěstování také na náklady, aby byla zachována rentabilita (ziskovost) pěs-tování cukrové řepy.
HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI?
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
“Zamyšlení nad rostlinnou výrobou” bylo přímo výzvou, abych prezentoval pohled společnosti Monsanto na rostlinnou výrobu budoucnosti. Společnost Monsanto je jednou z předních světových firem v oblasti výroby pestici-dů. Společnost Monsanto je také jednou z předních světových firem v oblasti biotechno-logií. Právě biotechnologie jsou podle nás klíčovým prvkem dalšího vývoje rostlinné vý-roby.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY CHOVU OVCÍ V ČR
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
KLÍČIVOST OBILEK A KONCENTRACE N-NO3- U NĚKTERÝCH PÍCNINÁŘSKY VÝZNAMNÝCH DRUHŮ TRAV
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Trávy jsou rozhodujícími komponenty lučních i pastevních směsí i směsí technických a par-kových. Významnou úlohu mají také polní krátkodobé monokulturní travní porosty i trávy jako složky jetelovinotravních směsí. Lze je dále využít i jako meziplodin či podsevů. Mezi hlavní problémy semenářství trav patří určení správné doby sklizně a tím rozhodujícím způsobem ovlivnit ztráty a kvalitu osiva. Starší používané metody určení zralosti semenářských porostů jsou subjektivní a vyžadují zkušenost. Proto se dnes v zemědělské praxi přechází na ob-jektivnější metody, které snižují riziko špatného posouzení zralosti porostů. Pozdní sklizeň může u některých druhů trav způsobit velké ztráty vypadáváním semen, předčasná sklizeň výrazně sníží biologickou hodnotu osiva.
VLIV ABSENCE N - HNOJENÍ NA VÝNOSY, BOTANICKÉ SLOŽENÍ TRVALÝCH LUČNÍCH POROSTŮ A KONCENTRACI NITRÁTOVÉHO DUSÍKU V LYSIMETRICKÝCH VODÁCH
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Na ekologických podmínkách závisí floristické složení travních fytocenóz a jejich pro-dukční schopnost. Ekologické podmínky stanovišť travních porostů jsou mnohem pestřejší než u orných půd a proto také výnosová variabilita je velmi široká (1-15 t.ha-1 suché hmoty). Dlouhodobá aplikace převážně průmyslových N-hnojiv vyvolala podstatné omezení pestrosti botanického složení směrem k vytvoření porostů s výraznou převahou travní složky.
VLIV ÚHRNU DEŠŤOVÝCH SRAŽEK NA DYNAMIKU NÁ-RŮSTU BIOMASY TRAVNÍHO POROSTU NA ORNÉ PŮDĚ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Dešťové srážky jsou rozhodujícím klimatickým faktorem, který ovlivňuje dynamiku nárůstu biomasy a výnosnost porostu (KLESNIL et al.,1982; REGAL, VESELÁ, FOGL, 1984; VELICH et al., 1994 aj.). REGAL, VESELÁ, FOGL (1984) uvádějí, že dynamika nárůstu píce je ovlivněna nejen úhrnem srážek, ale také jejich rozdělením během vegetace. Podle KRAJČOVIČE, REGA-LA (1976) vyprodukuje přírodní travní porost na každý 1 mm srážek 1,5 až 2,0 g.m-2 sušiny. KO-PECKÝ (1928) vymezil podle potřeby vláhy přirozené oblasti pro travní porosty izohietou 650 mm, z čehož 350 mm má připadnout na vegetační období.
KONKURENČNÍ SCHOPNOST JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ V JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Druhové složení jetelovinotravních směsí závisí na přírodních podmínkách stanoviště, délce a způsobu využívání a také na intenzitě hnojení. BERGMANN (1962) doložil, že jetel a trávy mají komplementární biologické a morfologické vlastnosti i nároky na stanoviště. Ke stejným závěrům dospěli i KRAJČOVIČ et al. (1968) a LICHNER et al. (1983). VOLOŠIN (1986) doporučuje pro kvalitní jetelovinotravní směsi kombinaci srhy říznačky, kostřavy luční, jílku vytrvalého i mno-hokvětého vysévané společně s jetelem lučním, jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.
AGRONOMICKÉ POTÍŽE SPOJENÉ S EXTENZÍVNÍM HOSPODAŘENÍM
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Agronomické potíže spojené s extenzívním hospodařením v Polsku jsou stejně tak spojené s podmínkami půdně klimatickými, jako s činností člověka a různých způsobů pěstování. Technologické bariéry jsou spojené s omezeným vybavením zemědělství. Vli-vy biologické, klimatické a organizační rozhodují o výnosnosti rostlin. Na výnosy má ta-ké vliv určená pěstitelská technologie a podmínky lokality, které určuje člověk. Možnost získat vysoké výnosy proto závisí od agronomických i organizačních činností člověka. Člověk mění bariéry biologické a užívá zákroky, které umožňují získat vysoké výnosy.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY NAŠEHO RANOBRAMBORÁŘSTVÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Pěstování brambor v ranobramborářských oblastech ČR prošlo od r. 1989 několika závažnými změnami, které různým způsobem a v různé míře ovlivňují jejich uplatnění na trhu, rentabilitu pěstování, popř. vedou k určité konkurenci s produkcí raných i pozdních konzumních brambor z bramborářských oblastí.
PERSPEKTIVY HRACHU V NÁVAZNOSTI NA RENTABILITU JEHO PĚSTOVÁNÍ
9. 12. 1997 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Vzhledem k snahám ČR o zařazení se do EU je nutné sledovat trendy v oblasti pěsto-vání luskovin v těchto zemích. Po ekonomické reformě CAP (1993) ztratily luskoviny svoji ekonomickou konkuren-ce schopnost vůči ostatním plodinám, což se projevilo mírným poklesem ploch. Situace se změnila v letošním roce, s předpokladem i pro budoucí období, kdy došlo k růstu cenové-ho rozdílu mezi krmným obilím a bílkovinnými komponenty (zvláště sójou)
