Další novinky

Přímé platby, SPS, SAPS...co to vlastně je?

1. 4. 2009 | Zdroj: ASZ | Článek

Zemědělské dotace jsou trnem v oku nejednomu ekonomickému expertu. Vstup do Evropské Unie znamenal mimo jiné pro zemědělce vstup do dotačního kolotoče Evropské Unie. Vědecké ústavy, experti a řada lidí používá velké množství nových termínů a odborných slov. Konají se demonstrace. Zdaleka ne všem zemědělcům je význam těchto slov jasný. Dochází pak mylným srovnáním. Kombinace různých typů plošných dotací a jejich výše pak může vést ke zcela mylným závěrům o rozdílech v platbách mezi jednotlivými státy.

Fytosteroly – součást funkčních potravin

1. 4. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz | Článek

Mléčné výrobky jsou z výživového hlediska velmi pozitivně hodnoceny. Mléčný tuk však obsahuje, jakožto tuk živočišného původu, stále diskutovaný cholesterol. Cholesterol je samozřejmě pro lidský organizmus naprosto nezbytný a je organizmem syntetizován a také přijímán ve stravě. Je-li stravou přijímáno příliš velké množství cholesterolu, může dojít ke zvýšení hladiny LDL cholesterolu v krvi a následně ke vzniku chorob krevního oběhu (ateroskleróza).

Čápům letos bude dobře? A co rorýsi?

1. 4. 2009 | Zdroj: SVS ČR | Článek

V těchto dnech přilétají další poslové jara, čápi. První přilétají obvykle již v polovině března čápi černí, ale ti nehnízdí v blízkosti lidských sídel, proto zpravidla uniknou pozornosti. Jinak tomu je s čápy bílými, kteří již skutečně přilétají právě v těchto dnech. Okamžitě po přistání na svá stará hnízda začínají o sobě dávat vědět klapáním zobáky. Podle některých pozorování se zdá, že čápů v posledních letech ubývá. I proto je na místě nebránit jim v hnízdění, čápi do naší krajiny patří. Jejich potravou jsou drobní obratlovci, zejména myši a hraboši, ale i obojživelníci.

Příjmy polských zemědělců se po rozšíření EU zdvojnásobily

1. 4. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Příjmy polských zemědělců se po vstupu země do Evropské unie zdvojnásobily. Největší zásluhu na tom mají přímé unijní dotace na obdělávání půdy, které letos budou zřejmě rekordně vysoké. Vyplývá to z informací Institutu ekonomiky zemědělství a potravinářství, který zjišťoval, jaký vliv doposud měla unijní zemědělská politika na polské rolníky. Sedm miliónů sedláků a drobných hospodářů tvořilo v Polsku skupinu, která se rozšíření EU obávala nejvíce.

Pšenice vystřelila vzhůru

1. 4. 2009 | Zdroj: Colosseum | Článek

Cena pšenice v průběhu včerejšího obchodování na Chicago Board of Trade zažila největší růst za 14 dní poté, co byly zveřejněny statistiky týkající se osetí ve Spojených státech. Květnový kontrakt posílil o 20,25 centu (3,95 procenta) na 5,3275 dolaru za bušl. Američtí farmáři hodlají vysázet pšenici na 58,638 milionech akrů, což je oproti minulému roku pokles o 7,1%. Cenu podpořily i zprávy o deštivém počasí v oblasti Velkých plání, které by mohlo oddálit setí jarní pšenice.

Skupina Hamé loni zvýšila tržby o devět pct na 5,3 miliardy Kč

31. 3. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Potravinářská skupina Hamé loni meziročně zvýšila tržby o devět procent na rekordních 5,267 miliardy korun. Asi 60 procenty se na nich podílela výroba masového zboží. Hamé rostly tržby nejen v tuzemsku. Zvýšily se i firmám, které skupina vlastní v zahraničí. ČTK o tom dnes informovala marketingová ředitelka Marcela Mitáčková. Na českém trhu zvýšila skupina meziročně tržby zhruba o pět procent. Zájem byl především o chlazená hotová jídla, bagety, kečupy či kojeneckou výživu. Podobný nárůst tržeb Hamé zaznamenalo i na Slovensku, kde jeho výsledné tržby překročily 780 milionů korun.

Od 12. března 2009 se nestalo nic

31. 3. 2009 | Zdroj: Agris | Článek

12. března proběhla v Praze za účasti 8000 zemědělců z 8 zemí Evropské unie demonstrace, jejímž jedním ze dvou hlavních požadavků bylo zastavit pád mléčného skotu. Přestože uplynuly už téměř 3 týdny, přestože jsme požádali ministra zemědělství o jednání, ze strany vedení ministerstva nenastala jediná aktivita, jediný náznak, jediný krok směrem k nalezení řešení. Farmy mléčného skotu jsou ekonomicky devastovány, stejně jako byly před dvěma roky devastovány chovy prasat a následkem byl pád tohoto odvětví. V minulém roce bylo vybito přes 20% stavů, soběstačnost ve vepřovém roce se snížila ze 129% v r. 2003 (před vstupem do EU) na 70% v roce minulém, respektive na konci tohoto roku to bude už jenom kolem 60%.

Nedostatek světových zásob pšenice

31. 3. 2009 | Zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz | Článek

Mezinárodní trh s pšenicí je charakterizován poklesem zásob a extrémním zvýšením poptávky. Dodavatelská situace je neuspokojivá, rezervy nejdůležitějších chlebových obilovin nebudou pokryty ani rekordní sklizní 2008/2009. Zatímco se výroba potravin v 90. letech výrazně zvýšila, nabídka surovin drasticky klesla. Trh potřebuje více obilí, než je produkováno. Na první pohled vypadá situace protikladně. Poslední čtyři sklizně byly dobré, a i sklizeň 2008/2009 vypadá slibně. Americké ministerstvo USDA na podzim 2008 odhadlo příští světovou sklizeň na 656 mil. t, což je meziročně o 7 % více.

Rusové budou kvůli krizi jíst méně tmavého masa a více drůbeže

31. 3. 2009 | Zdroj: ČTK | Článek

Rusové v letošním roce zřejmě zkonzumují asi o 20 procent méně hovězího a vepřového masa a výrazně sníží i jeho dovoz. Kvůli hospodářské krizi se naopak zaměří na drůbež, která je levnější. Řekl to šéf Národní asociace pro maso Sergej Jušin. Zpracovatelé masa podle něj už teď například do párků přidávají více drobů a odpadu. Ruská ekonomika teď prochází první recesí od roku 1998 a lidi jsou nuceni šetřit. "Očekáváme, že (hospodářský) útlum pomůže producentům drůbeže, protože normálně se poptávka přesouvá od tmavého masa k drůbežímu," řekl Jušin.

Nelichotivé poznatky o biu?

31. 3. 2009 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

Většina českých spotřebitelů dosud nemá jasnou představu o produktech ekologického zemědělství. Potvrzuje to výzkum společnosti GfK Praha, dle kterého pouhá pětina dotázaných uvedla, že alespoň někdy biopotraviny kupuje, a pravidelný nákup těchto výrobků je velmi málo frekventovaný (2 % obyvatel). Základním kamenem úrazu je zjevné neporozumění pojmu "biopotraviny". Jak vyplynulo z odpovědí na otázku "S kterými značkami biopotravin jste se na našem trhu setkal/a?", 80 % dotázaných si žádnou konkrétní značku bioproduktů nedokáže vybavit a další více než desetina respondentů (12 %) pod tento pojem zahrnuje značky, které standardy ekologického zemědělství nenaplňují.